Nástup krále Karla III. na britský trůn oživil výzvy politiků a aktivistů z Austrálie a bývalých britských kolonií v karibské oblasti, aby se jejich země zbavily nynějšího uspořádání s britským monarchou jako hlavou státu. Někteří také žádají, aby Británie zaplatila odškodné za koloniální nadvládu, během níž byly z Afriky do Ameriky a Karibiku převezeny statisíce lidí, kteří pak museli pracovat v otrockých podmínkách na plantážích vlastněných Brity.
Smrt Alžběty II. oživila v Austrálii a Karibiku výzvy k odtržení od monarchie
Jiří Přibáň o budoucnosti britského společenství (zdroj: ČT24)
Karel III. vystřídal na britském trůnu svou matku Alžbětu II., která po sedmdesáti letech vlády ve čtvrtek odpoledne zemřela. Australané v roce 1999 v referendu odmítli přechod k republikánskému zřízení, když 55 procent voličů hlasovalo proti přerušení svazku s britskou monarchií.
„Naše myšlenky jsou s její rodinou a všemi, kdo ji milovali. Austrálie ale teď musí pokročit vpřed,“ napsal v reakci na Alžbětino úmrtí šéf australské strany Zelených Adam Bandt, který patří mezi přední zastánce republikánského zřízení. „Potřebujeme smlouvu s původními obyvateli a musíme se stát republikou,“ dodal na Twitteru.
Bandtův příspěvek vyvolal kritiku i mezi některými příznivci republiky. Poukazovali na to, že je nevhodné pouhých pár hodin po královnině smrti toto téma nadnášet.
Australské republikánské hnutí rovněž zaslalo po smrti Alžběty II. do Británie kondolenční dopis, přičemž podotklo, že královna při referendu v roce 1999 podpořila právo Australanů stát se plně nezávislým státem. Australský premiér Anthony Albanese se v minulosti vyjádřil ve prospěch takového kroku, nyní ale podotkl: „Dnes je prostor pro jediné téma, a tím je vzdát hold královně Alžbětě II.“
Podobně se debatuje i v karibské oblasti, kde Jamajka naznačila, že by mohla brzy následovat Barbados a ukončit spojení s britskou monarchií. Podle průzkumu veřejného mínění z minulého měsíce tento krok podporuje 56 procent Jamajčanů.
Jamajský premiér Andrew Holness uvedl, že jeho země bude nad smrtí Alžběty II. truchlit, a jeho protějšek v karibském souostroví Antigua a Barbuda nařídil stáhnout vlajky na půl žerdi až do pohřbu zemřelé královny.
Bude se jednat o odškodném?
Březnová osmidenní cesta nynějšího nástupníka trůnu prince Williama a jeho manželky Kate zahrnující Belize, Jamajku a Bahamy byla ale poznamenána protesty a voláním po reparacích a omluvách za otrokářství.
„Role monarchie se mění, a tak se domníváme, že by toto mohla být příležitost pokročit s diskuzemi o odškodném pro náš region,“ prohlásila po královnině úmrtí Niambi Hallová-Campbellová, která působí jako předsedkyně Bahamského národního výboru pro reparace.
Jamajská vláda loni oznámila plán požádat Británii o odškodné za násilný převoz asi 600 tisíc Afričanů k práci na třtinových a banánových plantážích, na nichž bohatli otrokáři.
Diplomatka, kterou nebude lehké nahradit
Právník a sociolog na univerzitě ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň řekl, že Alžběta II. byla nejúspěšnější diplomatkou celého britského společenství. Její odchod je tak na diplomatickém poli stěží nahraditelný.
Dodal, že Společenství s 56 členy je velmi různorodé. Mnohé státy se postupně proměňují na republiky, zbavují se monarchy jako hlavy státu, naposledy to byl Barbados v loňském roce. Je to tedy dlouhodobý proces a „vyplývá z pohybu globální politiky“.
Role Karla III. bude stejná jako jeho matky, ale je otázkou, jak bude úspěšný, řekl Přibáň. K odstředivým tendencím v samotné Británii dodal, že monarchie je ve všech jejích částech takovou institucí, která v posledních desetiletích získala na popularitě.