Barbados se stal republikou. Královnu Alžbětu II. nahradila prezidentka Masonová

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu nahradila Sandra Masonová jako vůbec první prezidentka země, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika, popsala agentura Reuters. Na zaplněném náměstí Národních hrdinů zazněla mimo jiné barbadoská hymna. Slavnosti se zúčastnil také britský princ Charles. Spouštění královské standardy a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, píše Reuters.

„Mám obrovskou radost,“ svěřil se agentuře před slavnostním ceremoniálem obuvník Ras Binghi. Někteří obyvatelé Bridgetownu nicméně nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne.

„Stále máme premiérku, která má větší pravomoci, tak jaká bude role prezidenta?“ uvažovala čtyřiatřicetiletá personalistka Dianne Kingová nad rolí hlavy státu, která bude převážně symbolická. A zatímco někteří se ze změny radovali, jiní byli spíše proti. „Měli by nechat královnu Alžbětu být –⁠ nechat ji jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou,“ nechal se slyšet pětačtyřicetiletý Sean Williams.

Přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv, uvedla prezidentka

„Nastal čas plně opustit koloniální minulost,“ uvedla už před časem Masonová a dodala, že přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv. Barbados se podle ní těší na pokračující vztah s britskou panovnicí. Dvaasedmdesátiletá Masonová byla od ledna 2018 až dosud generální guvernérkou ostrova. Vystudovaná právnička podle agentury AP dříve působila coby soudkyně nebo jako velvyslankyně ve Venezuele, Kolumbii, Chile a v Brazílii.

Tato změna je do značné míry symbolická, jelikož Barbados je suverénním státem, upozornila agentura Bloomberg. Zároveň však podle ní zdůrazňuje rostoucí nezávislost v Karibiku, kde se nachází devět z šestnácti (po úterním dni patnáct) zemí, které uznávají britskou panovnici coby hlavu státu. Podle Reuters by změna mohla podnítit diskusi o podobných návrzích v dalších bývalých britských koloniích, kde je hlavou státu Alžběta II., mezi něž patří Jamajka, Austrálie nebo Kanada.

Buckinghamský palác už dříve uvedl, že rozhodnutí Barbadosanů respektuje, ale za veřejnými prohlášeními zdůrazňujícími trvalé přátelství se skrývají určité obavy, napsala britská stanice BBC na svém webu. Charles přiletěl na předávací ceremoniál jako zástupce královny, ale také v roli jejího nástupce v čele více než pěti desítek zemí Společenství (Commonwealth), jehož členem Barbados zůstává i po proměně z konstituční monarchie na republiku.

Královna Alžběta II. zažila podobnou situaci –⁠ kdy ji nahradil v čele státu prezident –⁠ naposledy v roce 1992 v případě ostrovního státu Mauricius. Karibik podobnou událost naposledy prožíval v sedmdesátých letech minulého století, kdy se republikami staly postupně Guyana, Trinidad a Tobago a později také Dominika.

Barbados se stal britskou kolonií v polovině 17. století. Záhy se stal důležitým exportérem cukru na anglický trh, přičemž byl podle Reuters rovněž ohniskem transatlantického obchodu s otroky. Aktuální populace čítající necelých tři sta tisíc obyvatel je v drtivé většině afrického původu.

Částečnou samosprávu získal v roce 1948 a v roce pak 1966 nezávislost. V čele státu zůstala formálně královna, kterou zastupoval generální guvernér. Úmysl změnit ústavu a učinit z konstituční monarchie republiku v čele s prezidentem oznámila barbadoská vláda loni v září, posléze krok schválil tamní parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 21 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 27 mminutami

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 44 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 54 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...