Jižní Korea strana 5 z 5

Jihokorejské úřady formálně zatkly exministra obrany Kim Jong-hjona, který minulý týden rezignoval kvůli své účasti na vyhlášení stanného práva, napsala agentura AP. Kim se stal první osobou v zemi zatčenou v tomto případu a úřady nyní vyšetřují, zda se jeho činy rovnají vzpouře. Za tu hrozí až trest smrti.

Jihokorejské úřady zakázaly prezidentovi Jun Sok-jolovi cesty do zahraničí kvůli vyhlášení stanného práva minulý týden. Úřady nevylučují ani jeho zadržení. Jihokorejská prokuratura podezřívá hlavu státu z velezrady či zneužití moci.

Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO přibylo saké. Tradiční japonský nápoj rozšířil už poměrně bohaté menu, které by se z dosud zapsaného jídla a pití z celého světa dalo sestavit.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol je podezřelý z velezrady a ze zneužití moci v souvislosti se svým vyhlášením stanného práva, uvedla s odvoláním na jihokorejskou prokuraturu tisková agentura Jonhap. Prokuratura kvůli podezření z trestné činnosti zahájila v neděli vyšetřování prezidenta. Opozice se opět pokusí o Junovo odvolání příští týden.

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Jihokorejské opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. To ale trvalo jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, poté se přidali další členové vlády.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý překvapivě vyhlásil v zemi stanné právo. Rozhodnutí po šesti hodinách odvolal, když jej k tomu vyzval parlament. Při vyhlášení opatření obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií vůči KLDR a paralyzování vlády protistátní činností. Důkazy ale nepředložil. Opozice ve středu předložila návrh na odvolání prezidenta. Jun, kterého provázejí skandály, je nyní rekordně neoblíbený.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.

Omezit globální produkci a znečištění plasty si dali za cíl delegáti 175 zemí, kteří budou týden jednat v jihokorejském Pusanu. A to především o dohodě, ke které by přistoupili jak producenti plastů, tak chudé části světa, kde odpad nejčastěji končí. Každoročně se vyprodukuje asi 430 milionů tun plastů, často na jedno použití, ze kterých se rychle stane odpad. Tato čísla má začínající schůzka snížit. Producenti plastů a potřebných surovin k jejich výrobě ale produkci omezovat nechtějí a volají po lepší recyklaci. V ní má přitom i bohatý svět rezervy – plastové odpady umí dobře sbírat, ale hůře využívat.

Severokorejským vojákům v Kurské oblasti má velet vysoký armádní představitel totalitní země, o němž se ale téměř nic neví. Je jím tříhvězdičkový generál Kim Čong-bok, jenž měl však „za oponou“ prokázat, že je na něj spoleh, píše list Wall Street Journal (WSJ). Severokorejský vůdce Kim Čong-un tím prý Rusům říká, že posílá jednoho ze svých nejlepších mužů, jakkoliv je skutečná role tisíců pěšáků z KLDR na bojišti stále zahalená tajemstvím.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

Proruské hackerské skupiny provedly kybernetické útoky proti Jižní Koreji, napsala agentura Reuters. Došlo k tomu poté, co Severní Korea vyslala vojáky do Ruska, aby podpořili jeho válku proti Ukrajině, uvedl v pátek jihokorejský prezident Jun Sok-jol.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Totalitní Severní Korea potvrdila, že otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely. Podle Japonska šlo o doposud nejdelší let severokorejské rakety v nejvyšší letové hladině. Střela nezpůsobila žádné škody a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Soul už ve středu oznámil, že KLDR patrně chystá zkoušku zbraně schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům test odsoudil a varoval před eskalací napětí.

Otestovat bojovou připravenost a schopnost vzájemné spolupráce je cílem společného cvičení vojáků Jižní Koreje a Spojených států. Na ranveji cvičiště nedaleko Soulu tak byly připraveny například americké bitevníky Apache. Děje se tak v době, kdy kvůli pravděpodobnému zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině roste i napětí mezi Pchjongjangem a Soulem.

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

Severní Korea tvrdí, že našla v Pchjongjangu zbytky bezpilotního letounu z Jižní Koreje. Sousední zemi obvinila z vážné vojenské provokace a vyhrožuje, že další narušení svého území vojenskými prostředky bude považovat za vyhlášení války. To by podle mluvčího severokorejského ministerstva obrany mělo za následek okamžitý odvetný útok, napsala severokorejská státní tisková agentura KCNA.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Když se jihokorejská spisovatelka Han Kang dozvěděla, že ona je letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, skromně podotkla, že své vítězství oslaví šálkem čaje se synem. Místo ní ale slavili Jihokorejci, kteří nakoupili už přes milion výtisků jejích knih. Zájem je o vše, co s Han Kang více či méně souvisí. A prestižní ocenění by mohlo přispět k popularitě jihokorejské literatury i v zahraničí.

Severní Korea zcela přerušila silniční a železniční spojení s Jižní Koreou, velké části tratí a silnic ze sousední země byly v úterý vyhozeny do povětří. Severokorejská státní média uvedla, že jde o legitimní krok, který byl podniknut proti nepřátelskému státu, jak ho definuje ústava.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.