Internetové podvody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) už zablokoval přes pět set podvodných webů, které se vydávaly za oficiální stránky vládní instituce. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ředitel úřadu Lukáš Kintr. Přestože počet kybernetických útoků v bankovní oblasti přibývá, za posledního půl roku se podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona podařilo jejich úspěšnost snížit až o polovinu.