Hospodářská komora strana 3 z 5

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Česká ekonomika je v technické recesi. Podruhé v řadě klesl mezi dvěma čtvrtletími hrubý domácí produkt. V posledním kvartálu minulého roku se podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,3 procenta. Meziročně ekonomika naopak zesílila o 0,4 procenta. Statistici zveřejnili také odhad celoročního výsledku. HDP byl podle nich o 2,5 procenta vyšší než v „covidovém“ roce 2021.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.

V připomínkovém řízení je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který zastropuje ceny energií v příštím roce i velkým firmám. Stát kvůli tomu podle odhadu resortu zaplatí dalších 40 miliard korun. Návrh se pokusí firmy přimět k úsporám – pokud jich nedosáhnou, bude se cenový strop týkat pouze části jejich spotřeby. Firmy to vesměs vítají, i když některé se obávají, že zastropovat ceny jen na příští rok nebude dost.

Sotva se evropsko-americké vztahy vzpamatovaly z éry Donalda Trumpa, je tu další problém. Washington chce skoro 400 miliard dolarů nasměrovat do zelených technologií – elektroaut nebo elektráren na obnovitelné zdroje. Podmínkou je ale výroba v USA a Evropská unie proto připravuje změnu pravidel pomoci pro své vlastní firmy. V pondělí bude s americkou vládou jednat Evropská komise.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Navzdory drahým a nedostatkovým energiím vyhlíží ministerstvo průmyslu nadcházející zimu s optimismem. Domácnosti i firmy totiž s plynem šetří. Letos ho zatím spotřebovaly o 19 procent méně než před rokem. Pomohl i teplý podzim. Dál se tak mohly navyšovat rezervy na horší časy. Zásobníky jsou plné z 99 procent, a to díky dodávkám zkapalněné suroviny nebo plynovodem z Norska. Naopak z Ruska od září už nic nepřichází. Úspory jsou podle ministerstva dál žádoucí. Aspoň o patnáct procent. Pokud v rezervách zůstane část zásob, stát je pak nebude muset celé znovu dokupovat.

Gigafactory, kterou by mohl v Česku postavit korejský investor, by vznikla jinde než na letišti v Líních u Plzně. To je jednou z lokalit, o kterých uvažuje pro svoji středoevropskou gigafactory Volkswagen. Obyvatelé okolních obcí i představitelé samospráv však mají proti jeho záměru výhrady. Protesty svolaly také aerokluby, které na letišti působí.

Část české vlády jednala v pondělí v Kyjevě. S ukrajinskými protějšky premiér Petr Fiala (ODS) a vybraní ministři řešili poválečnou obnovu Ukrajiny či uprchlíky na českém území. Zástupci obou zemí podepsali memoranda o spolupráci a podpořili posílení protiruských sankcí a podpory Ukrajiny. Fiala se následně sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, od kterého převzal Řád Jaroslava Moudrého.

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Bankovní rada České národní banky jednala poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb. Ponechala ji beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.