Hospodářská komora strana 3 z 5

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Český vojenský lékař, který v dubnu v Koreji po příletu české delegace údajně v opilosti osahával tamní hygieničku, byl obžalován z obtěžování. Senátorům to ve středu řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Soud s lékařem má začít 19. července, lékař není zadržen, ale má zákaz vycestovat ze země, uvedla ministryně. Právníci nadále usilují o smírné řešení, dodala.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že už nebude nutné přistupovat na různé kompromisy v souvislosti s návrhem konsolidačního balíčku. Myslí si, že na větším množství změn by se už ministři nemuseli shodnout. Řekl to v Interview ČT24. S obstrukcemi opozice počítá, podle něj mají opoziční strany právo říct, jaký mají názor na konkrétní zákon.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, řekl po jednání zástupců odborových svazů předseda jejich konfederace Josef Středula. Ten již krátce poté, co vláda úsporná opatření představila, prohlásil, že jej považuje za nespravedlivou „deformu“. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o nezodpovědnost; vláda si za opatřeními stojí a je připravena svá rozhodnutí hájit.

Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.

Firmy už běžně nabízejí svým zaměstnancům práci z domova – pokud to profese umožňuje. Takzvaný home office má teď být zakotvený i v zákoně. Podle novely schválené vládou o něj mohou zaměstnavatele požádat třeba těhotné ženy nebo ti, kdo pečují o blízkou osobu.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.

Premiér Petr Fiala v sobotu večer vyráží na oficiální cestu po Asii. V následujících dvou týdnech navštíví celkem šest zemí – Filipíny, Indonésii, Singapur, Vietnam, Kazachstán a Uzbekistán. Na cestě ho doprovodí delegace tuzemských podnikatelů včetně zástupců Hospodářské komory, Exportní garanční a pojišťovací společnosti i České exportní banky. Cílem cesty je podle předsedy vlády podpora obchodu s těmito zeměmi.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Česká ekonomika je v technické recesi. Podruhé v řadě klesl mezi dvěma čtvrtletími hrubý domácí produkt. V posledním kvartálu minulého roku se podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,3 procenta. Meziročně ekonomika naopak zesílila o 0,4 procenta. Statistici zveřejnili také odhad celoročního výsledku. HDP byl podle nich o 2,5 procenta vyšší než v „covidovém“ roce 2021.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.

V připomínkovém řízení je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který zastropuje ceny energií v příštím roce i velkým firmám. Stát kvůli tomu podle odhadu resortu zaplatí dalších 40 miliard korun. Návrh se pokusí firmy přimět k úsporám – pokud jich nedosáhnou, bude se cenový strop týkat pouze části jejich spotřeby. Firmy to vesměs vítají, i když některé se obávají, že zastropovat ceny jen na příští rok nebude dost.

Sotva se evropsko-americké vztahy vzpamatovaly z éry Donalda Trumpa, je tu další problém. Washington chce skoro 400 miliard dolarů nasměrovat do zelených technologií – elektroaut nebo elektráren na obnovitelné zdroje. Podmínkou je ale výroba v USA a Evropská unie proto připravuje změnu pravidel pomoci pro své vlastní firmy. V pondělí bude s americkou vládou jednat Evropská komise.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Navzdory drahým a nedostatkovým energiím vyhlíží ministerstvo průmyslu nadcházející zimu s optimismem. Domácnosti i firmy totiž s plynem šetří. Letos ho zatím spotřebovaly o 19 procent méně než před rokem. Pomohl i teplý podzim. Dál se tak mohly navyšovat rezervy na horší časy. Zásobníky jsou plné z 99 procent, a to díky dodávkám zkapalněné suroviny nebo plynovodem z Norska. Naopak z Ruska od září už nic nepřichází. Úspory jsou podle ministerstva dál žádoucí. Aspoň o patnáct procent. Pokud v rezervách zůstane část zásob, stát je pak nebude muset celé znovu dokupovat.

Gigafactory, kterou by mohl v Česku postavit korejský investor, by vznikla jinde než na letišti v Líních u Plzně. To je jednou z lokalit, o kterých uvažuje pro svoji středoevropskou gigafactory Volkswagen. Obyvatelé okolních obcí i představitelé samospráv však mají proti jeho záměru výhrady. Protesty svolaly také aerokluby, které na letišti působí.

Část české vlády jednala v pondělí v Kyjevě. S ukrajinskými protějšky premiér Petr Fiala (ODS) a vybraní ministři řešili poválečnou obnovu Ukrajiny či uprchlíky na českém území. Zástupci obou zemí podepsali memoranda o spolupráci a podpořili posílení protiruských sankcí a podpory Ukrajiny. Fiala se následně sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, od kterého převzal Řád Jaroslava Moudrého.

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.