Hospodářská komora strana 4 z 5

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Lidé se kvůli rostoucí ceně energií vracejí k topení dřevem. Zásobují se jím už na jaře, kdy je do další topné sezony ještě daleko, což dříve nebývalo zvykem. Také zájemci o tento typ vytápění se ovšem musí připravit na to, že cena palivového dříví vzrostla. Zimu s obavami vyhlížejí i ti, kteří spoléhají na zemní plyn. Skoro všechen pochází z Ruska, zajištění dodávek z jiných zemí se zdá jako běh na dlouhou trať. Loni byla v Česku spotřeba zemního plynu nejvyšší za posledních patnáct let.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Strategické projekty obrany země by se měly konzultovat s Hospodářskou komorou, aby z nich profitoval český průmysl, a tím i stát. Na středečním brífinku před jednáním s představiteli komory to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo se podle ní snaží, aby část peněz vynaložených na zvýšení bezpečnosti a obrany země zůstala v Česku.

Senát asi neschválí nominaci bývalého místopředsedy České advokátní komory Petra Poledníka na ústavního soudce. Vedle senátorů STAN ji nepodpoří pravděpodobně ani frakce ODS a TOP 09, uvedl ve středu její předseda Zdeněk Nytra. Jejich kluby mají v Senátu většinu. Poledníka nominoval prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která přešla loni k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.

Odbory vyzývají vládu, aby stáhla návrh na zrušení elektronické evidence tržeb. Kritikou se tak připojily k části opozice, která před lety EET zaváděla. Podle zastánců evidence narovnává podnikatelské prostředí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale tvrdí, že její přínos takový není.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se v České republice, v níž dlouhodobě žije početná ukrajinská menšina, strhla vlna solidarity a konkrétní pomoci. Prezentovaly ji mimo jiné ministerstvo vnitra, neziskové a humanitární organizace či lidé napříč společností.

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Tuzemské zaměstnavatele zneklidňuje napětí ve východní Evropě a hrozba ruského výboje směrem na západ. Z Ukrajiny totiž v Česku pochází každý dvacátý zaměstnanec, bez jejich práce by firmy nesvedly splnit až třetinu zakázek a o původem ukrajinské pracovníky se opírá i zdravotnictví nebo sociální služby. Zaměstnavatelé jsou nyní v nejistotě, jestli z vlasti dorazí třeba sezonní pracovníci –⁠ a úzkost prožívají i Ukrajinci, kteří do Česka za prací už dorazili.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací Otázek Václava Moravce kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. Současnému šéfovi centrální banky Jiřímu Rusnokovi končí v polovině roku jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Lidí bez práce bude v Česku letos dál ubývat. Míra nezaměstnanosti by se mohla blížit ke třem procentům a bude tak opět jedna z nejnižších v rámci celé Evropské unie. Nedostatek lidí ale bude ještě více brzdou pro ekonomický růst, firmy nebudou mít dost zaměstnanců.

Rakousko pohrozilo, že pokud projde návrh Evropské komise zařadit  jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje, připraví proti Bruselu žalobu. Vídeň takové řešení nechce tolerovat ani přesto, že by mělo podle Komise představovat mezistupeň na cestě k plně ekologickým zdrojům.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 5749 potvrzených případů covidu, o 22 procent méně než před týdnem. Výrazně nižší byl ale i počet provedených testů, který v mezitýdenním srovnání klesl zhruba na polovinu. V nemocnicích je 3163 pacientů s prokázanou infekcí, zhruba o 950 méně než v předvánoční čtvrtek. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Za rok 2021 zemřelo s covidem více než 24 tisíc lidí, což –⁠ pro srovnání –⁠ zhruba odpovídá počtu obyvatel Litoměřic nebo Českého Těšína.

Vláda chce od 17. ledna zavést povinné celoplošné testování zaměstnanců dvakrát týdně. Na středeční tiskové konferenci to oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrh ještě projedná tripartita. Vláda dále rozhodla, že od 4. ledna bude mít po pěti měsících od druhé dávky vakcíny proti covidu-19 nárok na přeočkování každý nad osmnáct let. Zároveň od Nového roku pozastavila vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

V následujícím období bude investovat více či stejně jako v uplynulém roce 65 procent tuzemských firem. Na 35 procent podniků plánuje prostředky určené pro investice snižovat. Vyplývá to z průzkumu, který Hospodářská komora uskutečnila ve druhé polovině listopadu mezi 398 členskými firmami.

Česká ekonomika stoupne příští rok o 4,3 procenta, předpokládá Hospodářská komora. Mzdy podle ní reálně vzrostou i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Nadcházející rok bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého příležitostí ke skutečnému restartu po pandemickém utlumení ekonomiky a problémech v dodavatelských řetězcích.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Zhruba pětasedmdesát procent firem se podle Hospodářské komory chystá zdražit své produkty. Podobný krok už oznámil například pivovar Budvar. Důvodem je především růst cen energií, paliv a další zvýšené náklady, třeba na zaměstnance.

Od pondělí skončí uznávání testů na koronavirus jako dokladu bezinfekčnosti například v restauracích nebo na koncertech, naopak začne být testování povinné v práci a vrátí se i celostátní plošné testování ve školách. Firmy i školy budou testovat neočkované pracovníky a žáky jednou týdně. Školám dodá testy sám, zaměstnavatelé je budou muset sehnat sami a stát jim na nákup sad přispěje.

Vláda na středečním mimořádném jednání schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu DPH, a to na celý nadcházející rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předpis podle ní míří do sněmovny. Kabinet už v pondělí odsouhlasil, že v listopadu a prosinci bude nulová sazba DPH na energie, Schillerová ve středu potřebný dokument podepsala. Vláda také znovu schválila návrh rozpočtu se schodkem bezmála 380 miliard korun, musí ho předložit dolní komoře. Kvůli zmírnění dopadů zdražování energií má pak přejít do státního rozpočtu část peněz z aukcí emisních povolenek.