Pětina firem plánuje propouštět. Ohroženy jsou hlavně energeticky náročné obory

Nahrávám video

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.

Problémy mají malé i velké firmy. „Nám vychází, že zhruba osmnáct procent zvažuje, že ještě do Vánoc začne propouštět, víc takto uvažují velké firmy,“ vyčísluje ředitel odboru legislativy práv a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Nepřímo to dopadá i na malé a střední podniky, jelikož jsou velmi často součástí dodavatelsko-odběratelských řetězců těch velkých firem. My máme informace z anket mezi naší členskou základnou, že až dvacet procent firem se chystá začátkem příštího roku propouštět,“ dodává předseda představenstva Asociace malých podniků a živnostníků Josef Jaroš.

Od ledna skončí fixace cen energií dvěma třetinám velkých společností. „Jsou to firmy, které doufají, že se podaří najít řešení těch vysokých cen energií do konce letošního roku,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Pokud se řešení najít nepodaří, tak by podle Špicara mohlo na začátku příštího roku začít masivní propouštění v mnohem větším množství sektorů a u mnohem většího množství zaměstnavatelů.

Propouští Juta nebo Sklárny Moravia

Helena Macháčková vyrábí ve svém podniku Od Macháčků ovocné sirupy, džemy nebo zeleninové zavařeniny. Náklady na výrobu jsou čím dál vyšší. Třeba cukr, bez kterého se tu neobejdou, zdražil na trojnásobek a dražší je i elektřina a plyn.

Majitelka se tak rozhodla provoz výrazně omezit. „Ke konci roku u mě končí zbylá tři děvčata, která tu pracovala, a dál budu pokračovat sama na sebe. Ta firma je moje čtvrté dítě, je mi to hodně líto, vidím tu hodně práce, která se tu udělala,“ říká Macháčková. Dál bude pokračovat i v menších prostorách.

Pekař Josef Kanta zase propustil svých šest zaměstnanců a provoz pekárny ukončil úplně. „Jsou drahé energie, všechny vstupy. Tak prostě musím končit, v dnešní době už to neutáhnu,“ zdůvodňuje Kanta.

Sklárny Moravia už v srpnu propustily dvacet lidí a dalších třicet mělo odejít na podzim. Nakonec se ale rozhodly, že zaměstnance udrží. Dočasně odstavily jednu z pecí a část pracovníků plánují nechat doma za šedesát procent mzdy. Největší česká textilka Juta už propustila sto lidí a omezuje další investice. Záměr propouštět hlásí i další.

„Při propuštění třiceti lidí by to znamenalo na odstupném čtyřnásobek až pětinásobek průměrných měsíčních mezd těchto lidí. Své zaměstnance budeme opět potřebovat a asi by nebylo v tuto chvíli dobré je propouštět a zase získávat zpátky,“ vysvětluje ředitel Skláren Moravia Petr Binko.

Vláda nepomáhá, tvrdí Havlíček

Opozice proto kritizuje vládu, že firmám dostatečně nepomáhá. „Bohužel celá řada firem nepřežije tuto vládu, a to kvůli tomu, že energetická podpora není buď vůbec žádná, nebo přichází velmi pozdě,“ stěžuje si první místopředseda ANO Karel Havlíček.

„Nezaměstnanost pravděpodobně mírně poroste, ale vždycky se musíme srovnávat s ostatními členskými státy a pořád máme nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a pořád naši zaměstnavatelé hlásí stovky tisíc volných pracovních míst,“ uklidňuje naopak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Volná místa jsou ale často v jiných oborech než v těch, co propouští. Podle analytiků to může znamenat čím dál větší důraz na nutnost rekvalifikace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 6 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.