Pětina firem plánuje propouštět. Ohroženy jsou hlavně energeticky náročné obory

Nahrávám video
Události: Propouštění
Zdroj: ČT24

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.

Problémy mají malé i velké firmy. „Nám vychází, že zhruba osmnáct procent zvažuje, že ještě do Vánoc začne propouštět, víc takto uvažují velké firmy,“ vyčísluje ředitel odboru legislativy práv a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Nepřímo to dopadá i na malé a střední podniky, jelikož jsou velmi často součástí dodavatelsko-odběratelských řetězců těch velkých firem. My máme informace z anket mezi naší členskou základnou, že až dvacet procent firem se chystá začátkem příštího roku propouštět,“ dodává předseda představenstva Asociace malých podniků a živnostníků Josef Jaroš.

Od ledna skončí fixace cen energií dvěma třetinám velkých společností. „Jsou to firmy, které doufají, že se podaří najít řešení těch vysokých cen energií do konce letošního roku,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Pokud se řešení najít nepodaří, tak by podle Špicara mohlo na začátku příštího roku začít masivní propouštění v mnohem větším množství sektorů a u mnohem většího množství zaměstnavatelů.

Propouští Juta nebo Sklárny Moravia

Helena Macháčková vyrábí ve svém podniku Od Macháčků ovocné sirupy, džemy nebo zeleninové zavařeniny. Náklady na výrobu jsou čím dál vyšší. Třeba cukr, bez kterého se tu neobejdou, zdražil na trojnásobek a dražší je i elektřina a plyn.

Majitelka se tak rozhodla provoz výrazně omezit. „Ke konci roku u mě končí zbylá tři děvčata, která tu pracovala, a dál budu pokračovat sama na sebe. Ta firma je moje čtvrté dítě, je mi to hodně líto, vidím tu hodně práce, která se tu udělala,“ říká Macháčková. Dál bude pokračovat i v menších prostorách.

Pekař Josef Kanta zase propustil svých šest zaměstnanců a provoz pekárny ukončil úplně. „Jsou drahé energie, všechny vstupy. Tak prostě musím končit, v dnešní době už to neutáhnu,“ zdůvodňuje Kanta.

Sklárny Moravia už v srpnu propustily dvacet lidí a dalších třicet mělo odejít na podzim. Nakonec se ale rozhodly, že zaměstnance udrží. Dočasně odstavily jednu z pecí a část pracovníků plánují nechat doma za šedesát procent mzdy. Největší česká textilka Juta už propustila sto lidí a omezuje další investice. Záměr propouštět hlásí i další.

„Při propuštění třiceti lidí by to znamenalo na odstupném čtyřnásobek až pětinásobek průměrných měsíčních mezd těchto lidí. Své zaměstnance budeme opět potřebovat a asi by nebylo v tuto chvíli dobré je propouštět a zase získávat zpátky,“ vysvětluje ředitel Skláren Moravia Petr Binko.

Vláda nepomáhá, tvrdí Havlíček

Opozice proto kritizuje vládu, že firmám dostatečně nepomáhá. „Bohužel celá řada firem nepřežije tuto vládu, a to kvůli tomu, že energetická podpora není buď vůbec žádná, nebo přichází velmi pozdě,“ stěžuje si první místopředseda ANO Karel Havlíček.

„Nezaměstnanost pravděpodobně mírně poroste, ale vždycky se musíme srovnávat s ostatními členskými státy a pořád máme nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a pořád naši zaměstnavatelé hlásí stovky tisíc volných pracovních míst,“ uklidňuje naopak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Volná místa jsou ale často v jiných oborech než v těch, co propouští. Podle analytiků to může znamenat čím dál větší důraz na nutnost rekvalifikace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...