Pětina firem plánuje propouštět. Ohroženy jsou hlavně energeticky náročné obory

5 minut
Události: Propouštění
Zdroj: ČT24

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.

Problémy mají malé i velké firmy. „Nám vychází, že zhruba osmnáct procent zvažuje, že ještě do Vánoc začne propouštět, víc takto uvažují velké firmy,“ vyčísluje ředitel odboru legislativy práv a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Nepřímo to dopadá i na malé a střední podniky, jelikož jsou velmi často součástí dodavatelsko-odběratelských řetězců těch velkých firem. My máme informace z anket mezi naší členskou základnou, že až dvacet procent firem se chystá začátkem příštího roku propouštět,“ dodává předseda představenstva Asociace malých podniků a živnostníků Josef Jaroš.

Od ledna skončí fixace cen energií dvěma třetinám velkých společností. „Jsou to firmy, které doufají, že se podaří najít řešení těch vysokých cen energií do konce letošního roku,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Pokud se řešení najít nepodaří, tak by podle Špicara mohlo na začátku příštího roku začít masivní propouštění v mnohem větším množství sektorů a u mnohem většího množství zaměstnavatelů.

Propouští Juta nebo Sklárny Moravia

Helena Macháčková vyrábí ve svém podniku Od Macháčků ovocné sirupy, džemy nebo zeleninové zavařeniny. Náklady na výrobu jsou čím dál vyšší. Třeba cukr, bez kterého se tu neobejdou, zdražil na trojnásobek a dražší je i elektřina a plyn.

Majitelka se tak rozhodla provoz výrazně omezit. „Ke konci roku u mě končí zbylá tři děvčata, která tu pracovala, a dál budu pokračovat sama na sebe. Ta firma je moje čtvrté dítě, je mi to hodně líto, vidím tu hodně práce, která se tu udělala,“ říká Macháčková. Dál bude pokračovat i v menších prostorách.

Pekař Josef Kanta zase propustil svých šest zaměstnanců a provoz pekárny ukončil úplně. „Jsou drahé energie, všechny vstupy. Tak prostě musím končit, v dnešní době už to neutáhnu,“ zdůvodňuje Kanta.

Sklárny Moravia už v srpnu propustily dvacet lidí a dalších třicet mělo odejít na podzim. Nakonec se ale rozhodly, že zaměstnance udrží. Dočasně odstavily jednu z pecí a část pracovníků plánují nechat doma za šedesát procent mzdy. Největší česká textilka Juta už propustila sto lidí a omezuje další investice. Záměr propouštět hlásí i další.

„Při propuštění třiceti lidí by to znamenalo na odstupném čtyřnásobek až pětinásobek průměrných měsíčních mezd těchto lidí. Své zaměstnance budeme opět potřebovat a asi by nebylo v tuto chvíli dobré je propouštět a zase získávat zpátky,“ vysvětluje ředitel Skláren Moravia Petr Binko.

Vláda nepomáhá, tvrdí Havlíček

Opozice proto kritizuje vládu, že firmám dostatečně nepomáhá. „Bohužel celá řada firem nepřežije tuto vládu, a to kvůli tomu, že energetická podpora není buď vůbec žádná, nebo přichází velmi pozdě,“ stěžuje si první místopředseda ANO Karel Havlíček.

„Nezaměstnanost pravděpodobně mírně poroste, ale vždycky se musíme srovnávat s ostatními členskými státy a pořád máme nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a pořád naši zaměstnavatelé hlásí stovky tisíc volných pracovních míst,“ uklidňuje naopak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Volná místa jsou ale často v jiných oborech než v těch, co propouští. Podle analytiků to může znamenat čím dál větší důraz na nutnost rekvalifikace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...