Bankovní rada České národní banky jednala poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb. Ponechala ji beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Bankovní rada ve čtvrtek poprvé rozhodovala po výrazné personální obměně. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali o zvýšení o jeden procentní bod,“ podotkl na tiskové konferenci Michl. V základním scénáři bankovní rady je podle něj z důvodu výjimečně vysoké míry nejistoty horizont měnové politiky posunut do období 18 až 24 měsíců v budoucnosti.
„Úrokové sazby se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky, brzdí růst bankovních úvěrů pro firmy a domácnosti a brzdí růst množství peněz v ekonomice,“ uvedl Michl. Na příštím zasedání se rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.
Silné inflační tlaky
Česká ekonomika podle něj čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ ve vnějším prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Spotřebu domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, tlumí podle něj vysoké ceny energií a potravin, negativní nálada a vyšší úrokové sazby. Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká, dodal.
Centrální banka zvýšila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. „Podle naší prognózy inflace nadále vzroste. Na podzim dosáhne hodnot kolem 20 procent,“ uvedl také Michl. „Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit,“ dodal s tím, že klesnout by podle něj měla do roku a půl k úrovni kolem dvou procent.
Současná inflace je podle Michla výsledkem nákladových i poptávkových tlaků. „S dovezenými nákladovými inflačními tlaky žádná centrální banka nic moc nezmůže. Nedokážeme měnovou politikou zlevnit ceny plynu nebo elektřiny. Můžeme však bránit jejich přelití do domácí ekonomiky. V prostředí klesající poptávky již nebudou moci obchodníci zvyšovat ceny tak snadno jako dříve,“ uvedl.
Dodal, že bankovní rada bere inflaci naprosto vážně. „Je to v současnosti naprosto největší problém v ekonomice. Dovolte mi ubezpečit veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnově cenové stability v souladu s mandátem ČNB. Můžete se na nás spolehnout, že s inflací budeme dále bojovat,“ uvedl Michl s tím, že nynější rozhodnutí není závazkem, že do budoucna nemůže rozhodnout bankovní rada jinak. „Dále budeme vyhodnocovat data a příští zasedání rozhodneme.“
Pro snížení inflace ale podle něj nestačí zvyšování sazeb, jsou potřeba také umírněné mzdové požadavky a odpovědná rozpočtová politika. „K tomu, aby inflace doopravdy klesla, jsou ještě potřeba dvě podmínky. První podmínka je snižovat deficit veřejných financí, jakákoliv brzda míry zadlužování je pro nás v současnosti velmi výhodná. Protože sníží míru inflace. A druhá podmínka jsou naše mzdy. Bohužel si nemůžeme přidávat tolik, jako je inflace, ale mzdy by měly odpovídat produktivitě práce,“ podotkl.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky
Česká národní banka také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta.
„Čekáme, že přibrzdí domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů. Růst mezd nepokryje růst životních nákladů,“ uvedl Michl dále. Upozornil na to, že firmy čelí růstu nákladů na energie, suroviny a materiály, proto budou omezovat investice. HDP by se ale v roce 2024 mohlo podle aktuálního odhadu centrální banky dostat na 3,8 procenta.
„Je to očekávané rozhodnutí, které signalizuje, že se bankovní rada proměnila,“ komentoval rozhodnutí bankovní rady bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer s tím, že předchozí složení bankovní rady by hlasovalo pro navýšení úrokových sazeb. „Je naprosto evidentní, že debata nebyla o tom, že by se sazby měly snižovat. To rozhodnutí, že sazby mají být vysoko, je akceptované,“ podotkl Singer. „Debatoval bych o tom, jestli ty sazby mají jít ještě nahoru a jak moc podstatně,“ dodal.
„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšením o čtvrt procentního bodu,“ řekl k rozhodnutí ČNB analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.
Analytici: Růst může přijít na podzim
Podobně situaci vidí i analytik Komerční banky Martin Gürtler. Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle něj nakonec ČNB donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu analytik čeká zvýšení sazby na 7,5 procenta, což by měl zároveň podle něj být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky.
„Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně, a neměly by přesáhnout 7,5 procenta. Za rok čeká základní sazby 6,5 procenta,“ řekl také analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tržní úrokové sazby delších splatností od poloviny června podle něj klesají, nejen z titulu vyhlídek na vývoj sazeb ČNB, ale i očekávání trhu na zpomalování světové ekonomiky a pokles obdobných úrokových sazeb v zahraničí. „Tlak na zdražování hypotečních sazeb by měl tak vzhledem k uvedenému vývoji na trhu do velké míry ustat,“ dodal.
Také podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislava Minčiče to není překvapení. „Je třeba uvažovat nejen o cenové stabilitě, ale o hospodářském růstu, rozvoji podnikání. Je jasné, že vysoké sazby znamenají vysoké sazby úvěrů. To znamená, že přístup firem k úvěrům vysoké sazby dramaticky zvyšují,“ podotkl a dodal, že z pohledu firemního světa není ponechání stávajících sazeb špatná zpráva.
Bankovní rada ČNB na posledním zasedání 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní.
Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendy, kterým na konci června vypršel mandát.
Máme možnost vyčkávat, říká nový člen bankovní rady
„Díky brzkému a ráznému přístupu předchozí bankovní rady máme nyní možnost vyčkávat, co se v domácí a světové ekonomice stane, a nejsme nuceni k dalším rázným opatřením, která bychom prováděli pod tlakem. Máme úrokové sazby, které jsou vysoké a určitě přispějí ke snížení inflace,“ uvedl ve čtvrtek večer o jednání bankovní rady ČNB v pořadu 90´ČT24 Jan Frait, který se jejím členem stal na začátku července.
Frait upozornil, že vznikají poměrně velká rizika, že ve většině vyspělých zemí dojde k recesím. A je tak třeba vyčkat, zda se rizika naplní a jak případně dopadnou na domácí ekonomiku. Vývoj úrokových korunových sazeb podle něj ale výrazně omezuje poptávku po úvěrech, podniky i domácnosti jsou opatrnější.
„A to brzdí také inflační potenciál,“ zmiňuje nový člen bankovní rady. Případný pohyb úrokových sazeb v dohledné době bude podle Fraita spíše směrem nahoru, lidé by tak zatím neměli počítat s tím, že úrokové sazby klesnou.
„Troufám si tvrdit, že tak nízké úrokové sazby jako v minulém desetiletí hned tak neuvidíme. Jsme si dobře vědomi toho, že by (další zvýšení sazeb) mohlo poslat do potíží podniky, které si to nezaslouží,“ uvedl Frait.
