Hospodářská komora strana 5 z 5

V následujícím období bude investovat více či stejně jako v uplynulém roce 65 procent tuzemských firem. Na 35 procent podniků plánuje prostředky určené pro investice snižovat. Vyplývá to z průzkumu, který Hospodářská komora uskutečnila ve druhé polovině listopadu mezi 398 členskými firmami.

Česká ekonomika stoupne příští rok o 4,3 procenta, předpokládá Hospodářská komora. Mzdy podle ní reálně vzrostou i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Nadcházející rok bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého příležitostí ke skutečnému restartu po pandemickém utlumení ekonomiky a problémech v dodavatelských řetězcích.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Zhruba pětasedmdesát procent firem se podle Hospodářské komory chystá zdražit své produkty. Podobný krok už oznámil například pivovar Budvar. Důvodem je především růst cen energií, paliv a další zvýšené náklady, třeba na zaměstnance.

Od pondělí skončí uznávání testů na koronavirus jako dokladu bezinfekčnosti například v restauracích nebo na koncertech, naopak začne být testování povinné v práci a vrátí se i celostátní plošné testování ve školách. Firmy i školy budou testovat neočkované pracovníky a žáky jednou týdně. Školám dodá testy sám, zaměstnavatelé je budou muset sehnat sami a stát jim na nákup sad přispěje.

Vláda na středečním mimořádném jednání schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu DPH, a to na celý nadcházející rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předpis podle ní míří do sněmovny. Kabinet už v pondělí odsouhlasil, že v listopadu a prosinci bude nulová sazba DPH na energie, Schillerová ve středu potřebný dokument podepsala. Vláda také znovu schválila návrh rozpočtu se schodkem bezmála 380 miliard korun, musí ho předložit dolní komoře. Kvůli zmírnění dopadů zdražování energií má pak přejít do státního rozpočtu část peněz z aukcí emisních povolenek.

V pátek oznámili konec další dodavatelé energií, v případě elektřiny a plynu se to týká firmy Kolibřík energie s 28 tisíci klienty, s plynem skončila A-PLUS Energie obchodní se 150 odběrnými místy. Po ukončení činnosti Bohemia Energy hrozí podle Agrární komory ČR odpojení od plynu stovkám firem, které mají velkou odběrovou kapacitu. Když mají roční spotřebu přes 630 megawatthodin, nevztahuje se na ně institut dodavatele poslední instance. Podle informací Bohemia Energy, které společnost poskytla ČT, jde celkem asi o osmdesát firem.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby zvážil zastropování cen u dodavatelů, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy. Hospodářská komora vyzvala ke zřízení krizového štábu, který by se věnoval situaci na trhu s energiemi.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.

Skoro dvě třetiny českých firem doporučují svým zaměstnancům očkování. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory. Asi 32 procent společností pak vakcinaci svých pracovníků nijak neřeší a nechce ovlivňovat jejich svobodné rozhodnutí. Zhruba každý desátý podnik chce k očkování své lidi motivovat mimořádným bonusem nebo benefitem.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

Zhruba ve třech čtvrtinách ze 123 kontrolovaných firem, na které se zaměřila inspekce práce při dvouměsíční akci Férová práce, došlo k porušení pravidel a zákoníku práce. Týkalo se odměňování, pracovní doby či pracovních smluv. Předběžné výsledky šetření zveřejnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a její poradce Matěj Stropnický. Oba jsou v čele pražské kandidátky sociálních demokratů do sněmovních voleb. Podle Hospodářské komory tím zavlekli státní inspekci práce do předvolební kampaně a poškodili její věrohodnost. Závěry kontroly komora považuje za nedůvěryhodné.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Vláda schválila 1,4 miliardy korun na pomoc s obnovou soukromých domů po tornádu a bouřích. Také podnikatelé z tornádem zasažených oblastí mohou začít žádat o dotaci na obnovu poškozených provozoven. Z programu Nemovitosti budou moci získat jeden až 35 milionů korun za přispění prostředků z evropských fondů. Podpora funguje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na pomoc je připraveno 500 milionů korun.

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

V Česku ve čtvrtek přibylo 254 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 90 víc než před týdnem. V porovnání se středou je denní nárůst asi o dvacítku nižší. Pro prokázání bezinfekčnosti na covid-19, která je třeba pro návštěvu některých služeb nebo hromadných akcí, také nestačí od pátku uplynutí 22 dní od první dávky očkování. Příští týden ve čtvrtek se z podnětu opozice mimořádně sejdou poslanci, debatovat mají o aktuálním stavu epidemie covidu-19.

Rychlejší povolování staveb, snížení byrokracie, vše pod jedním úřadem. To měla přinést novela stavebního zákona, které poslanci dali zelenou, ale přes Senát už neprošla a vrací se do sněmovny. Podle předsedy České komory architektů a bývalého pražského primátora Jana Kasla je zákon hybridem, který vznikl jako směsice mnoha návrhů. Řekl to ve středečním Interview ČT24.

Policie od středy uvolnila vjezd do tornádem postižených obcí na Hodonínsku a Břeclavsku. Hasiči mají v obcích 41 požadavků na demolice. Zatím šlo k zemi 20 domů, jejichž demolici řídili, celkem má jít o 185 domů. Kvůli poškození domů bude potřebovat dlouhodobější ubytování více než dvacítka rodin.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 390 miliard korun nechápe. Podle něj může mít Česko velký problém s udržitelností veřejných financí, řekl to v Událostech, komentářích. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tvrdí, že tak vysoký deficit je důsledkem jedné z největších krizí. Hájí ale například navýšení důchodů nad valorizaci, které prý rozpočet příliš nezatíží.

Finanční příspěvek, pár dní volna nebo sleva výměnou za očkování jsou možnosti, jak se některé firmy snaží motivovat zaměstnance i zákazníky k tomu, aby si nechali aplikovat vakcínu proti covidu-19. Podle Hospodářské komory tím podniky nic neporušují. Přesto se někteří lidé proti podobnému zvýhodnění ohrazují.

Česká republika odeslala Evropské komisi (EK) národní plán obnovy, na jehož základě může země čerpat přes 180 miliard z mimořádného fondu obnovy. Exekutiva Evropské unie má nyní dva měsíce na zhodnocení toho, zda plán odpovídá kritériím stanoveným pro využití peněz. Podle Hospodářské komory tuzemská vize vyčleňuje málo peněz na digitální agendu, podle ekologů pak na klima.

Vláda rozhodla, že se od příštího týdne otevřou vnitřní prostory restaurací. Reaguje tak na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Informoval o tom po jednání kabinetu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Provoz obnoví také hudební kluby nebo kasina. Zároveň se také otevřou umělá koupaliště, sauny nebo wellness. Vojtěch řekl, že by s takovým rozvolňováním počkal, vláda ale podle něj bude respektovat rozhodnutí soudu.