Hospodářská komora strana 5 z 5

Situací ohledně rusko-ukrajinského konfliktu se na středečním jednání zabýval kabinet Petra Fialy (ODS). Premiér na brífinku uvedl, že Bezpečnostní rada státu jednala ve středu o připravenosti Česka na všechny scénáře. Země je podle něj připravena pomoci Ukrajině. Dopoledne si náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou samozvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Zmejevskij během předvolání odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.

Tuzemské zaměstnavatele zneklidňuje napětí ve východní Evropě a hrozba ruského výboje směrem na západ. Z Ukrajiny totiž v Česku pochází každý dvacátý zaměstnanec, bez jejich práce by firmy nesvedly splnit až třetinu zakázek a o původem ukrajinské pracovníky se opírá i zdravotnictví nebo sociální služby. Zaměstnavatelé jsou nyní v nejistotě, jestli z vlasti dorazí třeba sezonní pracovníci –⁠ a úzkost prožívají i Ukrajinci, kteří do Česka za prací už dorazili.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací Otázek Václava Moravce kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. Současnému šéfovi centrální banky Jiřímu Rusnokovi končí v polovině roku jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Lidí bez práce bude v Česku letos dál ubývat. Míra nezaměstnanosti by se mohla blížit ke třem procentům a bude tak opět jedna z nejnižších v rámci celé Evropské unie. Nedostatek lidí ale bude ještě více brzdou pro ekonomický růst, firmy nebudou mít dost zaměstnanců.

Rakousko pohrozilo, že pokud projde návrh Evropské komise zařadit  jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje, připraví proti Bruselu žalobu. Vídeň takové řešení nechce tolerovat ani přesto, že by mělo podle Komise představovat mezistupeň na cestě k plně ekologickým zdrojům.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 5749 potvrzených případů covidu, o 22 procent méně než před týdnem. Výrazně nižší byl ale i počet provedených testů, který v mezitýdenním srovnání klesl zhruba na polovinu. V nemocnicích je 3163 pacientů s prokázanou infekcí, zhruba o 950 méně než v předvánoční čtvrtek. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Za rok 2021 zemřelo s covidem více než 24 tisíc lidí, což –⁠ pro srovnání –⁠ zhruba odpovídá počtu obyvatel Litoměřic nebo Českého Těšína.

Vláda chce od 17. ledna zavést povinné celoplošné testování zaměstnanců dvakrát týdně. Na středeční tiskové konferenci to oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrh ještě projedná tripartita. Vláda dále rozhodla, že od 4. ledna bude mít po pěti měsících od druhé dávky vakcíny proti covidu-19 nárok na přeočkování každý nad osmnáct let. Zároveň od Nového roku pozastavila vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

V následujícím období bude investovat více či stejně jako v uplynulém roce 65 procent tuzemských firem. Na 35 procent podniků plánuje prostředky určené pro investice snižovat. Vyplývá to z průzkumu, který Hospodářská komora uskutečnila ve druhé polovině listopadu mezi 398 členskými firmami.

Česká ekonomika stoupne příští rok o 4,3 procenta, předpokládá Hospodářská komora. Mzdy podle ní reálně vzrostou i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Nadcházející rok bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého příležitostí ke skutečnému restartu po pandemickém utlumení ekonomiky a problémech v dodavatelských řetězcích.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Zhruba pětasedmdesát procent firem se podle Hospodářské komory chystá zdražit své produkty. Podobný krok už oznámil například pivovar Budvar. Důvodem je především růst cen energií, paliv a další zvýšené náklady, třeba na zaměstnance.

Od pondělí skončí uznávání testů na koronavirus jako dokladu bezinfekčnosti například v restauracích nebo na koncertech, naopak začne být testování povinné v práci a vrátí se i celostátní plošné testování ve školách. Firmy i školy budou testovat neočkované pracovníky a žáky jednou týdně. Školám dodá testy sám, zaměstnavatelé je budou muset sehnat sami a stát jim na nákup sad přispěje.

Vláda na středečním mimořádném jednání schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu DPH, a to na celý nadcházející rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předpis podle ní míří do sněmovny. Kabinet už v pondělí odsouhlasil, že v listopadu a prosinci bude nulová sazba DPH na energie, Schillerová ve středu potřebný dokument podepsala. Vláda také znovu schválila návrh rozpočtu se schodkem bezmála 380 miliard korun, musí ho předložit dolní komoře. Kvůli zmírnění dopadů zdražování energií má pak přejít do státního rozpočtu část peněz z aukcí emisních povolenek.

V pátek oznámili konec další dodavatelé energií, v případě elektřiny a plynu se to týká firmy Kolibřík energie s 28 tisíci klienty, s plynem skončila A-PLUS Energie obchodní se 150 odběrnými místy. Po ukončení činnosti Bohemia Energy hrozí podle Agrární komory ČR odpojení od plynu stovkám firem, které mají velkou odběrovou kapacitu. Když mají roční spotřebu přes 630 megawatthodin, nevztahuje se na ně institut dodavatele poslední instance. Podle informací Bohemia Energy, které společnost poskytla ČT, jde celkem asi o osmdesát firem.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby zvážil zastropování cen u dodavatelů, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy. Hospodářská komora vyzvala ke zřízení krizového štábu, který by se věnoval situaci na trhu s energiemi.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.

Skoro dvě třetiny českých firem doporučují svým zaměstnancům očkování. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory. Asi 32 procent společností pak vakcinaci svých pracovníků nijak neřeší a nechce ovlivňovat jejich svobodné rozhodnutí. Zhruba každý desátý podnik chce k očkování své lidi motivovat mimořádným bonusem nebo benefitem.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

Zhruba ve třech čtvrtinách ze 123 kontrolovaných firem, na které se zaměřila inspekce práce při dvouměsíční akci Férová práce, došlo k porušení pravidel a zákoníku práce. Týkalo se odměňování, pracovní doby či pracovních smluv. Předběžné výsledky šetření zveřejnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a její poradce Matěj Stropnický. Oba jsou v čele pražské kandidátky sociálních demokratů do sněmovních voleb. Podle Hospodářské komory tím zavlekli státní inspekci práce do předvolební kampaně a poškodili její věrohodnost. Závěry kontroly komora považuje za nedůvěryhodné.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.