Strategické projekty obrany země by se měly konzultovat s Hospodářskou komorou, aby z nich profitoval český průmysl, a tím i stát. Na středečním brífinku před jednáním s představiteli komory to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo se podle ní snaží, aby část peněz vynaložených na zvýšení bezpečnosti a obrany země zůstala v Česku.
Vláda před týdnem schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů armády v letech 2022 až 2024 za 48 miliard korun. Schválen byl i plán legislativních změn, který má mimo jiné zajistit stabilní financování obrany.
Černochová chce Hospodářskou komoru informovat o přípravě legislativy a představit jí plány armádních nákupů. „Chceme, aby tyto velké strategické projekty byly konzultovány s Hospodářskou komorou tak, aby si tuzemské firmy na ně mohly připravit kapacity a prostředky,“ uvedla. Z každé investované koruny ve formě zakázky domácí firmě se pak státu vrací podle ministryně až 43 haléřů ve formě daní.
Komora podporuje plán vlády
Předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík uvedl, že komora plně podporuje legislativní plán vlády, který se týká změn v hospodářských opatření v případě krizového řízení státu. „Stejně tak pozitivně vnímáme silný důraz vlády na bezpečnost,“ doplnil.
Černochová již dříve řekla, že chce, aby se přidaná hodnota vynaložených prostředků do obrany České republiky pozitivně promítla i v české ekonomice.
Ministryně ve středu rovněž připomněla cíl nejpozději v roce 2025 dosáhnout toho, aby výdaje na obranu činily v Česku dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „K tomu potřebujeme domácí průmysl,“ dodala.
Navýšení obranného rozpočtu na dvě procenta výkonu české ekonomiky Česko opakovaně slíbilo Severoatlantické alianci. Letos má ministerstvo obrany hospodařit s 89,1 miliardy korun, což představuje 1,35 procenta HDP. Loni to bylo 1,4 procenta HDP.
