Více než třetina českých firem sníží investice, vyplývá z průzkumu

Nahrávám video

V následujícím období bude investovat více či stejně jako v uplynulém roce 65 procent tuzemských firem. Na 35 procent podniků plánuje prostředky určené pro investice snižovat. Vyplývá to z průzkumu, který Hospodářská komora uskutečnila ve druhé polovině listopadu mezi 398 členskými firmami.

Komora výsledek v situaci s extrémně nejistými vyhlídkami dalšího vývoje označila za potěšující, očekávala horší číslo. Proti výsledkům z letošního srpna se ale změnila struktura odpovědí.

Zatímco před třemi měsíci očekávaly pokles investic především menší firmy a ty velké počítaly častěji s růstem, v listopadu jsou výsledky u všech sledovaných velikostních kategorií v podstatě shodné. Ukazuje se tak snížení investičního apetitu i u velkých hráčů s relativním dostatkem peněz.

Co se týče oborového členění, zhoršení investiční aktivity se zřejmě bude týkat hlavně koronavirovou krizí nejvíce postižených oborů. Tedy restauračních služeb, cestovního ruchu a části maloobchodu.

Většina respondentů (54 procent) uvedla, že snaha udržet či rozšířit produkci zboží a poskytování služeb jsou hlavním motorem pro investování v jejich firmě. Týká se to především služeb a firem s více než 250 zaměstnanci. Dvě pětiny účastníků ankety potřebují investovat, aby zvýšily produktivitu práce. Na 37 procent respondentů pro to, aby snížili náklady.

Rostoucí náklady a nejistota

Nejčastěji zmiňovanou překážkou investic jsou rostoucí náklady práce (50 procent), a to především u menších firem. Dále ve stavebnictví a v restauračních službách. V těsném závěsu skončila nejistota ohledně dalšího vývoje (47 procent). Tu pociťují zvláště silně firmy v restauračních službách, vzhledem k mimořádným opatřením vlády v souvislosti s šířením koronaviru, a ve zpracovatelském průmyslu z důvodu narušených dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Třetí nejintenzivněji vnímanou překážkou investic (43 procent) jsou rostoucí ceny energií, materiálů, meziproduktů a zařízení. Kvůli vyšším provozním nákladům totiž často firmám na investice nezbývají peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 7 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 16 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...