Více než třetina českých firem sníží investice, vyplývá z průzkumu

3 minuty
Události: České firmy budou méně investovat
Zdroj: ČT24

V následujícím období bude investovat více či stejně jako v uplynulém roce 65 procent tuzemských firem. Na 35 procent podniků plánuje prostředky určené pro investice snižovat. Vyplývá to z průzkumu, který Hospodářská komora uskutečnila ve druhé polovině listopadu mezi 398 členskými firmami.

Komora výsledek v situaci s extrémně nejistými vyhlídkami dalšího vývoje označila za potěšující, očekávala horší číslo. Proti výsledkům z letošního srpna se ale změnila struktura odpovědí.

Zatímco před třemi měsíci očekávaly pokles investic především menší firmy a ty velké počítaly častěji s růstem, v listopadu jsou výsledky u všech sledovaných velikostních kategorií v podstatě shodné. Ukazuje se tak snížení investičního apetitu i u velkých hráčů s relativním dostatkem peněz.

Co se týče oborového členění, zhoršení investiční aktivity se zřejmě bude týkat hlavně koronavirovou krizí nejvíce postižených oborů. Tedy restauračních služeb, cestovního ruchu a části maloobchodu.

Většina respondentů (54 procent) uvedla, že snaha udržet či rozšířit produkci zboží a poskytování služeb jsou hlavním motorem pro investování v jejich firmě. Týká se to především služeb a firem s více než 250 zaměstnanci. Dvě pětiny účastníků ankety potřebují investovat, aby zvýšily produktivitu práce. Na 37 procent respondentů pro to, aby snížili náklady.

Rostoucí náklady a nejistota

Nejčastěji zmiňovanou překážkou investic jsou rostoucí náklady práce (50 procent), a to především u menších firem. Dále ve stavebnictví a v restauračních službách. V těsném závěsu skončila nejistota ohledně dalšího vývoje (47 procent). Tu pociťují zvláště silně firmy v restauračních službách, vzhledem k mimořádným opatřením vlády v souvislosti s šířením koronaviru, a ve zpracovatelském průmyslu z důvodu narušených dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Třetí nejintenzivněji vnímanou překážkou investic (43 procent) jsou rostoucí ceny energií, materiálů, meziproduktů a zařízení. Kvůli vyšším provozním nákladům totiž často firmám na investice nezbývají peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...