Hlas-SD strana 2 z 2

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Zbývá měsíc do slovenských voleb. O novém parlamentu a přeneseně i budoucí vládě lidé rozhodnou 30. září. K favoritům patří Smer a Progresívne Slovensko. Třetina voličů ale stále není rozhodnutá. Kampaň vstupuje do ostré fáze a podle expertů zatím nemá stěžejní téma.

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Bývalý slovenský premiér a předseda opoziční strany Hlas-Sociálna demokracia Peter Pellegrini ostře odsoudil současnou vládní koalici za to, že zatáhla zemi v době pandemie do politické krize. Připustil selhání vlád, v nichž seděl, v oblasti politické kriminality a justice. Svůj štít však považuje za čistý. Byl hostem Interview ČT24.

Německý parlament schválil příspěvek na dítě a prodloužil daňové úlevy pro ulehčení následků pandemie. Slovenský parlament zase potvrdil prodloužení nouzového stavu do 19. března. Izraelci očkovali alespoň jednou dávkou už polovinu obyvatel, obě dostalo 35 procent. Jihokorejci s vakcinací v pátek začali. Evropská léková agentura schválila lék firmy Regeneron. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak vyzvala firmy k pozastavení patentů na covidové vakcíny.

Strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD) bývalého slovenského premiéra Petera Pellegriniho usiluje o podporu plánu vypsat referendum o uspořádání nových parlamentních voleb. Hlas-SD, který je podle průzkumů nejpopulárnější politickou stranou v zemi, oznámil, že oslovil některé opoziční strany a další instituce. Některé z nich iniciativu podpořily, další ale odmítly. Podle expremiéra a šéfa nejsilnější opoziční strany Smer Roberta Fica by podpisová akce měla být nadstranická, strany by ji měly pouze podporovat.

Bývalý slovenský premiér Peter Pellegrini se podle očekávání stal předsedou nové strany Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD), která je již podle průzkumu nejpopulárnější stranou v zemi. Rozhodl o tom ustavující sněm Hlasu-SD. Nový politický subjekt založil Pellegrini spolu s dalšími poslanci parlamentu po odchodu z bývalé vládní strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica.

Slovenské ministerstvo vnitra zaregistrovalo novou stranu Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD). Po odchodu z bývalé nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) ji založil expremiér Peter Pellegrini. Vyplývá to z rejstříku politických stran. Hlas-SD je podle průzkumů veřejného mínění druhou nejpopulárnější politickou stranou v zemi.