Hladomor strana 2 z 3

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

V Pásmu Gazy v posledních dnech zemřelo na vyhladovění 29 dětí a seniorů a tisíce dalších jsou ohroženy. Podle agentury Reuters to oznámil ministr zdravotnictví palestinské autonomie Mádžid abú Ramadán. Podobné zprávy nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

OSN oznámila, že se jí stále nedaří dostat humanitární pomoc k lidem v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády ve středu večer překročila hranice enklávy stovka kamionů. V pondělí Izrael přerušil blokádu, kterou na toto území uvalil před jedenácti týdny. Distribuce pomoci ale vázne. Zároveň pokračuje izraelská vojenská operace, která má za cíl vypuzení Hamásu a osvobození zbylých rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je otevřený dočasnému příměří. Trvá ale na tom, že operace skončí, až židovský stát ovládne celou Gazu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání bezpečnostního kabinetu schválil okamžité obnovení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informoval o tom list Times of Israel. Podle agentur Jeruzalém umožní omezený dovoz potravin, aby zabránil hladovění. Blokádu uplatňoval židovský stát od letošního 2. března.

Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Poldina Semančinová se narodila v roce 1927 v Čechohradu na jihovýchodní Ukrajině. Vzpomíná na důsledky kolektivizace vesnice, kdy mužskou část odvlekli do gulagu, a také na hladomor, který byl jejím důsledkem. Hlad je podle ní horší než nemoc a nikomu by ho nepřála zažít. Ženin otec gulag přežil a se Svobodovou armádou osvobodil Prahu. V Československu zůstal, v pohraničí dostal dům po odsunutých Němcích. Rodina se za ním do Hodonic na Znojemsku postupně přestěhovala.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.

Už pět milionů lidí je vlivem konfliktu v Súdánu na pokraji hladomoru, upozorňují mezinárodní organizace. Bilance konfliktu se navíc podle nich stále zhoršuje. Organizace Human Rights Watch současně představila zatím nejpodrobnější zprávu o etnických čistkách v Západním Dárfúru. Polovojenské jednotky, které proti súdánské armádě bojují od loňského dubna, prý cíleně povraždily tisíce nearabských obyvatel.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafah na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Sarančata jsou jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Jejich roje, které mohou obsahovat desítky miliard zvířat, působí značné škody zejména v chudých afrických zemích. Podle nového výzkumu ale změny klimatu mohou nahrávat jejich rychlejšímu šíření i mimo tradiční oblasti výskytu.

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Rusko provedlo v noci a v sobotu ráno rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Podle městských úřadů, které hlásí několik zraněných, šlo o největší dronový útok na metropoli od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru. Také ukrajinské vzdušné síly uvádějí, že množství Ruskem vyslaných bezpilotních prostředků Šáhed bylo rekordní. Rusko útočilo v den, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětským režimem. Do města při této příležitosti přijeli předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

V Severní Koreji je nedostatek jídla a sousedé umírají hlady. V exkluzivních rozhovorech to novinářům britské stanice BBC řekli tři lidé, kteří tam žijí. Jejich svědectví naznačuje, že situace v totalitní diktatuře je nejhorší od hladomoru z druhé poloviny 90.let. Pchjongjang tvrdí, že zájmy jeho občanů pro něj vždy byly na prvním místě. Svědectví získané BBC zpochybnil tvrzením, že jsou smyšlená a pocházejí od protirežimních sil.

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

Zemědělské družstvo Svitěs u Oděsy už má na polích pro letošek práci hotovou. Pšenice z několika stovek hektarů je sklizena a leží ve skladu, tak jako každý rok. Je však otázkou, zda pro ni tentokrát bude odbyt.