V Severní Koreji je nedostatek jídla a sousedé umírají hlady. V exkluzivních rozhovorech to novinářům britské stanice BBC řekli tři lidé, kteří tam žijí. Jejich svědectví naznačuje, že situace v totalitní diktatuře je nejhorší od hladomoru z druhé poloviny 90.let. Pchjongjang tvrdí, že zájmy jeho občanů pro něj vždy byly na prvním místě. Svědectví získané BBC zpochybnil tvrzením, že jsou smyšlená a pocházejí od protirežimních sil.
Severokorejská vláda přivřela už tak střežené hranice v roce 2020 v souvislosti s pandemií covidu, čímž zastavila tok klíčového zboží do země a podle zdrojů BBC také zpřísnila kontroly nad životy obyvatel. BBC se podařilo s pomocí organizace Daily NK, která má v zemi síť svých zdrojů, tajně vyzpovídat tři běžné Severokorejce. Ti uvedli, že mají od uzavření hranic strach, že zemřou hlady nebo budou popraveni za porušování pravidel. Slyšet cokoliv od lidí žijících v Severní Koreji je extrémně vzácné.
Jedna žena žijící v hlavním městě Pchjongjangu BBC řekla, že zná tříčlennou rodinu, která doma zemřela hlady. „Klepali jsme jim na dveře, abychom jim dali vodu, ale nikdo nám neotevřel,“ řekla Či Jon. Když bezpečnostní složky vešly dovnitř, našly je mrtvé, dodala. Slyšela také o lidech, kteří se zabili nebo odešli do hor zemřít, protože se nedokázali uživit. Jméno Či Jon bylo změněno, aby byla chráněna, stejně jako jména dalších lidí, se kterými BBC udělala rozhovor.
Dělník na stavbě, který žije nedaleko čínských hranic a kterého BBC pojmenovala Čan Ho, uvedl, že v jeho vesnici už zemřelo hlady pět lidí. „Nejdřív jsem se bál, že umřu na covid, ale pak jsem se začal bát, že umřu hlady,“ řekl. Syn jeho přítele byl nedávno svědkem několika poprav za zavřenými dveřmi. Při každé z nich byli zabiti tři až čtyři lidé, kteří se pokusili o útěk ze země.
Obchodnice na trhu ze severu země, Mjong Sok, řekla, že téměř tři čtvrtiny výrobků na jejím místním trhu dříve pocházely z Číny, ale teď je trh prázdný. Stejně jako ostatní, kteří se živí prodejem zboží pašovaného přes hranice, i ona přišla o většinu příjmů. Uvedla, že její rodina nikdy neměla tak málo jídla a že v poslední době jí lidé klepali na dveře a prosili o jídlo, protože měli velký hlad.
Opakování 90. let
Koncem 90. let minulého století postihl Severní Koreu hladomor, při kterém zahynuly až tři miliony lidí. Nedávné zvěsti o hladomoru, které tyto rozhovory potvrzují, vyvolaly obavy, že by země mohla být na pokraji další katastrofy.
Severní Korea nikdy nebyla schopna vyprodukovat dostatek potravin pro svých 26 milionů obyvatel. Když v lednu 2020 zpřísnila kontrolu hranic, úřady zastavily dovoz obilí z Číny a také hnojiv a strojů potřebných k pěstování potravin. Mezitím opevnily hranici ploty a zároveň údajně nařídily pohraniční stráži, aby zastřelila každého, kdo se hranici pokusí překročit. To lidem téměř znemožnilo pašovat potraviny k prodeji na neoficiálních trzích, kde nakupuje většina Severokorejců.
Dokonce i severokorejský diktátor Kim Čong-un naznačil vážnost situace – v jednu chvíli otevřeně hovořil o „potravinové krizi“ a zároveň se různě pokoušel zvýšit zemědělskou produkci. Nakonec ale dal přednost financování svého jaderného zbrojního programu a v roce 2022 otestoval rekordních 63 balistických raket.
