Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.
Provoz mola, které bylo odstavené od konce června, americká armáda ve středu na několik dní obnoví. Cílem je přepravit do Pásma Gazy pomoc, která se nahromadila na Kypru, odkud vyplouvají lodě s humanitárním nákladem pro toto palestinské území. Až se tato pomoc vyčerpá, pak americká armáda molo definitivně odstraní, řekly nejmenované zdroje AP.
Provoz mola začal v polovině května. Infrastruktura měla zaručit přísun humanitární pomoci po moři vzhledem k tomu, že v Pásmu Gazy neexistuje velký nákladní přístav. Kvůli špatnému počasí však armáda konstrukci několikrát odstranila, aby zabránila jejímu poškození.
Po izraelské operaci na záchranu rukojmí, při které zemřelo 270 Palestinců, Světový potravinový program (WFP) v červnu přestal molo využívat kvůli bezpečnostním obavám. Právě tato organizace OSN distribuovala pomoc převáženou přes moře do Pásma Gazy.
Americká armáda podle agentury AP od začátku tvrdila, že molo je pouhým dočasným řešením humanitární situace v Pásmu Gazy, která se výrazně zhoršila po začátku bojů loni v říjnu.
PR akce, míní komentátor
Podle expertů je daleko efektivnější přeprava pomoci po silnici. „Po celou dobu, co bylo molo postaveno, tak bylo trochu PR akcí, protože přes pevnou pozemní hranici neustále proudily nákladní automobily s humanitární pomocí, takže jsem od začátku nechápal, proč je to molo stavěno, protože doprava po moři a překládání na molo je vždycky náročnější,“ podotkl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.
Jako do značné míry PR akci hodnotí rovněž shazování humanitární pomoci pomocí padáků. „Objem pomoci, kterou je možné shodit ze vzduchu, je velice malý a je to i nebezpečné pro lidi na zemi. Je to podle mě děláno pro televizní záběry, které pak jdou do světa,“ míní Fingerland.
Válku v enklávě loni vyvolal bezprecedentní teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí. Dalších zhruba 250 osob ozbrojenci odvlekli na území Pásma Gazy.
Zprávy o hladomoru
Izraelská vojenská ofenziva si od té doby vyžádala životy více než 38 200 Palestinců, tvrdí úřady v Gaze ovládané Hamásem. Kvůli podvýživě v Pásmu Gazy podle tamních zdravotnických úřadů zemřelo již nejméně třiatřicet dětí, a to zejména na severu tohoto území, kde se donedávna odehrávaly nejintenzivnější boje. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.
Skupina jedenácti nezávislých odborníků na lidská práva, které pověřila organizace OSN zmapováním situace, v týdnu uvedla, že od konce května v oblasti Chán Júnisu na jihu pásma a v Dajr Balahu v centrální části zahynuly v důsledku podvýživy dvě děti ve věku třinácti a devíti let a šestiměsíční mimino.
„Vzhledem k úmrtím těchto dětí na podvýživu, navzdory lékařské péči v centrální Gaze, není pochyb o tom, že se hladomor rozšířil ze severní části Pásma Gazy také do centrální a jižní části,“ uvedli experti. Prohlášení, podepsané odborníky včetně zvláštního zpravodaje pro právo na potraviny Michaela Fakhriho, odsoudilo „záměrnou a cílenou hladovou kampaň Izraele proti palestinskému lidu“.
Izraelská diplomatická mise v Ženevě prohlášení označila za „dezinformaci“. „Izrael neustále zvyšuje koordinaci a pomoc týkající se dodávek humanitární pomoci v Pásmu Gazy a nedávno připojil své elektrické vedení k zařízení na odsolování vody v Gaze,“ dodala mise.
