Dotace strana 2 z 5

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Opuštěné průmyslové zóny a chátrající domy, tedy takzvané brownfieldy, se ve větších městech i mnoha menších obcích stávají vyhledávaným prostorem pro nové projekty, které mohou výrazně proměnit samotný charakter lokality. Ve velkých městech o ně soupeří developeři, v menších obcích pomáhají projekty nastartovat evropské dotace. Na menší obce cílí také nový program na podporu projektové dokumentace ministerstva průmyslu a obchodu.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Stát formou dotací poskytne až patnáct miliard korun na posílení přenosových a distribučních soustav v Česku. Peníze budou moci čerpat provozovatelé sítí na připravované projekty. V případě maximálního využití peněz by se výkon tuzemských sítí mohl zvýšit až o devět gigawattů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi a následně obvinili devět lidí a dvě společnosti poté, co v úterý na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedli v Plzeňském kraji a v Praze 17 domovních prohlídek. Souvisí to s vyšetřováním pro podezření z podvodu při veřejných zakázkách a podvodu s dotacemi týkajícími se modernizace školní kuchyně a velkého investičního projektu v Plzeňském kraji. Škoda podle NCOZ činí 22 milionů korun.

Jednou z nejspornějších částí návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie (EU) jsou nové poplatky a daně, které půjdou přímo do unijní kasy – například za elektroodpad a tabák. Odmítá je Česko, Německo nebo Nizozemsko. Jednání o rozpočtu, který začne platit v roce 2028, se rozběhne na podzim. Brusel počítá s rekordním objemem dva biliony eur (téměř padesát bilionů korun).

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí tlaku veřejnosti kvůli luxusnímu sídlu. Pozornost vzbudila nahrávka, kterou na místě pořídil jeden z opozičních politiků. Orbán tvrdí, že objekt je farma a patří jeho otci, podle jeho odpůrců ho však využívá pro sebe a opravuje ho za státní peníze. Tyto argumenty premiér označuje za předvolební boj.

Dělníci opravují novogotický zámek v Bzenci na Hodonínsku. Hotová je čelní fasáda. O budoucnosti chátrající památky rozhodovali obyvatelé v roce 2021 v referendu. Tehdejší vedení radnice chtělo zámek prodat, opozice byla proti. Lidé se nakonec vyslovili pro to, aby zůstal ve vlastnictví města, které jej opraví. V budově by měl v budoucnu vzniknout prostor pro radnici nebo ordinace lékařů.

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Ministerstvo zemědělství bude po Agrofertu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun. Serveru Seznam Zprávy to řekl šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, kdy byl podle ministerstva koncový vlastník holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Největší část tvoří podle Výborného evropské nárokové dotace, jde ale i o národní podpory.

Organizace, které pomáhají lidem se závislostí, varují, že jim v příštím roce mohou chybět peníze. V rozpracovaném návrhu rozpočtu podle nich chybí prostředky na jejich činnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ujišťuje, že s penězi na tyto programy se dál počítá.

Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) v Praze vynaložil nehospodárně a neúčelně 17,9 milionu korun na přípravu stavby nové budovy, na kterou neměl zajištěné financování. Další desítky milionů korun vynaložil na náklady spojené s řešením následků neuskutečněného projektu, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole majetku a peněz státu, s nimiž hospodaří vybrané zkušební ústavy v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu. Resort v reakci uvedl, že reagoval včas.

Pražští policisté obvinili 34 lidí z podvodu s dotacemi v době covidu se škodou 27 milionů korun. Dalších 66 milionů se obviněným získat nepodařilo. Hlavními organizátory byli podle vyšetřovatelů čtyři lidé, kteří za pomoci takzvaných bílých koní podávali žádosti v dotačním programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jehož cílem bylo kompenzovat podnikatelům pokles příjmů v důsledku proticovidových opatření.

Vládu čeká od září jednání o státním rozpočtu na příští rok. V původním návrhu nejsou vyčleněny žádné prostředky na národní dotace. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) doufá, že peníze „rozhodně nulové nebudou“. V posledních měsících čelí jeho resort kritice, ANO zmiňuje, že by mohl po volbách zaniknout, a v programu to slíbila i koalice SPOLU. „Mám čisté svědomí toho, co jsem odvedl,“ zhodnotil své působení Kulhánek v Událostech komentářích, které moderovala Jana Peroutková.

České Budějovice otevřely Sluneční ostrov na řece Vltavě. Volnočasový areál se dvěma ostrovy a přístupovými cestami má být relaxační zónou. U některých obyvatel ale vyvolává obavy možná velká voda. Zóna je podle vedení města vytvořena tak, aby povodeň nic nepoškodila. Náklady na vybudování nové relaxační zóny činily téměř 65 milionů korun, ze dvou třetin je pokryly dotace.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) především nakupovaly zdravotnickou techniku. Peníze využil resort podle mluvčího Ondřeje Jakoba na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohl pomoci více nemocnicím.

Ministerstvo zemědělství (MZe) začne vymáhat dotace poskytnuté Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník tohoto holdingu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, napsal na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornily na to také Seznam Zprávy. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský reagoval, že společnost pro jakékoliv vrácení dotací nevidí důvod a jedná se prý o předvolební kampaň. Babiš pro ČTK sdělil, že Výborný od nástupu do vlády zneužívá svou funkci a úředníky k politickému boji a chce se zviditelnit před volbami.

Český tenisový svaz (ČTS) má kvůli dotační kauze z éry bývalého předsedy Iva Kaderky vrátit státu dalších 52,5 milionu korun – celkově by měl kvůli nesprávnému nakládání se státními příspěvky zaplatit přes 77 milionů. Svaz to v pátek oznámil v tiskové zprávě.

Radnice řeší vyšší náklady na autorské poplatky. Ochranný svaz autorský (OSA) letos upravil pravidla pro akce financované z veřejných peněz. Reaguje tak na výhrady komerčních pořadatelů, že dotované události mají konkurenční výhodu. Obce už začaly dostávat vyúčtování za městské slavnosti a letní festivaly, proti loňsku jsou vyšší o desítky tisíc korun.

Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.

Ministerstvo životního prostředí spolu s bankami podpoří projekty, s jejichž pomocí bude možné z odpadu vytřídit ještě víc materiálů, které půjdou dál využít. A také výrobu z nich. Potřebné kapacity v Česku chybí. Investorům nabízí dotace, úvěry i záruky za ně. Zapojit se mohou firmy i veřejný sektor.

V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. V důsledku půdní eroze totiž může docházet třeba k poškození silnic nebo soukromých objektů. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) od rána zasahovala na několika místech Česka, včetně stavební společnosti Geosan Development, napsal server Odkryto.cz, podle kterého policejní razie souvisí s korupční kauzou motolské nemocnice. Původně web informoval o tom, že detektivové zasahují ve společnosti Geosan Group, která je generálním dodavatelem staveb. Podle jejího mluvčího se ale zásah firmy netýkal.

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.