Diyarbakır

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

V Turecku skončila jedna z nejrozsáhlejších protestních hladovek historie. Na tři tisíce lidí z řad kurdských politiků a vězňů žádaly konec izolace Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest. Lídr zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) vyzval k ukončení protestu poté, co ho za mřížemi mohli po letech navštívit právníci. Na jihovýchodě země v Diyarbakiru ale dál každý den demonstrují matky vězněných Kurdů.