Demokratická strana strana 5 z 5

Šéf Bílého domu Joe Biden označil svůj chabý výkon v televizní debatě za důsledek únavy z opakovaných cest do Evropy, které mu způsobily jet lag. Podle některých představitelů, kteří s Bidenem poslední dobou přišli do styku, jsou ale prezidentovy lapsy stále častější. Bidenovo zmatené vystupování v debatě znepokojilo Demokratickou stranu, která se ocitla na rozcestí a řeší, zda by neměl Biden z klání odstoupit. Podle průzkumu CNN si 75 procent registrovaných voličů myslí, že strana má větší šanci uspět s někým jiným.

Nejistý výkon Joea Bidena v předvolební debatě na CNN vyvolal diskuse o tom, že by strana měla do listopadových prezidentských voleb vyslat jiného zástupce, tvrdí americká média. Biden měl problémy se vyjadřovat a nedokázal zatlačit na svého oponenta Donalda Trumpa v tématech, kde má slabiny. Demokraté hovoří o zklamání, ale prezident se odstoupit nechystá.

Demokratický prezident Joe Biden a republikán Donald Trump se střetli v první předvolební debatě, kterou vysílala americká stanice CNN. Biden v ní mimo jiné obvinil Trumpa že „odměňoval bohaté“ a „nechal ekonomiku v chaosu“. Trump naopak obvinil Bidena, že svým vedením zapříčinil vysokou inflaci a negativní aspekty ekonomických výsledků přiřkl pandemii covidu-19. Tématem byla i ruská invaze na Ukrajinu či vysoký věk obou kandidátů. Oba nešetřili osobními útoky, v úvodu si ani nepodali ruku.

Spojené státy se chystají na první televizní debatu před letošními prezidentskými volbami. V noci ze čtvrtka na pátek SELČ odvysílá diskuzi mezi současným prezidentem USA Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem stanice CNN. Podle komentátorů právě duely kandidátů mohou výrazně ovlivnit pozdější rozhodnutí amerických voličů. Vůbec poprvé mohli lidé sledovat v televizi debatu mezi Richardem Nixonem a Johnem F. Kennedym, kterou demokratický politik podle průzkumů opanoval.

V noci se bude konat první debata dvou kandidátů na amerického prezidenta – Joea Bidena a Donalda Trumpa – před letošními volbami. Trump se o Bílý dům ucházel již v roce 2016, kdy porazil tehdejší kandidátku Demokratické strany Hillary Clintonovou, a následně se pokusil mandát obhájit o čtyři roky později. Tehdy ho porazil nynější úřadující prezident Joe Biden. Dlouholetý senátor a viceprezident v administrativě Baracka Obamy se od té doby stal terčem mnoha osobních invektiv od Trumpa, který volební porážku nikdy neuznal. Na Trumpa ve svých vystoupeních zase často cílí Biden. Web ČT24 přináší výběr výroků, kterými se oba uchazeči vzájemně častovali.

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Spojené státy se chystají na předvolební debatu dvou favoritů podzimních prezidentských voleb. Po čtyřech letech se v ní znovu setkají současný šéf Bílého domu Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump. V amerických médiích v posledních týdnech rezonuje otázka, zda dokážou kandidáti v rozdělené americké společnosti oslovit ještě nějaké nerozhodnuté voliče – případně jestli možným výkonem v debatě neodradí část svého vlastního elektorátu.

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Nejslavnější jméno americké politiky se po letech opět účastní klání o Bílý dům. Kandidatura Roberta Kennedyho mladšího ale budí velké kontroverze. Odmítá ji i část rodiny Kennedyů. Někteří tvrdí, že Robert Kennedy mladší, který kandiduje jako nezávislý, svými kroky nahrává republikánovi Donaldu Trumpovi. Kennedy se „proslavil“ jako odpůrce očkování proti covidu a jako prezident by peníze určené na pomoc Kyjevu raději viděl u Američanů, kteří trpí depresemi a závislostmi.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na pracovní návštěvě Washingtonu oznámil, že Česko by mohlo získat peníze z navrženého amerického fondu na podporu spojenců Tchaj-wanu. S kongresmany i zástupci administrativy prezidenta Joea Bidena jednal mimo jiné také o podpoře pro schválení víz E1, která by zjednodušila přístup českým podnikatelům.

V Itálii vrcholí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Závěrečný mítink v sobotu uspořádala premiérka Giorgia Meloniová, která v průzkumech jasně vede. Dříve se vůči Bruselu ostře vymezovala. V posledních dvou letech se ale snaží vystupovat umírněně a víc proevropsky.

Americký exprezident Donald Trump, jehož porota jako první bývalou hlavu státu ve čtvrtek uznala vinným z trestného činu, se co nejdříve odvolá proti rozsudku stanovujícímu výši trestu. Stanici CNN to řekl jeho advokát Todd Blanche, který stejně jako Trump označil proces za neférový. Výši trestu oznámí soudce 11. července.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Americký prezident Joe Biden podepsal balík financování více než poloviny federálních úřadů včetně ministerstev obrany a zahraničí v objemu 1,2 bilionu dolarů (přes 28 bilionů korun). Umožnil tak jejich další fungování. V prohlášení o tom informoval Bílý dům. Bidenovu podpisu předcházelo schválení americkým Senátem, který nad balíkem debatoval dlouhé hodiny.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v úřadu Donald Trump si v dosavadních primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do listopadových voleb hlavy státu. Jedenaosmdesátiletý demokrat Biden a o čtyři roky mladší republikán Trump se v prezidentském klání utkají znovu po čtyřech letech. Oba v noci na středu uspěli ve stranických primárkách v Georgii, Mississippi a také ve státě Washington. Trump zvítězil také ve volebním shromáždění na Havaji.

Americká administrativa může dál fungovat. Senátoři schválili balíček zákonů, které zabránily dosažení dluhového stropu. To by znamenalo, že by o půlnoci (v šest hodin ráno středoevropského času) zůstaly některé americké vládní úřady a agentury bez peněz a musely omezit svůj provoz. Pro navržené zákony hlasovala v Senátu výrazná většina přítomných členů. V sobotu odpoledne středoevropského času zákony podepsal i prezident Joe Biden.

Z americké politiky mizí ti, kteří se dokázali pohybovat i mimo stranické linie a rozhodovali se i podle vlastního uvážení. Jedním z příkladů je arizonská senátorka Kyrsten Sinemová, zvolená v roce 2018 původně za demokraty. V průběhu svého mandátu opustila stranu a stala se nezávislou. Aktuálně oznámila, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Důvodem je také její frustrace z nesmiřitelně rozdělené politické scény. A v tomto Sinemová není sama.

Americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi odpadl poslední soupeř v boji o nominaci Republikánské strany do listopadových voleb prezidenta Spojených států. Bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová oznámila konec kampaně poté, co ji Trump porazil v hlasováních napříč USA i během takzvaného superúterý. Svého soupeře přímo nepodpořila.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce ve funkci Donald Trump si podle všeho zopakují čtyři roky starý volební souboj. Oba suverénně míří za stranickými nominacemi, což potvrdilo i volební superúterý. Ukázalo ale zároveň na jejich slabiny. Bidenovi poslali vzkaz voliči třeba v Minnesotě, Trump zase může mít problém přesvědčit příznivce své vyzyvatelky Nikki Haleyové.

Miliony Američanů vybírají v patnácti státech a na ostrově Americká Samoa během takzvaného superúterý své kandidáty na prezidenta. Republikán Donald Trump bude v primárkách usilovat o to, aby zasadil „rozhodující úder“ své jediné soupeřce o republikánskou prezidentskou nominaci Nikki Haleyové, píše agentura Reuters. Očekává se, že superúterý pouze potvrdí dosavadní trend a v listopadových volbách se střetne po čtyřech letech opět Trump s demokratem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Bývalý americký prezident Donald Trump zvýšil náskok na svou jedinou soupeřku v klání o republikánskou volební nominaci Nikki Haleyovou, když v pondělí získal podporu stranických shromáždění ve státě Severní Dakota. Podle zveřejněných odhadů výsledků Trump jednoznačně Haleyovou porazil. Miliony amerických voličů se zapojují do takzvaného superúterý, během kterého se konají primárky nebo stranická volební shromáždění v patnácti různých státech a na Americké Samoi.