Cherson strana 2 z 5

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Zhruba třetina Chersonu je po zničení Kachovské přehrady zaplavená, v okolí Dněpru sahá voda do úrovně druhého patra rodinného domu, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos, který ve městě natáčel. Během středy se už podařilo většinu obyvatel města evakuovat, někteří lidé se ale na loďkách vrací ke svým obydlím pro věci nebo zvířata.

Obyvatelé obcí na dolním toku Dněpru pod protrženou Kachovskou přehradou opouštějí své zatopené domy a odvážejí vše, co se dá zachránit. Ukrajina z úterního zničení hráze a následné katastrofální povodně viní Rusko. Jeho okupační jednotky hráz v době kolapsu kontrolovaly.

Jihomoravský kraj pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, třicet polohovatelných postelí. Jednotlivá lůžka vyčlení ze sociálních zařízení napříč regionem, například z domova, který poskytuje sociální péči klientům s chronickým duševním onemocněním, další již nepotřebná lůžka pocházejí z několika domovů pro seniory. Na cestu do ukrajinského Chersonu vyrazí postele v úterý odpoledne. Sloužit mají v tamní nemocnici.

Ukrajinské ministerstvo obrany obvinilo Rusko z použití fosforové munice v obléhaném městě Bachmut na v Doněcké oblasti. Na videu ukázalo město osvětlené bíle hořícími plameny, nelze z něj ale určit, kdy a kde byly záběry pořízeny. V Chersonské oblasti pak podle vyjádření služby pro mimořádné záležitosti zabily ruské jednotky šest ukrajinských pyrotechniků, kteří prováděli odminovací práce.

Očekávaná ukrajinská protiofenziva nabírá konkrétnějších obrysů. Jejím primárním cílem by měl být postup na jihu, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinci tam mají největší šance na úspěch, nikoliv však na drtivé a rozhodující vítězství, shodují se vojenští pozorovatelé. Představitelé Západu se po summitu ministrů zahraničí G7 připravují na to, že ruský vůdce Vladimir Putin použije v odvetě „všechny zbývající nástroje“ včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina kontroluje většinu východní části ukrajinského města Bachmut. Frontová linie nyní prochází řekou Bachmutka. V souhrnu svých zpravodajských informací to uvedlo britské ministerstvo obrany a obdobně hodnotí situaci i americký Institut pro studium války.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Okupovaným Mariupolem na jihu Ukrajiny během čtvrtka několikrát zahřměly výbuchy. Ukrajinské úřady uvádějí, že exploze zasáhly nepřítele. Kyjev a Charkovská oblast mezitím hlásí ruské útoky. Ukrajina očekává, že Rusové v souvislosti s pátečním výročím zahájení své plnohodnotné pozemní invaze útoky zintenzivní. Varuje také před provokacemi u hranic, z nichž by mohla Moskva obvinit Kyjev.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Přinejmenším jednu oběť si vyžádalo pondělní ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny ruským dělostřelectvem, oznámil šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ostřelování pokračovalo i na dalších místech země. Ukrajinské úřady zároveň informovaly, že sobotní zásah devítipodlažního domu v Dnipru si vyžádal 40 mrtvých, další desítky lidí se stále pohřešují.

V Chersonu zavládla 11. listopadu 2022 radost. Po osmi měsících pod okupační správou se město vrátilo zpět Ukrajincům a zatímco ruské jednotky se stahovaly až v chaotickém spěchu, ukrajinská armáda postupovala mnohem rychleji než sama v předchozích zprávách z fronty předpokládala. Lidé vyšli do ulic a vítali první ukrajinské vojáky. Od té doby však zažívají dny plné ostřelování a hrůzných zážitků, protože Rusové se opevnili na levém břehu Dněpru a mají město stále na dostřel.

Na Ukrajině zůstává téměř devět milionů lidí, tedy zhruba čtvrtina populace, bez proudu kvůli nedostatku elektřiny a výpadkům dodávek v důsledku pokračujících ruských útoků, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev ani na oslavy Nového roku nezruší zákaz vycházení. Desítky měst v Luhanské, Doněcké, Charkovské, Chersonské a Záporožské oblasti se dle ukrajinské strany staly za uplynulý den terčem ostřelování ruských sil. Nejtěžší boje dál probíhají kolem Bachmutu.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Zdá se, že Rusům se útoky na energetickou infrastrukturu daří zahltit velení ukrajinské armády, takže po dobytí Chersonu nedošlo k další velké akci. Je ovšem otázkou, jak dlouho tato eskalace vydrží, řekl v úterních Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Politolog Emil Aslan připustil, že pokračující konflikt, který trvá už tři sta dní, svým způsobem českou veřejnost unavuje, podobné je to podle něj i v dalších státech.

Přístav v Chersonu nemohou Ukrajinci využívat ani poté, co město dobyli zpět. Okupanti ho nechali těžce poničený – některé lodě odvezli, jiné vyhodili do povětří. Nyní čeká na opětovné zprovoznění, dříve než na jaře to ale nejspíš nebude, říká z místa reportér ČT Jan Šilhan.

Ukrajinská armáda před několika dny potvrdila, že provádí vojenskou operaci na Kinburnské kose, ze které lze kontrolovat ústí řeky Dněpr a přístup do přístavů v Mykolajivu a Chersonu. Jedná se proto o klíčový střet. Na břehu, který kontrolují Ukrajinci, jsou vojenské hlídky, jedním z jejich cílů je zabránit nepřátelským dronům, aby vletěly nad jejich území. Práci jim komplikuje vysoký počet nášlapných min, které na místě zanechaly stahující se ruské jednotky. V Chersonské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Šilhanem.

Ukrajina se kvůli ruskému bombardování stále potýká s výpadky elektřiny. V Kyjevské oblasti, kde je situace nejhorší, je bez stálých dodávek proudu část obyvatel. Rozvody nejen elektřiny ale i vody se snaží úřady opravovat. Obnovit přívod elektrické energie se po více než měsíci částečně podařilo také v Chersonu na jihu země, informuje z místa reportér ČT Jan Šilhan.

Jakmile si Ukrajinci vybudují silné postavení na pravém břehu Dněpru, nebudou Rusové schopni východní část Chersonské oblasti dlouhodobě udržet. Předpokládá to vedoucí tiskového střediska operačního velitelství Jih Natalia Humeniuková. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) se sice armáda Ruské federace na případnou ukrajinskou protiofenzivu přes řeku připravila, její obrana má však určité nedostatky.

Cherson v sobotu poprvé od osvobození spustil dodávky elektřiny, a to jen pro klíčové instituce. Ačkoliv to vypadalo, že by se do města mohla vrátit základní elektrická síť, v neděli zůstalo prakticky bez proudu. Lidé spoléhají na generátory, vlastní vynalézavost – anebo na speciálně vyhrazená místa.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Příběh rusko-ukrajinských bojů v Chersonu skončil před necelými dvěma týdny ústupem okupačních vojsk. U zničeného Antonivského mostu však zavládl klid jen zdánlivě. Celé širší okolí mostu je v tuto chvíli tichou bitevní zónou. Na druhé straně řeky Dněpr se nachází šedá nárazníková zóna a za ní už ruské pozice.

Osvobozený Cherson na jihu Ukrajiny se pomalu zbavuje všech připomínek po ruských okupantech. Jednou z prvních věcí, které přišly na řadu hned po ústupu Rusů, bylo strhávání vlajek a ničení všech propagandistických plakátů, billboardů a bannerů. Některé z nich jsou teď vystaveny v Kyjevě jako připomínka ukrajinského vítězství. Velké billboardy jsou rozprostřeny na sněhu a přibity k zemi rudými pěticípými hvězdami.