Moskva zesílila útoky na Cherson

3 minuty
Zprávy ve 12: Rusové postupují na Donbase
Zdroj: ČT24

Rusko v noci na sobotu opět ostřelovalo ukrajinské území pomocí útočných dronů. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, dalších šest bylo zraněno, sdělily místní úřady. Poškozeny byly tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik aut. Rusové jsou navíc jen 1,5 kilometru od strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti, uvedl web DeepState, blízký ukrajinské armádě. Naopak Kyjev vyslal drony na město Orel a Krasnodarskou oblast na jihu Ruska.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 58 ze 132 ruských dronů, sdělilo letectvo. Dalších 72 ruských bezpilotních letounů bylo „ztraceno“ díky použití taktiky elektronického boje. Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními útoky s výjimkou Chersonu hlášeny nebyly.

„V samotném Chersonu byly slyšet výbuchy už asi od deváté hodiny večer a do našeho vstupu jsem napočítala dalších pět výbuchů. Místní říkají, že ostřelování z ruské strany v posledním dni zesílilo. Město dělí jen kilometr široká řeka od ruských pozic,“ připomněla v sobotu po druhé odpoledne zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

8 minut
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k situaci v ostřelovaném Chersonu (14. prosince 2024)
Zdroj: ČT24

Energetická síť jako terč

V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. „Očekávali jsme, že Rusko si bude schovávat rakety na období, kdy bude Ukrajina nejzranitelnější. A teď provádějí intenzivní útoky. Vidíme, že po pár dnech relativního klidu a dronových útoků nasadí i větší počty raket. Rusové jsou schopni měsíčně vyrobit osmdesát až 120 raket, od srpna do října si je navíc šetřili,“ uvedl generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

„Chtějí vyvolat pokles morálky a odevzdanost u ukrajinského obyvatelstva. To odhodlání bránit Ukrajinu je přece jen menší než před třemi roky,“ dodal Macko.

Tepelné a vodní elektrárny v zemi utrpěly asi tisíc různých úderů, na jednu elektrárnu Rusové cílili dokonce čtyřicetkrát, poznamenala Zasidkovyčová s tím, že asi polovinu elektrické energie napadená země získává z jaderných elektráren.

„Jde o záměrný, cynický ruský teror proti lidem. Každá střela byla namířena na konkrétní energetické zařízení a díky přesnosti našich vojáků a spolehlivosti systémů protivzdušné obrany bylo mnoho lidí zachráněno. Nyní energetici a opraváři týmy pracují v regionech, kde je to nutné. Systém se obnovuje,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

Ukrajinu navíc v příštích dnech čekají plánované výpadky elektřiny, jelikož probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak teď, v zimním období, mohou domácnosti zůstat i přes deset hodin denně.

„Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru. Opakuji svou výzvu k urychlenému dodání dvaceti systémů protivzdušné obrany NASAMS, HAWK nebo IRIS-T,“ zdůraznil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Pokrovsk na dosah

Ukrajina čelí problémům také na východní frontě. Ruské síly jsou jeden a půl kilometru od strategického města Pokrovsk a postupují na jih od města, které je důležitým železničním a silničním uzlem. Podle Zasidkovyčové ukrajinská média uvedla, že u Pokrovsku byla uzavřena další hnědouhelná šachta, kterou vlastní ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov.

„Okolí Pokrovsku zůstává už několik měsíců jedním z míst, kde jsou střety s ruskými okupanty nejnáročnější. Předpokládáme všechny možné další kroky nepřítele a připravujeme se na ně,“ konstatoval velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj.

Pád Pokrovsku by pro Ukrajince znamenal jednu z největších ztrát za poslední měsíce. Nepříteli by otevřel cestu k dalším místům v Doněcké oblasti. „Je to strategické místo i pro ukrajinský průmysl, protože se tam těží velká část uhlí, které potom podporuje ukrajinskou metalurgii. Pokud by se Rusové pohybovali blíž k městu, způsobilo by to značné škody ukrajinské ekonomice,“ upozornila Zasidkovyčová.

Kromě Pokrovsku vedou obránci těžké boje s okupanty u města Kurachove. Situace je kritická i u obce Uspenivka víc než čtyřicet kilometrů od okupovaného Doněcku. Rusko tam získalo kontrolu nad klíčovými cestami a hrozí, že ukrajinské jednotky v oblasti odřízne od zbytku armády.

Načítání...

Ruské úřady v sobotu potvrdily požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích. Protivzdušná obrana sestřelila jedenáct dronů, uvedl na Telegramu šéf oblasti Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a raněných.

Později informoval, že hasiči pokračují v hašení objektu palivové infrastruktury v obci Stalnoj Koň a doporučil místním, aby raději neotvírali okna a neopouštěli své domovy. Plameny se v Orelské oblasti podařilo uhasit po 23 hodinách.

Severokorejské posily v akci

Boje pokračují také v ruské Kurské oblasti. „Podle předběžných údajů začali Rusové k útokům využívat vojáky ze Severní Koreje, a to ve značném počtu. Rusové je zařazují do kombinovaných jednotek a používají je při operacích v Kurské oblasti. Zatím jen tam. Máme ale informace, že se je mohou snažit použít i na jiných úsecích fronty,“ uvedl v sobotu Zelenskyj.

Zdůraznil, že je to šéf Kremlu Vladimir Putin, kdo podniká kroky, které eskalují, rozšiřují a vedou k pokračování války, kterou Rusko proti Ukrajině před téměř třemi lety na jeho rozkaz rozpoutalo. A podle Zelenského je to Putin, kdo oddaluje možnost uzavření míru a také chce, aby svět měl více problémů i v Asii.

9 minut
Generálporučík ve výslužbě Macko: Rusové si šetřili rakety na zimu
Zdroj: ČT24

Proto podle ukrajinského prezidenta Rusové připravují Severní Koreu k moderní válce. „Moskva zjevně ignoruje výzvy ze všech zemí, od Číny a Brazílie až po mnoho dalších, o nutnosti udělat vše pro snížení eskalace. Pokud nepřijde silná světová reakce, Rusko válku ještě zhorší,“ varoval Zelenskyj.

Podle otevřených zdrojů je v ruské Kurské oblasti asi jedenáct tisíc Severokorejců, další se možná na území Ruské federace cvičí, upozornil Macko. „Jsou to většinou vojáci speciálních sil, určení hlavně pro boj v zastavěných částech, ale pokud jsou nasazeni společně, tak mohou být relativně účinní,“ podotkl expert s tím, že jejich význam by se neměl podceňovat, protože jakékoli posily mohou vést ke kaskádovým změnám na frontě.

Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu uvedla, že severokorejští vojáci omylem zahájili palbu na čečenskou jednotku. Osm členů jednotky Achmat údajně zabili. Podle Kyjeva byl problém v jazykové bariéře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 44 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...