Moskva zesílila útoky na Cherson

Nahrávám video

Rusko v noci na sobotu opět ostřelovalo ukrajinské území pomocí útočných dronů. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, dalších šest bylo zraněno, sdělily místní úřady. Poškozeny byly tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik aut. Rusové jsou navíc jen 1,5 kilometru od strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti, uvedl web DeepState, blízký ukrajinské armádě. Naopak Kyjev vyslal drony na město Orel a Krasnodarskou oblast na jihu Ruska.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 58 ze 132 ruských dronů, sdělilo letectvo. Dalších 72 ruských bezpilotních letounů bylo „ztraceno“ díky použití taktiky elektronického boje. Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními útoky s výjimkou Chersonu hlášeny nebyly.

„V samotném Chersonu byly slyšet výbuchy už asi od deváté hodiny večer a do našeho vstupu jsem napočítala dalších pět výbuchů. Místní říkají, že ostřelování z ruské strany v posledním dni zesílilo. Město dělí jen kilometr široká řeka od ruských pozic,“ připomněla v sobotu po druhé odpoledne zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nahrávám video

Energetická síť jako terč

V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. „Očekávali jsme, že Rusko si bude schovávat rakety na období, kdy bude Ukrajina nejzranitelnější. A teď provádějí intenzivní útoky. Vidíme, že po pár dnech relativního klidu a dronových útoků nasadí i větší počty raket. Rusové jsou schopni měsíčně vyrobit osmdesát až 120 raket, od srpna do října si je navíc šetřili,“ uvedl generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.

„Chtějí vyvolat pokles morálky a odevzdanost u ukrajinského obyvatelstva. To odhodlání bránit Ukrajinu je přece jen menší než před třemi roky,“ dodal Macko.

Tepelné a vodní elektrárny v zemi utrpěly asi tisíc různých úderů, na jednu elektrárnu Rusové cílili dokonce čtyřicetkrát, poznamenala Zasidkovyčová s tím, že asi polovinu elektrické energie napadená země získává z jaderných elektráren.

„Jde o záměrný, cynický ruský teror proti lidem. Každá střela byla namířena na konkrétní energetické zařízení a díky přesnosti našich vojáků a spolehlivosti systémů protivzdušné obrany bylo mnoho lidí zachráněno. Nyní energetici a opraváři týmy pracují v regionech, kde je to nutné. Systém se obnovuje,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

Ukrajinu navíc v příštích dnech čekají plánované výpadky elektřiny, jelikož probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak teď, v zimním období, mohou domácnosti zůstat i přes deset hodin denně.

„Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru. Opakuji svou výzvu k urychlenému dodání dvaceti systémů protivzdušné obrany NASAMS, HAWK nebo IRIS-T,“ zdůraznil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Pokrovsk na dosah

Ukrajina čelí problémům také na východní frontě. Ruské síly jsou jeden a půl kilometru od strategického města Pokrovsk a postupují na jih od města, které je důležitým železničním a silničním uzlem. Podle Zasidkovyčové ukrajinská média uvedla, že u Pokrovsku byla uzavřena další hnědouhelná šachta, kterou vlastní ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov.

„Okolí Pokrovsku zůstává už několik měsíců jedním z míst, kde jsou střety s ruskými okupanty nejnáročnější. Předpokládáme všechny možné další kroky nepřítele a připravujeme se na ně,“ konstatoval velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj.

Pád Pokrovsku by pro Ukrajince znamenal jednu z největších ztrát za poslední měsíce. Nepříteli by otevřel cestu k dalším místům v Doněcké oblasti. „Je to strategické místo i pro ukrajinský průmysl, protože se tam těží velká část uhlí, které potom podporuje ukrajinskou metalurgii. Pokud by se Rusové pohybovali blíž k městu, způsobilo by to značné škody ukrajinské ekonomice,“ upozornila Zasidkovyčová.

Kromě Pokrovsku vedou obránci těžké boje s okupanty u města Kurachove. Situace je kritická i u obce Uspenivka víc než čtyřicet kilometrů od okupovaného Doněcku. Rusko tam získalo kontrolu nad klíčovými cestami a hrozí, že ukrajinské jednotky v oblasti odřízne od zbytku armády.

Ruské úřady v sobotu potvrdily požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích. Protivzdušná obrana sestřelila jedenáct dronů, uvedl na Telegramu šéf oblasti Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a raněných.

Později informoval, že hasiči pokračují v hašení objektu palivové infrastruktury v obci Stalnoj Koň a doporučil místním, aby raději neotvírali okna a neopouštěli své domovy. Plameny se v Orelské oblasti podařilo uhasit po 23 hodinách.

Severokorejské posily v akci

Boje pokračují také v ruské Kurské oblasti. „Podle předběžných údajů začali Rusové k útokům využívat vojáky ze Severní Koreje, a to ve značném počtu. Rusové je zařazují do kombinovaných jednotek a používají je při operacích v Kurské oblasti. Zatím jen tam. Máme ale informace, že se je mohou snažit použít i na jiných úsecích fronty,“ uvedl v sobotu Zelenskyj.

Zdůraznil, že je to šéf Kremlu Vladimir Putin, kdo podniká kroky, které eskalují, rozšiřují a vedou k pokračování války, kterou Rusko proti Ukrajině před téměř třemi lety na jeho rozkaz rozpoutalo. A podle Zelenského je to Putin, kdo oddaluje možnost uzavření míru a také chce, aby svět měl více problémů i v Asii.

Nahrávám video

Proto podle ukrajinského prezidenta Rusové připravují Severní Koreu k moderní válce. „Moskva zjevně ignoruje výzvy ze všech zemí, od Číny a Brazílie až po mnoho dalších, o nutnosti udělat vše pro snížení eskalace. Pokud nepřijde silná světová reakce, Rusko válku ještě zhorší,“ varoval Zelenskyj.

Podle otevřených zdrojů je v ruské Kurské oblasti asi jedenáct tisíc Severokorejců, další se možná na území Ruské federace cvičí, upozornil Macko. „Jsou to většinou vojáci speciálních sil, určení hlavně pro boj v zastavěných částech, ale pokud jsou nasazeni společně, tak mohou být relativně účinní,“ podotkl expert s tím, že jejich význam by se neměl podceňovat, protože jakékoli posily mohou vést ke kaskádovým změnám na frontě.

Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu uvedla, že severokorejští vojáci omylem zahájili palbu na čečenskou jednotku. Osm členů jednotky Achmat údajně zabili. Podle Kyjeva byl problém v jazykové bariéře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 28 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled