Česká inspekce životního prostředí strana 3 z 5

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje rozsáhlé znečištění potoka Turold v okolí Mikulova. Voda, která protéká Chráněnou krajinnou oblastí Pálava i Lednicko-valtickým areálem, je znečištěna zejména amoniakem. Podnět inspektorům dalo vedení města Mikulov. Kdo za nebezpečnými látkami v potoce stojí, zatím ČIŽP nekomentuje.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozhodnutí, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) v roce 2017 za ministra Richarda Brabce (ANO) snížilo rekordní sedmimilionovou pokutu na půl milionu korun za ekologickou havárii pro přerovskou firmu Precheza, uvedly Seznam Zprávy. Podle webu Precheza pokutu zatím platit nemusí, ale do hry se vrací i původní sedmimilionová sankce. MŽP se musí případem zabývat znovu. Precheza patří do skupiny Agrofert, kterou do února 2017 vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kvůli zákonu o střetu zájmů pak své akcie vložil do svěřenských fondů.

Případ otravy řeky Bečvy začne vsetínský soud projednávat 30. ledna příštího roku. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je až do prosince 2023,  uvádí justiční databáze. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka.

Znalec Jiří Klicpera musí zaplatit devět tisíc korun kvůli svým mediálním výrokům v kauze otravy řeky Bečvy. Ministerstvo spravedlnosti mu uložilo pokutu kvůli porušení mlčenlivosti, řekl ČT mluvčí resortu Vladimír Řepka. Klicpera s pokutou nesouhlasí, odvolávat se proti ní ale nebude. Ministerstvo znalci vyčítalo, že v médiích naznačoval, kdo je nebo není viník havárie.

Případ otravy řeky Bečvy v roce 2020, při kterém uhynuly desítky tun ryb, se vrací k Okresnímu soudu ve Vsetíně. Krajský soud v Olomouci vyhověl stížnosti státního zástupce proti vrácení případu k došetření. Vyplývá to z údajů dostupných v databázi Infosoud. Případ dozoruje žalobce Jiří Sachr, který v březnu obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

V kauze skládky Celio u Litvínova na Mostecku padl první trest. Bývalý ředitel skládky René Konečný uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou nyní schválil pražský městský soud. Případ se týká státní zakázky na uložení nebezpečného odpadu, ve kterém policie v lednu začala stíhat devět lidí a dvě právnické firmy. Konečný dostal tři roky vězení s pětiletým odkladem a musí zaplatit jeden milion korun.

Znovuotevření hranic po covidových restrikcích má i odvrácenou stránku – opět kvete pašování vzácných rostlin a živočichů pod ochranou úmluvy CITES. Jen na pražském letišti zaznamenali celníci do konce srpna 59 případů, což je stejně jako za celý loňský rok.

Město Ostrava má k dispozici závěry ze studie, která měla posoudit vliv koksovny v Přívoze na životní prostředí ve městě. Ukázalo se, že v případě znečištění benzo(a)pyrenem dělá příspěvek koksovny asi třetinu povoleného ročního limitu. Zástupci podniku a města ale závěry studie interpretují různě. Podle společnosti je vliv minimální, podle magistrátu naopak značný. Studie uvádí, že situace je nejhorší v těsné blízkosti koksovny.

Před dvěma roky, 20. září 2020, se v řece Bečvě objevila zprvu neznámá látka. Rozbory ukázaly, že šlo o kyanid, který poškodil celý vodní biotop. Zasaženo bylo území na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje a kvůli úniku látky uhynulo čtyřicet tun ryb. Případ se dostal k soudu, ale stále není u konce.

V kauze skládky Celio u Litvínova na Mostecku se soud bude zabývat dohodou o vině a trestu. Se státním zástupcem ji uzavřel bývalý ředitel skládky René Konečný. Na dotaz ČT to uvedl Adam Wenig z Městského soudu v Praze, který bude o návrhu rozhodovat. Podrobnosti dohody však Wenig ani státní zástupce Zdeněk Matula nesdělili. Případ se týká státní zakázky na uložení vysoce nebezpečného odpadu, policie stíhá celkem devět lidí a dvě firmy.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Papírenská firma Mondi Štětí musí zaplatit pokutu 400 tisíc korun kvůli lednovému úhynu ryb v Labi u Štětí na Litoměřicku. Na dotaz ČT to uvedl Jiří Ovečka, mluvčí České inspekce životního prostředí, která o přestupku rozhodla. Společnost s inspekcí spolupracovala a proti pokutě se neodvolala. Úhyn několika tisíců ryb způsobil letos v lednu hydroxid sodný, který unikl do dešťové kanalizace.

Státní zástupce Jiří Sachr nesouhlasí s vrácením případu předloňské otravy řeky Bečvy k dalšímu došetření. Proti rozhodnutí vsetínského okresního soudu z minulého týdne podal stížnost. Na dotaz ČT to uvedl předseda soudu Pavel Kotrady. Žalobce tak trvá na původní obžalobě společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele Oldřicha Havelky. Soud případ žalobci vrátil z důvodu údajných nedostatků ve vyšetřování.

Okresní soud ve Vsetíně v pondělí vrátil státnímu zástupci k došetření kauzu předloňské otravy řeky Bečvy. Vyplývá to z údajů v justiční databázi, posun v případu potvrdil předseda okresního soudu Pavel Kotrady. Soud podle něj ve vyšetřovaní spatřuje nedostatky, které by se mohly projevit při dokazování. Koncem letošního března obžaloval státní zástupce Jiří Sachr kvůli otravě Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

Krajští žalobci při posuzování trestního oznámení, které v případu otravy řeky Bečvy podal loni tehdejší člen sněmovní vyšetřovací komise a současný ministr školství Petr Gazdík (STAN), nepochybili. Řekl to ředitel odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Radek Bartoš. V kauze byla nedávno obžalována společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu odmítá.

Ministerstvo životního prostředí snížilo pokutu, kterou má za nelegální odběr vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku zaplatit společnost šéfa hradní kanceláře Vratislava Mynáře. Firma O.L.G.A. nyní musí zaplatit 38 400 korun místo původních 57 600 korun. Informuje o tom server iRozhlas.cz.

Policie ukončila šetření lednové ekologické havárie v Labi u Štětí na Litoměřicku a případ předala České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která bude rozhodovat o pokutě za přestupek. Českou televizi o tom informovala mluvčí Krajského policejního ředitelství Ústeckého kraje Pavla Kofrová. K zavinění události se přihlásila papírenská firma Mondi Štětí. Hrozí jí pokuta až deset milionů korun.

Firma O.L.G.A., ve které je společníkem hradní kancléř Vratislav Mynář, dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) další pokutu za neoprávněné čerpání vody. Tu společnost využívala k zasněžování sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. K předchozí pokutě 300 tisíc korun tak firma musí zaplatit ještě dalších víc než 38 tisíc korun. Firma si sice povolení zpětně vyřídila, začala ale zasněžovat dříve, než se povolení stalo pravomocným. Inspekce tak pokutu firmě doměřila. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí inspekce Jiří Ovečka.

Do případu skládky severočeské firmy Celio u Litvínova se vložila také Inspekce životního prostředí. Nařídila omezit její provoz. Policie do minulého týdne stíhá devět lidí za to, že nechali bez řádné likvidace na skládce zahrabat sudy s nebezpečnými látkami, včetně vysoce hořlavého styrenu.

Pravděpodobně kvůli úniku neznámé chemikálie z papírny ve Štětí na Litoměřicku uhynulo na řece Labi velké množství ryb, možná až stovky kilogramů. Rybářský svaz mluví o velkých škodách, podle něj uhynuli i padesátikiloví jedinci. Případ nyní vyšetřuje policie i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila trestní stíhání devíti lidí a dvou právnických osob v souvislosti se státní zakázkou na odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací skládky Nelahozeves. Sdělila to vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Centrála provádí domovní prohlídky. Nebezpečné odpady odvážené z Nelahozevsi se ukládají na skládku Celio u Litvínova na Mostecku.

Lidé v obci Hlinka na Bruntálsku se bojí vzniku další vyloučené lokality. Do komunitního domu pro seniory nastěhoval ostravský investor zhruba sedmdesát nájemníků, místní je označují za „nepřizpůsobivé“. Obec se kvůli údajnému dotačnímu podvodu už obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj i další úřady. Stěžuje si i na odpadky, které se v okolí domova objevují.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyšetřuje případ černé skládky u Prášil. Na ní je zvláštní, že ji vytvořili pracovníci Národního parku Šumava. Do lesa navozili kusy rozebraných dřevěných můstků, které v létě opravovali u Frauenthalu. Správa národního parku to považuje za selhání svých zaměstnanců a už oznámila, že je potrestá.

Poslanci jednali o závěrečné zprávě vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě. Vzali ji na vědomí a požádali vládu, aby závěry komise zohlednila. ANO to nepodpořilo. Část opozice ve sněmovně kritizovala postup úřadů, zejména České inspekce životního prostředí (ČIŽP) i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten ale pokládá zprávu za zmanipulovanou, částečně vylhanou a ohnutou s cílem hodit vinu na inspekci. Sněmovna také na jiné mimořádné schůzi projednávala vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.