Česká bankovní asociace strana 3 z 5

Poprvé od konce roku 2021 se meziročně zvýšil objem poskytnutých hypotečních úvěrů, zatímco úvěrová sazba 5,78 procenta byla nejnižší za poslední rok. Podle Hypomonitoru České bankovní asociace poskytly banky a spořitelny v srpnu hypotéky za čtrnáct miliard korun – o 40 procent více než loni. Je to ale podle bank hlavně tím, že loni v srpnu bylo hypoték obzvlášť málo. Do Hypomonitoru dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ČNB v tiskové zprávě.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Policie evidovala k pololetí podobný počet trestných činů v kyberprostoru jako loni za tutéž dobu. Bylo jich přes deset tisíc. Méně takových útoků však bylo úspěšných. Dramaticky narostl počet trestných činů v kyberprostoru loni, kdy se za celý rok zvýšil zhruba dvojnásobně. Banky ve srovnání s policií zaznamenaly útoků více, jejich klienti přišli v souhrnu o více než 670 milionů korun. Policie, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a banky odstartovaly společnou vzdělávací kampaň #nePINdej!, v níž chtějí potenciální oběti kybernetických útoků upozornit na konkrétní rizika.

Národní rozvojový fond (NRF) měl rozhýbat soukromé investice hlavně do infrastruktury. Čtyři komerční banky se dohodly s předchozí vládou a slíbily do něj vložit až sedm miliard korun. Jenže hospodaření fondu loni skončilo devítimilionovou ztrátou a za tři roky fungování nepodpořil ani jediný projekt. Banky přesto počítají s tím, že fond fungovat začne.

Pětice českých bank se ve středu dopoledne potýkala s výpadky internetového bankovnictví, některým nefungoval celý web. Mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša uvedl, že to byl důsledek kybernetických útoků. Brzy odpoledne již byly stránky i bankovnictví všech napadených bank opět v provozu. ČTK uvedla s odvoláním na experty na kyberbezpečnost, že má útok zřejmě na svědomí ruská hackerská skupina NoName057(16), která požaduje, aby napadené instituce přestaly s podporou Ukrajiny.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje na svých internetových stránkách před podvodnými telefonáty, které mají lidi přimět k převodu peněz. Volající tvrdí, že pracuje v bance, má informace právě od NÚKIB a přesvědčuje volaného, aby převedl své peníze na „rezervní účet“, jinak hrozí jejich ukradení.

Banky a stavební spořitelny poskytly v červenci hypoteční úvěry za 11,4 miliardy korun, což je proti červnu pokles o osmnáct procent. Meziroční pokles se snížil na čtyři procenta. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla z červnových 5,86 procenta na 5,8 procenta. To je nejnižší hodnota od loňského srpna. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Jen asi každý druhý obyvatel Česka se dokáže orientovat ve financích. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos. Vlivem ekonomické krize ale domácnosti začaly nad svým rozpočtem víc přemýšlet, snížily výdaje a úspory začaly víc chránit. Problémem ale zůstávají úvěry, kdy si lidé třeba nedokážou dobře spočítat, kolik přeplatí. A půjčují si i na zbytné věci.

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 14 miliard korun, což je proti květnu nárůst o třináct procent. Červnový objem je nejvyšší od poloviny minulého roku. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla z květnových 5,9 procenta na 5,86 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.

Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Nově by zájemci, kteří hypotéku v době fixace chtějí splatit dříve, mohli hradit až dvě procenta ze zbývající nesplacené částky. To tak může místo dnešních maximálně několika tisíc nově znamenat i desítky tisíc korun. Dle návrhu by také lidé mohli bezplatně úvěr splatit dříve i při prodeji nemovitosti zatížené hypotékou a v případě rozvodu. Výhrady má nejen opozice, ale i někteří poslanci z hnutí STAN.

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 12,3 miliardy korun, což je proti dubnu nárůst o 17 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování nepatrně stoupla z dubnových 5,89 na 5,9 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v dubnu zpomalil na 7,7 procenta z březnových 9,5 procenta. Tržby obchodníků klesají dvanáctý měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby v maloobchodě v dubnu snížily o 0,3 procenta.

Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval – byl na desetinu stejný.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.

Zatímco v březnu objem hypotečních úvěrů meziměsíčně docela výrazně stoupl, v dubnu zase klesl – o šestnáct procent. Naopak poprvé letos stoupla úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování, a to z březnových 5,86 na 5,89 procenta. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových patnácti procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o dvě desetiny procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.

Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce se mírně zvedne o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům.  Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představila Česká bankovní asociace (ČBA). Inflace se letos podle ní v průměru dostane k jedenácti procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

Lidé si berou čím dál méně půjček – spotřebitelských i hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru bankovní asociace a dat České národní banky, která zkoumala úvěrové podmínky bank. Klesající zájem o půjčky zdůvodnila vysokými úrokovými sazbami, vyššími životními náklady i obavami z budoucího vývoje. Zároveň se zpřísňují podmínky, za kterých finanční instituce úvěry poskytují.