Ceny většiny výrobců v říjnu dál rostly. Naopak pokles cen v zemědělství zpomalil

Ceny většiny výrobců v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční pokles cen zemědělských výrobců v říjnu zpomalil na 9,7 procenta ze zářijových 13,4 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o desetinu, v živočišné výrobě byly nižší o 9,4 procenta. Zhruba o třetinu zlevnily olejniny a obiloviny. Mléko oproti loňskému říjnu zlevnilo skoro o pětinu a drůbež o 5,6 procenta. Naopak růst statistici zaznamenali například u cen ovoce či brambor, které zdražily o více než dvě pětiny. Meziměsíčně byly ceny zemědělských výrobců v říjnu vyšší o 4,2 procenta.

V průmyslu meziroční růst cen zpomalil na 0,2 procenta ze zářijových 0,8 procenta. Proti loňsku stouply například ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu. O více než šedesát procent zdražilo uhlí. Naopak klesly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů nebo základních kovů. Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců snížily o 0,1 procenta. 

Ceny stavebních prací se v říjnu podle odhadů statistiků meziročně zvýšily o 3,6 procenta, zatímco v září to bylo o čtyři procenta. Materiály a výrobky pro stavebnictví oproti loňsku zlevnily o 0,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny stavebních prací zvýšily o 0,2 procenta, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly oproti září o půl procenta.

U tržních služeb pro podniky zaznamenali statistici meziroční růst o 5,3 procenta po zářijových 5,1 procenta. O pětinu stouply ceny za služby v oblasti zaměstnání, poštovní a kurýrní služby zdražily o 13,2 procenta. Meziměsíčně služby pro podniky zdražily o 0,3 procenta. Proti září stouply ceny za reklamní služby a průzkum trhu a za právní a účetní služby.

Analytici: Ceny naznačují pokles inflace

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že data ukazují na uklidňování cenového vývoje v průmyslu. „Z historických maxim, kterých bylo dosaženo v lednu letošního roku, již ceny klesly o 3,3 procenta, což dává naději i na umírněný vývoj spotřebitelských cen v nadcházejících měsících. Kromě klesajících nákladových tlaků by na spotřebitelské ceny měla tlumivě působit i slabá domácí i zahraniční poptávka, která bude výrobce nutit ke snižování vlastních marží ve prospěch zákazníků,“ uvedl.

„Ještě o něco příznivěji se pak situace jeví v zemědělství, kde se ceny oproti maximu z letošního ledna nacházejí o více než patnáct procent níže. Celkově tak aktuální data z výrobní sféry nezavdávají větší důvod k obavám a nadále umožňují návrat spotřebitelské inflace začátkem roku 2024 do nízkých jednociferných hodnot,“ doplnil Hradil.

„Zpomalování růstu cen potravin by tak mělo i nadále pokračovat, což se zároveň bude projevovat na nižší inflaci,“ míní také analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Oslabování cenových tlaků v průmyslu spojuje se slabou poptávkou, která vede k omezování výroby. „Firmy navíc ve vyšší míře přistupují k slevovým nabídkám, aby dokázaly své zboží prodat,“ dodal.

„Vývoj výrobních cen odpovídá scénáři oslabování inflačních tlaků v české ekonomice. V průběhu roku 2024 by se meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen měla dostat do oblasti dvouprocentního cíle České národní banky,“ shrnul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale uvedl, že údaje o výrobních cenách nenabízejí jasné vodítko pro to, zda Česká národní banka (ČNB) už v prosinci sníží základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. Upozornil, že průmyslové ceny meziměsíčně nad očekávání klesly, zemědělská výroba meziměsíčně zdražila nad rámec běžného sezonního vývoje. Data tak poskytují argumenty jak zastáncům snížení sazeb v bankovní radě ČNB, tak zastáncům jejich stability, uvedl Seidler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 10 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...