Ceny většiny výrobců v říjnu dál rostly. Naopak pokles cen v zemědělství zpomalil

Ceny většiny výrobců v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční pokles cen zemědělských výrobců v říjnu zpomalil na 9,7 procenta ze zářijových 13,4 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o desetinu, v živočišné výrobě byly nižší o 9,4 procenta. Zhruba o třetinu zlevnily olejniny a obiloviny. Mléko oproti loňskému říjnu zlevnilo skoro o pětinu a drůbež o 5,6 procenta. Naopak růst statistici zaznamenali například u cen ovoce či brambor, které zdražily o více než dvě pětiny. Meziměsíčně byly ceny zemědělských výrobců v říjnu vyšší o 4,2 procenta.

V průmyslu meziroční růst cen zpomalil na 0,2 procenta ze zářijových 0,8 procenta. Proti loňsku stouply například ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu. O více než šedesát procent zdražilo uhlí. Naopak klesly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů nebo základních kovů. Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců snížily o 0,1 procenta. 

Ceny stavebních prací se v říjnu podle odhadů statistiků meziročně zvýšily o 3,6 procenta, zatímco v září to bylo o čtyři procenta. Materiály a výrobky pro stavebnictví oproti loňsku zlevnily o 0,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny stavebních prací zvýšily o 0,2 procenta, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly oproti září o půl procenta.

U tržních služeb pro podniky zaznamenali statistici meziroční růst o 5,3 procenta po zářijových 5,1 procenta. O pětinu stouply ceny za služby v oblasti zaměstnání, poštovní a kurýrní služby zdražily o 13,2 procenta. Meziměsíčně služby pro podniky zdražily o 0,3 procenta. Proti září stouply ceny za reklamní služby a průzkum trhu a za právní a účetní služby.

Analytici: Ceny naznačují pokles inflace

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že data ukazují na uklidňování cenového vývoje v průmyslu. „Z historických maxim, kterých bylo dosaženo v lednu letošního roku, již ceny klesly o 3,3 procenta, což dává naději i na umírněný vývoj spotřebitelských cen v nadcházejících měsících. Kromě klesajících nákladových tlaků by na spotřebitelské ceny měla tlumivě působit i slabá domácí i zahraniční poptávka, která bude výrobce nutit ke snižování vlastních marží ve prospěch zákazníků,“ uvedl.

„Ještě o něco příznivěji se pak situace jeví v zemědělství, kde se ceny oproti maximu z letošního ledna nacházejí o více než patnáct procent níže. Celkově tak aktuální data z výrobní sféry nezavdávají větší důvod k obavám a nadále umožňují návrat spotřebitelské inflace začátkem roku 2024 do nízkých jednociferných hodnot,“ doplnil Hradil.

„Zpomalování růstu cen potravin by tak mělo i nadále pokračovat, což se zároveň bude projevovat na nižší inflaci,“ míní také analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Oslabování cenových tlaků v průmyslu spojuje se slabou poptávkou, která vede k omezování výroby. „Firmy navíc ve vyšší míře přistupují k slevovým nabídkám, aby dokázaly své zboží prodat,“ dodal.

„Vývoj výrobních cen odpovídá scénáři oslabování inflačních tlaků v české ekonomice. V průběhu roku 2024 by se meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen měla dostat do oblasti dvouprocentního cíle České národní banky,“ shrnul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale uvedl, že údaje o výrobních cenách nenabízejí jasné vodítko pro to, zda Česká národní banka (ČNB) už v prosinci sníží základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. Upozornil, že průmyslové ceny meziměsíčně nad očekávání klesly, zemědělská výroba meziměsíčně zdražila nad rámec běžného sezonního vývoje. Data tak poskytují argumenty jak zastáncům snížení sazeb v bankovní radě ČNB, tak zastáncům jejich stability, uvedl Seidler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 10 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 11 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 12 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...