Česká bankovní asociace strana 4 z 5

Těsně pod šesti procenty byla loni v prosinci průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace. Znamená to, že před koncem roku průměrná sazba ještě vzrostla oproti listopadu, kdy byla s 5,96 procenta na jedné z nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Hypoték s rostoucími úroky ubývá. Za celý uplynulý rok poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry za 197 miliard korun, což bylo o 64 procent méně než v roce 2021.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 3,7 procenta, zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta. O práci se prostřednictvím úřadů práce ucházelo 271 803 lidí, o 14 616 více než o měsíc dříve. Současně o zhruba 3300 oproti listopadu ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé na konci loňského roku nabízeli 288 647. Jejich nabídka byla přesto dál vyšší než počet uchazečů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v Česku v listopadu mírně vzrostla na 5,96 procenta z říjnových 5,86 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 7,3 miliardy korun, meziměsíčně mírně více. Meziroční propad se prohloubil na 84 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Stavební výroba v Česku se v říjnu vrátila k růstu, meziročně reálně vzrostla o jedno procento a meziměsíčně byla vyšší o 1,8 procenta. V září stavební produkce zaznamenala po revizi meziroční pokles 2,9 procenta. V říjnu se dařilo především pozemnímu stavitelství, meziročně stouplo o 1,2 procenta. Průmyslová výroba v říjnu meziročně stoupla o 3,1 procenta, růst však zpomalil ze zářijových 8,3 procenta. Vliv na výsledky měla výroba aut, která stála také za meziměsíčním poklesem produkce o 3,7 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 18,1 procenta, oznámil Český statistický úřad.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Desetina lidí, kteří si půjčují, se zadlužuje problematicky. Ukázal to nový průzkum České bankovní asociace (ČBA). Trend je ale pozitivní – lidí s rizikovými úvěry je méně než před rokem. Také schopnost splácet se drží na dobré úrovni. Potíže s úhradou jsou pouze asi u jednoho procenta objemu úvěrů od bank. Odborníci ale zároveň upozorňují, že se situace může zhoršit. Například kvůli drahým energiím.

Zadlužit se kvůli svátkům plánují letos asi jen tři procenta Čechů. Ještě loni to byl každý desátý. Nicméně šetřit Češi nehodlají, v průměru totiž chtějí za dárky utratit 13 tisíc korun, což je o tisícovku víc než loni. Je bezpečné si půjčit peníze v době krize? Jak moc jsou důležité nákupy dárků v době zvyšujících se cen? Hostem pořadu Drahé Česko byl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Hypotéky v Česku jsou nejdražší za 20 let – průměrná úroková sazba u nově poskytnutých úvěrů v říjnu vzrostla na 5,86 procenta. Vyplývá to z údajů Hypomonitoru České bankovní asociace. Jaké mají nyní možnosti zájemci o nové bydlení, odpovídal v pořadu Drahé Česko Milan Roček, jednatel společnosti Dataligence, která provozuje databázi informací o nemovitostech a web Cenová mapa.

Sazby hypoték dál rostou. V říjnu nabízely banky průměrný úrok u nových smluv ve výši 5,86 procenta. Ten tak patří k nejvyšším za posledních dvacet let. I proto pokračuje taky nízký zájem o úvěry na bydlení. Meziročně klesl o 80 procent a v září i říjnu se pohyboval objem nově poskytnutých hypoték na nejnižším čísle od roku 2014. Podle bankovní asociace by navíc sazby měly klesat jen pomalu.

Přibývá lidí, kteří figurují jako bílí koně u kybernetických podvodů. Podle policie se pachatelé v posledních měsících zaměřují na nábor osob, které jim ukradené peníze pomáhají zlegalizovat. Nejčastěji cílí na lidi ve finanční tísni, kteří se snaží rychle přijít k penězům.

Česká bankovní asociace odhaduje, že oproti loňsku bude letos počet pokusů o krádeže peněz z účtů dvojnásobný. Podvodníci používají stále modernější metody, jak z lidí vylákat peníze a nevzbudit přitom podezření. Umí například změnit telefonní číslo tak, aby budilo zdání, že volá banka či policie. Pak pod falešnou identitou při hovoru lidi přesvědčují, aby peníze uložili jinam nebo jim sdělili přístupové údaje k účtu.

Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.

Češi jsou v bankovním on-line prostoru opatrní, index kyberbezpečnosti letos dosáhl 67 procent, což je jenom o jeden bod méně než loni. Finanční operace lidé považují za citlivé a k bankovnictví by nikdy neposkytla přístup většina z nich. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky a v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září dosahovalo číslo rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.

Mimořádný zisk nad rámec průměru z posledních čtyř let zdaní stát bankám, petrolejářským firmám, těžařům fosilních paliv a energetickým společnostem 60 procenty od příštího roku. Takzvaná windfall tax bude existovat ještě další dva roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že státu přinese napřesrok 85 miliard korun, z toho banky zaplatí 33 miliard. Získané peníze chce vláda použít na opatření proti vysokým cenám energií. Ministr jedná s opozicí o způsobu schválení nové daně, je podle něj potřeba, aby byla odsouhlasena do konce kalendářního roku.

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v srpnu vzrostla na 5,76 procenta z červencových 5,42 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od začátku roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za deset miliard korun, což je proti červenci pokles o 15 procent. Meziroční propad zrychlil na 78 procent, vyplývá ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Spouští se kampaň #nePINdej, která má lidi naučit, jak odhalit útočníky předtím, než se z nich pokusí vylákat peníze pomocí podvodných praktik na internetu. Na webu si mohou udělat test, který odhalí, zda podvodné jednání rozeznají. Pokus o kybernetický útok zaznamenalo loni 81 procent finančních institucí, nejčastěji jde o phishing, podvodné e-maily a škodlivé kódy, které míří na jejich klienty – nejzranitelnější článek systému.