Černé moře strana 4 z 5

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Americké letouny budou dál létat všude tam, kde to mezinárodní právo dovoluje, řekl ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin, který hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem v návaznosti na úterní havárii amerického dronu. Austin a Šojgu spolu mluvili poprvé od října, uvedla agentura AP. Kvůli zničení amerického dronu nad Černým mořem, které podle Washingtonu zapříčinil náraz ruské stíhačky, se obě země podle AP zatím víc než kdy dřív za dobu ruské invaze na Ukrajinu přiblížily potenciálnímu přímému konfliktu.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Ruský bojový letoun Su-27 se srazil s americkým průzkumným dronem Reaper, zasáhl jeho vrtuli, uvedla americká armáda. Dron se následně zřítil do Černého moře. Spojené státy incident označily za riskantní a tamní ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo ruského velvyslance. Mluvčí Pentagonu řekl, že americká strana vyhodnocuje, co se přesně stalo. Moskva tvrdí, že dron spadl kvůli manévrování a že s ruskými stíhačkami nebyl v kontaktu.

Rusko není proti prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, ale případně jen na šedesát dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po jednání v Ženevě se zástupci OSN to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Kromě milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válečným konfliktem do zahraničí, se svého domova musel vzdát i nespočet dalších, kteří zůstali ve své vlasti. Řada z nich se snaží najít bezpečné místo jak pro život, tak pro restart svého podnikání.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vede pomocí nejmodernější vojenské techniky, není žádným tajemstvím. Ukrajinská armáda se zejména díky pomoci Severoatlantické aliance může spoléhat na jedny z nejvýkonnější raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní letouny Bayraktar. V minulých týdnech ale veřejnost upoutala jiná vymoženost ve službách obránců vlasti – dálkově ovládaná hladinová plavidla, známá také jako námořní drony nebo odborně USVs (unmanned surface vessels).

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Mluvčí ukrajinských jižních obranných sil Natalija Humenjuková potvrdila, že ukrajinská armáda provádí bez bližší specifikace vojenskou operaci v oblasti Kinburnské kosy. Ovládnutí strategického místa by umožnilo ukrajinským silám snadnější postup do levobřežní (východní) Chersonské oblasti a potenciálně také na Krym.

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů, uvedlo podle agentury TASS tamní ministerstvo obrany. Návrat k plnění dohody potvrdil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že jeho země je i v případě, že by vystoupila z dohody umožňující vývoz obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Organizace spojených národů (OSN), Turecko a Ukrajina se v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel, které jsou součástí černomořské obilné iniciativy a nacházejí se v tureckých vodách. Přesun se uskuteční v pondělí. Dohoda přichází den poté, co Rusko pozastavilo svoji účast v iniciativě umožňující vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení OSN. Světová organizace zprvu informovala o čtrnácti lodích, kterých se nejnovější ujednání týká.

Zatímco se ukrajinské jednotky blíží ke strategickému městu Cherson na jihu země, ruské síly, které město ovládají od začátku letošní invaze, posilují své obranné pozice, přestože se odvážením místních obyvatel snaží vytvořit iluzi o svém ústupu, myslí si šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruské okupační úřady v Chersonu mezitím vyzvaly civilisty, aby město okamžitě opustili.

Ruská stíhačka vypustila 29. září raketu poblíž neozbrojeného britského průzkumného letounu, který hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem. Ve čtvrtek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Podle Ruska se jednalo o důsledek technické závady, to potvrdil i Londýn.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 označil pondělní ruské útoky na ukrajinská města za akt státního terorismu. Ujistil ale, že bezpečnostní situace v Česku se nemění. Stále podle něj platí obecná rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu, bezprostřední riziko však podle něj Česku nehrozí. Zmínil potřebu dále pomáhat Ukrajině vojensky, za důležité označil i přijímání dalších sankcí vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.