Poškození Krymského mostu je komplikací pro ruská vojska. Je klíčovou zásobovací trasou

Automobilová doprava na mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymem byla částečně obnovena. Úplná oprava poškozeného úseku ale má trvat až do podzimu. V noci na pondělí ho vážně poškodily dvě exploze, za nimiž podle Moskvy stál Kyjev. Most je důležitou tepnou pro zásobování ruských vojsk bojujících na Ukrajině a jeho poškození pro ně může znamenat další problémy na jižní frontě.

Podle vyjádření místopředsedy ruské vlády Marata Chusnullina při útoku nebyl poškozen žádný z pilířů a po „dostatečném otestování“ se podařilo v poškozené části zprovoznit jeden jízdní pruh. Podle ruskojazyčné verze BBC se bude tento úsek používat kyvadlově.

Už předtím Chusnullin vyjádřil přesvědčení, že automobilová doprava po obou silničních částech mostu bude obnovena až k 1. listopadu. Jedna strana Krymského mostu by pro obousměrný provoz měla být zprovozněna do 15. září. 

Železniční provoz na mostě byl údajně v pondělí obnoven během několika hodin. Úřady rovněž ihned začaly organizovat náhradní přepravu trajekty. Poptávka na místě ale značně převyšovala nabídku. Pláže a hory okupovaného Krymu jsou totiž oblíbenou destinací ruských turistů.

Úřady proto doporučily lidem, kteří chtěli Krym rychle opustit, aby zamířili přes Ruskem okupované území na jižní Ukrajině. To pro mnoho z nich znamenalo cestu až o 600 kilometrů delší, a navíc výrazně rizikovější.

Moskva viní Kyjev

Ruské úřady poničení mostu připisují útoku ukrajinských námořních dronů. Kyjev se k tomu oficiálně nevyjádřil. Moskva také prostřednictvím zástupce svého velvyslance při OSN Dmitrije Poljanského obvinila britské tajné služby z možného podílu na tomto „teroristickém útoku“. Londýn to ale striktně odmítl.

Podle Institutu pro studium války (ISW) je toto nařčení součástí dlouhodobé propagandistické strategie Kremlu, „jejímž cílem je vykreslit Rusko jako zemi, která je ve válce se Západem, a nikoliv s Ukrajinou“.

Satelitní snímek poškozeného Krymského mostu
Zdroj: Reuters

Moskva také tvrdí, že v noci na úterý zmařila pokus Ukrajiny o útok téměř třiceti drony na území Krymu. Všechny byly údajně zničeny a nikdo nebyl zraněn. Prohlášení však nelze ověřit.

Komplikace pro zásobování

Krymský most má pro Moskvu velký význam z logistického i psychologického hlediska. Jde o klíčovou tepnu pro vojenské a civilní dodávky a zároveň potvrzení kontroly Kremlu nad anektovaným poloostrovem.

Devatenáctikilometrový most přes Kerčský průliv, který spojuje Černé a Azovské moře, vede silniční a železniční dopravu a je zásadní pro udržení ruských vojenských operací na jihu Ukrajiny.

Most je jednou ze dvou pozemních zásobovacích tras, které Rusko využívá pro zásobování armády na jihu. Druhá cesta prochází okupovanými oblastmi – Doněckou, Záporožskou a Chersonskou.

Podle nejnovější zprávy ISW je nyní ruská armáda plně závislá na této poslední zbývající trase, aby dokázala zásobovat velké množství mechanizovaných sil rozmístěných na jihu Ukrajiny. Ty jsou pro Rusko klíčové při odrážení ukrajinské protiofenzivy.

Institut také uvedl, že ruská logistika „pravděpodobně v krátkodobém a střednědobém horizontu utrpí“, což zhoršuje již tak komplikovanou situaci s nedostatečnými dodávkami zásob.

Most již loni v říjnu poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu. V odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku podle agentury Reuters přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 37 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 3 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 6 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 12 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...