Černé moře strana 5 z 5

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.

Nebezpečí ruských raket neustále čelí i jihoukrajinská Oděsa. Protiletecké sirény znějí skoro denně. Nouze naučila místní vyhledávat bezpečí v rozsáhlých historických katakombách, které se vinou pod velkou částí milionového města. Na místě natáčel zpravodaj ČT na Ukrajině Pavel Polák.

Zemědělské družstvo Svitěs u Oděsy už má na polích pro letošek práci hotovou. Pšenice z několika stovek hektarů je sklizena a leží ve skladu, tak jako každý rok. Je však otázkou, zda pro ni tentokrát bude odbyt.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

Ukrajinský zemědělský export v červnu stoupl na 2,5 milionu tun z květnových 1,7 milionu tun, a to díky vyšším dodávkám prostřednictvím přístavů na řece Dunaj. Uvedl to podle agentury Reuters ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Vývoz obilí ale i přesto zůstává hluboko pod úrovní před začátkem letošní ruské invaze.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jedním z klíčových aspektů okupace Ukrajiny je osud obrovských zásob obilí. Podle Kyjeva ho Rusové od konce února z území, které kontrolují, ukradli už půl milionu tun. Moskva to vytrvale odmítá – přestože množství důkazů nasvědčuje opaku. Několik takových zajistil i zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Získal záběry nakládání lodě obilím v Sevastopolu, jejího proplutí Bosporem i vykládky v tureckém přístavu vlastněném ruským podnikatelem.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Ukrajinský systém pobřežní obrany zasáhl těžební plošiny společnosti Černomornaftogaz v Černém moři. Uvedl to šéf ruské okupační správy na Krymu Sergej Aksjonov, podle kterého Rusko na místě zahájilo záchranou operaci, píše ruskojazyčný server BBC.

U Hadího ostrova v Černém moři se potopil ruský remorkér, který v pátek zasáhly raketami ukrajinské síly, řekl guvernér Oděské oblasti Maksym Marčenko. Rusko se dále soustředí na dobytí Severodoněcka a podle Institutu pro studium války má těžké ztráty. Invazní vojska se také znovu snaží postupovat jižně od Izjumu, reportuje britská rozvědka. Ruské rakety zasáhly ropnou rafinerii v Kremenčuku.

Ruská vojska v noci na pátek pravděpodobně ostřelovala ukrajinská města Charkov a Oděsu. Letecký poplach byl vyhlášen po celém území státu. Boje pokračují také v Donbasu, ruské jednotky se soustřeďují na postup na Slovjansk. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují město Severodoněck s dalším územím, jsou zničené. Na jihu se Ukrajina dál neúspěšně snaží o postup na Cherson. Ohlásila také zničení ruského remorkéru vezoucího zásoby včetně zbraní na Hadí ostrov.

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Rusové zničili druhý ze tří mostů vedoucích do Severodoněcku a ostřelují poslední s cílem město zcela odstřihnout, oznámil podle listu Ukrajinska pravda předseda správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Útok na západě Ukrajiny zasáhl vojenský objekt, Rusové tvrdí, že tam zničili sklad západních zbraní. V Chersonu a Melitopolu rozdali okupanti první ruské pasy.

Po mnohaleté snaze o stabilizaci delfíní populace jsou kytovci opět v ohrožení. Válka na Ukrajině způsobuje podmořský hluk, kvůli kterému roste počet mrtvých zvířat na černomořských plážích. S problémy se potýkají i delfíni v zajetí. Ti z Charkova museli být složitě evakuováni do delfinária v Oděse. I když jsou tam v relativním bezpečí, kvůli vibracím spojeným s výbuchy a sirénami neprospívají.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Letošní úroda na Ukrajině bude kvůli bojům asi o třetinu menší. Sklizeň z okupovaných oblastí navíc kradou ruské jednotky. Okupovaná Chersonská oblast chce vyvážet podle tamních úřadů obilí do Ruska. Export přes Černé moře navíc dál blokuje ruská flotila. Ukrajina podle odhadů tamní vlády produkuje potraviny pro 400 milionů lidí po celém světě a dopady války už teď pociťují rozvojové země.