Černé moře strana 3 z 5

Ruská ofenziva u Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny je v současné době neúspěšná, boje pokračují, ale ukrajinská armáda převzala iniciativu, napsala v úterý v podvečer náměstkyně ministerstva Hanna Maljarová na sociální síti Telegram. Ruské ministerstvo obrany dříve podle agentury TASS uvedlo, že ruské invazní síly u Kupjansku na dvou kilometrech postoupily až o 1,5 kilometru.

Automobilová doprava na mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymem byla částečně obnovena. Úplná oprava poškozeného úseku ale má trvat až do podzimu. V noci na pondělí ho vážně poškodily dvě exploze, za nimiž podle Moskvy stál Kyjev. Most je důležitou tepnou pro zásobování ruských vojsk bojujících na Ukrajině a jeho poškození pro ně může znamenat další problémy na jižní frontě.

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořské obilné dohodě. Ta od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině, kam vpadla ruská vojska, vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohody týkající se Ruska. Platnost smlouvy, kterou obě strany prodloužily naposledy v květnu, s pondělím končí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je třeba udělat vše pro to, aby koridor mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Z přístavu v jihoukrajinské Oděse před vypršením takzvané černomořské obilné dohody vyplula poslední loď naložená ukrajinskými zemědělskými produkty. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení, platnost smlouvy vyprší v pondělí.

Jih Ukrajiny čelil v noci na sobotu útokům ruských bezpilotních letounů. Zranění utrpěl nejméně jeden člověk. Dva výbuchy ohlásilo Záporoží. V Mykolajivské oblasti se podařilo tři drony íránské výroby sestřelit. Poplach zněl i v Chersonské oblasti. Nejtvrdší boje se dál vedou na východě země, zejména u měst Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka. Ukrajinské a ruské jednotky se tam za uplynulý den střetly nejméně dvaatřicetkrát. Škody úřady zjišťují.

Ukrajina se už pět set dní brání obnovené ruské vojenské agresi. Její prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti zveřejnil video z Hadího ostrova, který ukrajinská armáda osvobodila loni na konci června a který se stal jedním ze symbolů odporu. V sobotu dopoledne zaútočili Rusové raketami na Lyman v Doněcké oblasti. Nejméně osm lidí zemřelo, dalších třináct utrpělo zranění. V posledních dnech se opět rozhořely tvrdé boje u Bachmutu, ukrajinským obráncům se zde daří pomalu postupovat.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Delegace sedmi afrických zemí se snaží zprostředkovat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. V pátek se jejich zástupci setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v sobotu mluvili v Petrohradě s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Řekli mu, že Ruskem vyvolaná agrese tvrdě dopadá na řadu zemí světa a představili svůj desetibodový mírový plán. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že Moskva základní postoje sdílí, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně uvedl, že plán by bylo složité realizovat. Putin ale prý o iniciativu projevil zájem.

Rusko odsouhlasilo prodloužení dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře o další dva měsíce. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Platnost ujednání měla vypršet ve čtvrtek a Moskva hrozila vypovězením smlouvy, pokud nebudou zrušeny překážky týkající se vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. Dohodu zprostředkovala v červenci 2022 organizace OSN za pomoci Ankary. Její prodloužení už potvrdily i Moskva a Kyjev.

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok na Kyjev. Ukrajinští vojenští představitelé informovali o sestřelení všech osmnácti ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal, které je obtížné zachytit. Podle starosty města Vitalije Klyčka si ofenziva vyžádala nejméně tři zraněné. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že při úderu střelami Kinžal zasáhly ruské síly systém protivzdušné obrany Patriot v Kyjevě. CNN později uvedla, že poškozen byl zřejmě jeden ze dvou systémů a že se zjišťuje rozsah škod.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Ruská stíhačka Su-35 se v pátek nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v této oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex. S odkazem na sdělení polské pohraniční stráže a rumunského ministerstva obrany o tom informoval portál Onet.pl. Společné středisko pro letecké operace NATO ve španělském Torrejónu kvůli tomuto incidentu uvedlo do pohotovosti dva španělské a dva rumunské bojové letouny.

Německé letectvo zachytilo tři ruské letouny, včetně stíhaček, které prolétaly mezinárodním vzdušným prostorem nad Baltským mořem. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Luftwaffe. Stroje měly vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.

Polští zemědělci chtěli protestovat proti dovozu levného ukrajinského obilí a dalších produktů, které jsou od loňska osvobozené od cla. Cenám prý nemohou unijní farmáři konkurovat. Avizované zablokování železničních přechodů na hranici s Ukrajinou se tamním zemědělcům nepodařilo, akci zamezila policie.

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Americké letouny budou dál létat všude tam, kde to mezinárodní právo dovoluje, řekl ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin, který hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem v návaznosti na úterní havárii amerického dronu. Austin a Šojgu spolu mluvili poprvé od října, uvedla agentura AP. Kvůli zničení amerického dronu nad Černým mořem, které podle Washingtonu zapříčinil náraz ruské stíhačky, se obě země podle AP zatím víc než kdy dřív za dobu ruské invaze na Ukrajinu přiblížily potenciálnímu přímému konfliktu.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Ruský bojový letoun Su-27 se srazil s americkým průzkumným dronem Reaper, zasáhl jeho vrtuli, uvedla americká armáda. Dron se následně zřítil do Černého moře. Spojené státy incident označily za riskantní a tamní ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo ruského velvyslance. Mluvčí Pentagonu řekl, že americká strana vyhodnocuje, co se přesně stalo. Moskva tvrdí, že dron spadl kvůli manévrování a že s ruskými stíhačkami nebyl v kontaktu.

Rusko není proti prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, ale případně jen na šedesát dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po jednání v Ženevě se zástupci OSN to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Kromě milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válečným konfliktem do zahraničí, se svého domova musel vzdát i nespočet dalších, kteří zůstali ve své vlasti. Řada z nich se snaží najít bezpečné místo jak pro život, tak pro restart svého podnikání.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.