Černé moře strana 3 z 5

Stále častější dronové útoky na Moskvu sice způsobují minimální škody, slouží ale jako jasný vzkaz Moskvě, že Ukrajina je dost silná na to, aby zasáhla srdce Ruska stovky kilometrů od svých hranic. Podle odborníků je důležitý psychologický dopad; mnozí obyvatelé Moskvy jsou v šoku, protože donedávna nevěřili, že by válka mohla dojít až k nim, někteří dokonce zvažují stěhování. Podle expertů nemají útoky bezpilotních letounů na ruskou metropoli takřka žádný vojenský dopad. Jejich význam je spíše symbolický a působí jako morální vzpruha pro Ukrajince. Vliv na konflikt začíná mít i dosud tajný ukrajinský arzenál námořních dronů. Právě ty zřejmě stály za poničením Krymského mostu.

Při dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova jako při úderu v noci ze soboty na neděli. Oznámil to starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Další bezpilotní letouny nad metropolí údajně sestřelila protivzdušná obrana. Kreml připustil, že hrozba útoků drony na hlavní město existuje a „je zjevná“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo také útok v Černém moři. Rusové drony opět zaútočili na Charkov, v Chersonu při bombardování zemřel lékař.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.

Po sobotní přestávce pokračovali Rusové v noci na neděli v útocích na Oděsu, které zahájili v úterý a označují je za odvetu za poškození Krymského mostu. Jejich ostřelování nepřežil jeden člověk. Jeden ze zraněných, sedmnáctiletý mladík, je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper. Rakety zasáhly obytné domy a také katedrálu Proměnění Páně. Ta je těžce poškozená. Rusko odmítlo za útok odpovědnost, jeho ministerstvo tvrdí, že útoky na Oděsu cílily jinam.

Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.

Rusko bude od čtvrtka 20. července považovat všechny lodě, které poplují do ukrajinských černomořských přístavů, za potenciální dopravce vojenského nákladu. Podle agentury TASS to ve středu uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že některé části Černého moře byly prohlášeny za „dočasně nebezpečné“ pro plavbu. Moskva v pondělí uvedla, že pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty.

Na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově hoří na vojenské základně muniční sklad. Kvůli požáru byla uzavřena dálnice Tavrida a úřady evakuují asi dva tisíce lidí ze čtyř blízkých obcí, uvedl podle ruské státní agentury TASS Moskvou dosazený okupační správce Krymu. Opačným směrem v noci na středu Rusko zaútočilo drony a raketami na jižní a východní část Ukrajiny, téměř celou zemí zněl poplach. Protivzdušná obrana odrážela útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, píše Reuters. Zpravodaj agentury hlásil exploze i poblíž Kyjeva.

Ruská ofenziva u Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny je v současné době neúspěšná, boje pokračují, ale ukrajinská armáda převzala iniciativu, napsala v úterý v podvečer náměstkyně ministerstva Hanna Maljarová na sociální síti Telegram. Ruské ministerstvo obrany dříve podle agentury TASS uvedlo, že ruské invazní síly u Kupjansku na dvou kilometrech postoupily až o 1,5 kilometru.

Automobilová doprava na mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymem byla částečně obnovena. Úplná oprava poškozeného úseku ale má trvat až do podzimu. V noci na pondělí ho vážně poškodily dvě exploze, za nimiž podle Moskvy stál Kyjev. Most je důležitou tepnou pro zásobování ruských vojsk bojujících na Ukrajině a jeho poškození pro ně může znamenat další problémy na jižní frontě.

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořské obilné dohodě. Ta od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině, kam vpadla ruská vojska, vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohody týkající se Ruska. Platnost smlouvy, kterou obě strany prodloužily naposledy v květnu, s pondělím končí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je třeba udělat vše pro to, aby koridor mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Z přístavu v jihoukrajinské Oděse před vypršením takzvané černomořské obilné dohody vyplula poslední loď naložená ukrajinskými zemědělskými produkty. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na web o pohybu lodí MarineTraffic.com a svědky na místě. Ujednání umožňuje vývoz obilí a dalších produktů z černomořských přístavů na Ukrajině, které jsou pod ruskou blokádou. Pokud Moskva neschválí prodloužení, platnost smlouvy vyprší v pondělí.

Jih Ukrajiny čelil v noci na sobotu útokům ruských bezpilotních letounů. Zranění utrpěl nejméně jeden člověk. Dva výbuchy ohlásilo Záporoží. V Mykolajivské oblasti se podařilo tři drony íránské výroby sestřelit. Poplach zněl i v Chersonské oblasti. Nejtvrdší boje se dál vedou na východě země, zejména u měst Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka. Ukrajinské a ruské jednotky se tam za uplynulý den střetly nejméně dvaatřicetkrát. Škody úřady zjišťují.

Ukrajina se už pět set dní brání obnovené ruské vojenské agresi. Její prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti zveřejnil video z Hadího ostrova, který ukrajinská armáda osvobodila loni na konci června a který se stal jedním ze symbolů odporu. V sobotu dopoledne zaútočili Rusové raketami na Lyman v Doněcké oblasti. Nejméně osm lidí zemřelo, dalších třináct utrpělo zranění. V posledních dnech se opět rozhořely tvrdé boje u Bachmutu, ukrajinským obráncům se zde daří pomalu postupovat.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Delegace sedmi afrických zemí se snaží zprostředkovat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. V pátek se jejich zástupci setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v sobotu mluvili v Petrohradě s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Řekli mu, že Ruskem vyvolaná agrese tvrdě dopadá na řadu zemí světa a představili svůj desetibodový mírový plán. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že Moskva základní postoje sdílí, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně uvedl, že plán by bylo složité realizovat. Putin ale prý o iniciativu projevil zájem.

Rusko odsouhlasilo prodloužení dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře o další dva měsíce. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Platnost ujednání měla vypršet ve čtvrtek a Moskva hrozila vypovězením smlouvy, pokud nebudou zrušeny překážky týkající se vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. Dohodu zprostředkovala v červenci 2022 organizace OSN za pomoci Ankary. Její prodloužení už potvrdily i Moskva a Kyjev.

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok na Kyjev. Ukrajinští vojenští představitelé informovali o sestřelení všech osmnácti ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal, které je obtížné zachytit. Podle starosty města Vitalije Klyčka si ofenziva vyžádala nejméně tři zraněné. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že při úderu střelami Kinžal zasáhly ruské síly systém protivzdušné obrany Patriot v Kyjevě. CNN později uvedla, že poškozen byl zřejmě jeden ze dvou systémů a že se zjišťuje rozsah škod.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Ruská stíhačka Su-35 se v pátek nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v této oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex. S odkazem na sdělení polské pohraniční stráže a rumunského ministerstva obrany o tom informoval portál Onet.pl. Společné středisko pro letecké operace NATO ve španělském Torrejónu kvůli tomuto incidentu uvedlo do pohotovosti dva španělské a dva rumunské bojové letouny.

Německé letectvo zachytilo tři ruské letouny, včetně stíhaček, které prolétaly mezinárodním vzdušným prostorem nad Baltským mořem. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na Luftwaffe. Stroje měly vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.

Polští zemědělci chtěli protestovat proti dovozu levného ukrajinského obilí a dalších produktů, které jsou od loňska osvobozené od cla. Cenám prý nemohou unijní farmáři konkurovat. Avizované zablokování železničních přechodů na hranici s Ukrajinou se tamním zemědělcům nepodařilo, akci zamezila policie.