Rusko zaútočilo na ukrajinský přístav na Dunaji

Útok 25 dronů z Ruska poškodil v neděli časně ráno přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti. Dva civilisté utrpěli zranění. Ukrajinská protivzdušná obrana 22 dronů sestřelila, informovala agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo.

„V noci na 3. září ruští okupanti podnikli několik vln útoků drony íránské výroby Šáhed,“ napsalo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram. Útoky na jihu Oděské oblasti podle něj trvaly tři a půl hodiny. Podle ukrajinské armády byla hlavním terčem „civilní infrastruktura přístavu na Dunaji“. Vzniklý požár v zařízení se podařilo rychle uhasit.

Který přístav byl zasažen, armáda neupřesnila. Některá ukrajinská média hlásila výbuchy v Reni, které je společně s Izmajilem jedním ze dvou hlavních přístavů, jež Ukrajina na Dunaji využívá. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko zasáhlo sklady paliva v přístavu Reni využívané ukrajinskou armádou.

Rumunsko, které od ukrajinského města Reni dělí jen řeka Dunaj, v neděli ruský dronový útok odsoudilo a označilo jej za „neoprávněný“ a „v hlubokém rozporu s pravidly mezinárodního humanitárního práva“. Ministerstvo obrany zároveň zdůraznilo, že ruské útoky „nepředstavovaly přímé vojenské ohrožení“ rumunského území nebo rumunských výsostných vod. Agentura AFP připomněla, že přímý útok na členskou zemi NATO, jako je Rumunsko, by mohl vtáhnout Alianci do války s Ruskem.

Rusko útočí na ukrajinské přístavy na Dunaji od poloviny července, kdy odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod. Ty Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi umožňovaly navzdory bojům vyvážet přes Černé moře obilí a další zemědělské produkty. Po pozastavení dohod zprostředkovaných Tureckem a OSN se přístavy na Dunaji staly pro Ukrajinu hlavní trasou pro vývoz obilí, píše Reuters.

V sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že i přes riziko ruských útoků novým ukrajinským koridorem v Černém moři propluly další dvě nákladní lodě.

Dočasné koridory v Černém moři, jejichž vytvoření oznámila Ukrajina v srpnu, mohou obchodní lodě používat na vlastní nebezpečí. Koridory vedou vodami členských zemí NATO, jako je Rumunsko a Bulharsko, a měly by sloužit především plavidlům, která uvázla po ruské invazi na Ukrajinu v jejích přístavech a nevztahovala se na ně takzvaná obilná dohoda.

Počet lodí, které propluly ukrajinským koridorem, zřejmě stoupl

„Dvě lodě úspěšně propluly naším dočasným koridorem,“ napsal Zelenskyj v sobotu na sociální síti X. Ukrajinský prezident neupřesnil, o jaká plavidla se jednalo, ani kdy se na cestu vydala.

Ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov v pátek sdělil, že koridorem proplula dvě plavidla mířící z přístavu Pivdennyj, jedno plulo pod vlajkou Libérie, druhé pod vlajkou Marshallových ostrovů. Lodě byly naložené železnými produkty. Podle agentury AP tím počet lodí, které využily nový koridor, stoupl na čtyři.

Rusko již dříve pohrozilo, že lodě vplouvající do ukrajinských přístavů bude považovat za plavidla převážející vojenský náklad. Zelenskyj žádá západní spojence, aby dodali ještě více protivzdušných systémů pro lepší ochranu regionu před ruskými útoky.

Na pondělí je v ruském černomořském letovisku Soči naplánováno setkání šéfa Kremlu Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ankara se snaží přesvědčit Moskvu, aby se vrátila k obilné dohodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 2 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 19 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...