Afrika strana 4 z 5

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Prezident Petr Pavel před odletem do Spojených států na 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že předpokládá, že tam bude mnoho příležitostí hovořit o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Očekává na toto téma i konfrontační okamžiky. Uvedl také, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v Radě bezpečnosti této organizace.

Itálie může počítat s pomocí Evropské unie při řešení situace na ostrově Lampedusa, který se v posledních dnech potýká s přílivem tisíců migrantů. V neděli to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která tento malý středomořský ostrov nedaleko afrického pobřeží navštívila společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Úřady na italské Lampeduse vyhlásily stav nouze. Za tři dny tam dorazilo skoro deset tisíc migrantů, což je více, než má tento malý ostrov obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, píše agentura ANSA. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k „evropské solidaritě“ s Itálií.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Předkové člověka v Africe se před přibližně 900 tisíci lety ocitli na hranici vyhynutí. Podle nové studie čínských vědců bylo v této době na planetě jen asi 1280 jedinců a přibližně tolik jich pak žilo po dobu dalších asi 117 tisíc let. Teprve pak se předkům dnešních lidí začalo dařit o něco lépe.

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Dočasným prezidentem Gabonu se v pondělí z rozhodnutí tamního ústavního soudu stal generál Brice Oligui Nguema, vůdce vojenské junty, která minulý týden po volbách sesadila prezidenta Aliho Bonga. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o další krok, který má upevnit moc vojáků v zemi. Hospodářské společenství středoafrických států (ECCAS) se v pondělí v reakci na převrat rozhodlo pozastavit členství Gabonu v alianci.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

K českým čtenářům se poprvé dostává v překladu tvorba Abdulrazaka Gurnaha, který v roce 2021 obdržel Nobelovu cenu za literaturu jako první autor tmavé pleti z Afriky po téměř třech desetiletích. Gurnah je rodákem ze Zanzibaru, nicméně žije ve Velké Británii a píše anglicky. Jeho tématem je koloniální minulost. Do ní je zasazen i příběh otroka Júsufa, hrdiny románu Ráj, jímž si Gurnah získal na literární scéně pozornost. Odehrává se na počátku dvacátého století v Tanzanii, kterou ničí kolonialismus a násilí.

Vůdce převratu, který tento týden svrhl gabonského prezidenta Aliho Bonga, v pátek prohlásil, že se chce vyhnout uspěchaným volbám, které „opakují chyby z minulosti“. Tlak na juntu ale sílí, opozice se s žádostí o podporu obrátila na mezinárodní společenství. Země v sobotu znovu otevřela své hranice, které byly tři dny zavřené.

Vojenský převrat v Gabonu je po Nigeru nebo Burkina Fasu další v řadě. Vyvolává tak otázky, co způsobuje nestabilitu režimů v subsaharské Africe. V posledních třiatřiceti letech se tam odehrálo sedmadvacet pokusů o puč. Naprostou většinu z nich zažily bývalé francouzské kolonie. Ty se od získání nezávislosti nedokázaly zbavit ozbrojených skupin ani vymanit z chudoby. Kritiku za to sklízí i francouzské firmy a armáda.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Legionella působí v těchto dnech problémy v Polsku, kde si vyžádala životy už čtrnácti lidí. Vědci tuto bakterii objevili teprve před čtyřiceti lety, v případu, který vyvolal ve Spojených státech paniku.

Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

V centrálním Mali v sobotu zemřelo při útoku dosud neznámých ozbrojenců nejméně 21 civilistů. Uvedly to zdroje agentury Reuters, která zároveň poznamenala, že informaci nebyla schopna nezávisle ověřit. Uvedený region Mopti se dlouhodobě potýká s povstáním islamistů.

U pobřeží Kapverd západně od Afriky se v pondělí našla loď. Přes šedesát migrantů, kteří v ní cestovali, nejspíš zahynulo. Zachránilo se 38 lidí, včetně čtyř větších dětí. Ve středu o tom informovala agentura AFP s odvoláním na vyjádření Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.