Ovoce

Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Vědci na Novém Zélandu kvůli obavám o potravinovou bezpečnost v důsledku změn klimatu zkoušejí vypěstovat ovoce v laboratoři, a to bez částí, které se běžně vyhazují, jako je jádřinec jablka nebo slupka pomeranče. Zatímco o laboratorní verzi masa se pokouší několik týmů, u ovoce je to spíš výjimečné.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko uzavře na konci roku dva tuzemské závody. Potvrdil to mluvčí firmy Martin Frýdl. Provoz skončí v závodě na zpracování mraženého ovoce a zeleniny v Panenských Břežanech nebo v Bzenci na Hodonínsku, kde se vyrábí sterilovaná zelenina značky Hamé nebo Znojmia. O práci přijde zhruba 250 zaměstnanců.

Australští vědci vytvořili první geneticky modifikované banány. Pokud je schválí úřady, mohla by se nová odrůda uchytit v měnících se podmínkách planety zasažené klimatickou změnou. Na pulty ale upravené ovoce zatím putovat nemá.

Magdolna Gozonová okusuje zelené pálivé papričky ze stánku s ovocem a zeleninou na rozlehlém krytém trhu v Budapešti. Zkouší, zda jsou dostatečně ostré pro polévku, kterou připravuje. Tato třiaosmdesátiletá žena v důchodu si se svou nízkou penzí v Maďarsku nemůže dovolit koupit více kusů, píše agentura AP. Míra inflace v Maďarsku je nejvyšší v Evropské unii.

Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků kritická teplota, při které je poškozeno ve fázi plného kvetení devadesát procent květů, činí minus 4,4 stupně.

Ovocnáři se chystají na jarní mrazy. Teploty pod nulou ohrožují především stromy, které aktuálně kvetou. Tedy mandloně, meruňky a broskvoně. Jedním ze způsobů pomoci mohou být speciální parafínové svíce, které dokáží teplotu v sadech o několik stupňů zvednout.

Ve Velké Británii stále chybí některé základní druhy ovoce a zeleniny. Výpadek může podle producentů trvat až do května, což je výrazně déle než pár týdnů, které uvádí vláda premiéra Rishiho Sunaka. Britové si tak zřejmě budou muset odvyknout některým druhům jindy běžně dostupné zeleniny.

Ovoce a zeleninu do škol budou děti dostávat ještě minimálně pět let. Evropská unie dotace prodlouží. Ministerstvo zemědělství by projekt chtělo rozšířit znovu i na druhé stupně, letos chodí zásilky jen na ty první. Některé školy i tak mluví o plýtvání.

Zhruba desetinu jabloňových sadů zlikvidují během letošní zimy čeští ovocnáři. Na pěstování jablek totiž prodělávají. Jejich unie vyjmenovává víc negativních vlivů, které za tím stojí – mimo jiné drahé energie a hnojiva, rostoucí cena práce a také přebytek úrody z Polska.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Všechny ekonomické ukazatele se spikly proti českému pěstiteli, uvedla v úterní Devadesátce vedoucí kanceláře Zelinářské unie Čech a Moravy Alice Kouřilová. Podle ní už kritériem pro zákazníka není lokální produkce, ale cena. Zdražování v Česku totiž pokračuje. Lidé si připlatí hlavně za obiloviny nebo právě za zeleninu. Některé domácnosti si ji pěstují samy. A přizpůsobují se i producenti, kteří zužují sortiment.

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Náklady palíren a lihovarů na vypálení ovocných destilátů vzrostly i o stovky procent, tvrdí Unie destilatérů. Vyšší jsou nejen ceny za plyn a elektřinu, ale také za sklo, kterého je navíc nedostatek. Kvůli dražším pohonným hmotám platí lihovarníci víc také za dovoz ovoce, zejména toho exotického. Jsou tak nuceni zdražit své služby o desítky procent. Některým palírnám podle unie dokonce hrozí krach.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Začala sklizeň mišpulí – málo známého ovoce, které se ale v našich zeměpisných šířkách pěstuje už od středověku. Plody se obvykle trhají v zimě. Nejchutnější totiž jsou, když přes ně přejde mráz. Do mišpulového sadu v pondělí vyrazili například zahradníci barokního hospitalu v Kuksu.

Samice orangutanů jsou trpělivé matky a jejich mláďata na rozdíl od dětí neodmlouvají a nevztekají se. Matka je učí především, jak získat potravu, ale většinou se s potomkem o tu svou podělí. Když však dospěje k názoru, že jde o snadno získatelný pokrm a potomek dost starý na to, aby si ho obstaral, je neústupná.

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

O tom, že nepoctivost prodejců kvete v každé době, se přesvědčili kontroloři České obchodní inspekce. V pražských restauracích, prodejnách potravin i u stánků odhalili spoustu nešvarů. Jak reportáž uvádí, napomáhala tomu i tehdejší nedostatečná legislativa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Letošní úroda zeleniny zatím vypadá slibně a ceny, za které prodávají její tuzemští pěstitelé, jsou nyní na svém minimu. Řekl to při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Spotřebitelské ceny zeleniny na pultech prodejen jsou podle něj stále závislejší na politice obchodních řetězců, které často využívají výkyvy na trhu a prodejní ceny neúměrně zvyšují či naopak snižují.

Pálenice v Buchlovicích zahajuje ve Zlínském kraji pravidelně sezonu jako jedna z prvních. Letos je ale méně ovoce než loni, navíc má nižší cukernatost a pálenky z něj tedy teče méně. Kvas je proto vhodné doslazovat cukrem. V těchto dnech se začínají pálit kvasy z raných švestek, ale nadále pokračuje i pálení letního ovoce. Fotografická exkurze do pálenice představuje technologii, ve které alkohol vzniká.