Inflace

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Íránský duchovní vůdce Chameneí ve své první veřejné reakci na masové protesty připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit. Při protestech v Íránu zemřelo od středy již nejméně deset lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na státní média a lidskoprávní organizace.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.

Spotřeba alkoholu na Slovensku klesá. Pokračující trend, který začal během pandemie covidu-19, navíc posiluje zdražování a inflace. Statistiky sice ukazují, že přibývá lidí, kteří si dají lihové nápoje alespoň občas, celková spotřeba je ale i tak na historickém minimu.

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.

Meziroční inflace je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta. Konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ 10. prosince, v předchozích měsících její hodnotu pokaždé potvrdil.

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová v parlamentu představila návrh rozpočtu, kde počítá s dalším zvýšením daní. To ostře kritizuje opozice. Dokument o necelou hodinu dříve unikl na veřejnost, což se dosud nikdy nestalo, incident proto vyvolal pozdvižení. Úřad pro rozpočtovou odpovědnost se omluvil a oznámil, že věc vyšetří.

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier varují před plánem vznikající vlády zajistit kvalitní a cenově dostupné české potraviny. Podle nich to znamená, že koalice ANO, SPD a Motoristů chce omezovat konkurenci, což povede ke zvýšení cen potravin. Tématu se věnovali v Otázkách Václava Moravce.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2026 zdraží o 130 korun na 2570 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, zdůvodnilo změnu ministerstvo dopravy.

V listopadu 1990 poptávka výrazně převyšovala nabídku, což vedlo k frontám, výpadkům zboží či vzniku pořadníků. Místy nebyly k dostání ani základní potraviny. Od nového roku totiž měla v rámci transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní začít platit liberalizace maloobchodních cen, a zákazníci se proto v obavách ze zdražování snažili předzásobit za dosavadní ceny. Po zrušení centrálně stanovených cen lidé v obchodech zaplatili zhruba o polovinu víc. Inflace sice o rok později překročila rekordních padesát procent, poté ale rychle opadla.

Americká energetická síť nedokáže pokrývat rostoucí spotřebu elektřiny způsobenou boomem umělých inteligencí. A tak ceny pro běžné spotřebitele rychle rostou. Experti nevěří, že se to zlepší.