Karl Nehammer

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu navštíví Izrael. O jeho cestě jako první informovala rakouská agentura APA s odvoláním na úřad rakouského kancléře, protože Karl Nehammer poletí spolu s Fialou. Vídeň označila za cíl cesty „ukázat solidaritu s izraelským lidem“. Podle Strakovy akademie je návštěva koordinována s nadcházejícím summitem Evropské rady, který bude ve čtvrtek.

Rakouský kancléř Karl Nehammer zkritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána po společném jednání o migraci. Zatímco Orbán se podle agentury APA chlubil tím, že Maďarsko je jediným místem Evropy bez migrantů, Nehammer poukázal na to, že většina lidí, kteří do Maďarska vstoupili ilegálně, zemí jen procházejí a přicházejí do Rakouska. Trojstranného „migračního summitu“ ve Vídni se zúčastnil také srbský prezident Aleksandar Vučič.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Evropská komise dává členským státům Evropské unie protichůdné instrukce ohledně zajišťování plynu a přitom neplní své vlastní sliby, řekl podle agentury Reuters rakouský kancléř Karl Nehammer. Kritická slova na adresu Komise pronesl Nehammer po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se ve čtvrtek sešel ve Vídni.

O bilaterálních vztazích, dopadech války na Ukrajině či evropské agendě jednal premiér Petr Fiala (ODS) s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Probrali spolu i vrcholící přípravy českého předsednictví v Radě EU, které je na řadě ve druhé polovině letošního roku. Jedním z hlavních témat debaty byla také energetika. Fiala uvedl, že rakouský kancléř je připraven podpořit rozšíření ropovodu TAL. Rakouský kancléř také prohlásil, že jeho země nehodlá vstupovat do NATO.

Ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily v rublech. Gazprom konstatoval, že dodávky obnoví až poté, co země za plyn zaplatí. Země zdůrazňují, že krok porušuje uzavřené smlouvy. Podle Bruselu je Evropa připravena a zareaguje společně. Agentura Bloomberg informovala, že už čtyři evropské země platí Moskvě za plyn v rublech. Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina. Vyzval ho, aby ukončil válku a umožnil nezávislé vyšetřování masakrů civilního obyvatelstva. Rozhovor kancléř označil za velmi přímý, otevřený a tvrdý. Putin totiž podle něj chystá další masivní útok na východě Ukrajiny. Schůzka se konala v rezidenci ruského prezidenta nedaleko Moskvy. Kvůli svému rozhodnutí navštívit Rusko čelí Nehammer kritice, zejména ze strany zemí východní Evropy. Jde o prvního zástupce členské země EU, který od vypuknutí invaze s šéfem Kremlu osobně jednal.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval kolegy v EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým v sobotu jednal v Kyjevě.

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Navzdory vysokým počtům nakažených koronavirem uvolní Rakousko některá protipandemická opatření. Podle kancléře Karla Nehammera budou mírnější pravidla platit v obchodu, gastronomii nebo turismu. Navzdory ohlášenému uvolňování demonstrovaly ve Vídni tisíce lidí. Požadovali, aby vláda uvolnila restrikce ihned. Odmítli také povinné očkování, které má platit od února. Předlohu musí schválit ještě horní komora parlamentu.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Při nakládání s informacemi tajných služeb ohledně pozdějšího atentátníka z Vídně se staly nepřijatelné chyby. V pátek to uvedl rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Také šéf vídeňské policie kritizoval nesprávné vyhodnocení nebezpečnosti pachatele útoku. Spolupráce se slovenskými a německými tajnými službami mohla vést k jinému výsledku, poznamenal policejní prezident Gerhard Pürstl.

Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.