Zdravotní sestry

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Za nedostatek zdravotnického personálu v nemocnicích může hlavně fyzická náročnost profese, vyplývá z jednoho z výzkumů institutu SYRI. Podle odhadů ministerstva zdravotnictví těchto pracovníků nyní chybí až dva a půl tisíce. A to i přesto, že průměrný plat sestry se pohybuje přes padesát tisíc. Resort se chce zaměřit na to,  aby sestry obor neopouštěly. Zahájil kvůli tomu pilotní projekt, který jim má ulevit třeba i pomocí cvičení a relaxačních technik.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Stávka strojvedoucích za vyšší mzdy v sobotu narušila provoz na britské železnici. Většina meziměstských vlaků na hlavních tratích z Londýna do Skotska a Walesu byla zrušena, některé železniční společnosti nevypravily vlaky žádné. Přepravci lidem doporučili, aby cestovali jen v nutných případech a aby se před cestou přesvědčili, že jejich spoj skutečně vyjede, informoval deník The Guardian.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Chebská nemocnice byla jedním z nejpřetíženějších zdravotnických zařízení při poslední pandemické vlně. Obavy v nemocnici opět rostou, a to nejen kvůli rostoucímu počtu nakažených. Chybí jí totiž desítky lékařů a zdravotních sester. Nepomohly ani statisícové náborové příspěvky, kterými se hejtmanství snaží personální krizi řešit.

České republice podle aktuální studie hrozí v budoucnu ještě větší nedostatek všeobecných sester. Zamezit by tomu mohlo přijímání většího počtu studentů. Ukazují to výsledky analýzy Vysoké školy ekonomické a Univerzity Pardubice. „Pokud se v následujících deseti letech nenavýší počet studentů, dojde ke kritickému nedostatku sester,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Chybí zdravotní sestry a to nejen v nemocnicích, ale také v domovech pro seniory a dalších pobytových službách. Situaci zkomplikovala koronavirová pandemie. Sester ubylo a týmy jsou vyčerpané. Bez zdravotníků přitom péče o těžce nemocné staré lidi v domovech není možná.

Nákaza novým koronavirem se podle zdravotnických dat od začátku září nejčastěji objevuje u učitelů a žáků, dále také u seniorů, uměleckých skupin, sportovních týmů nebo mezi zdravotníky.

Nárůst počtu případů nákazy koronavirem v Turecku vrací do popředí spory mezi vládou a zdravotníky. Lékaři tvrdí, že vládní čísla neodpovídají realitě. Třiaosmdesátimilionová země oficiálně registruje zhruba sedmnáct set pozitivních případů denně. Ve srovnání s letními měsíci rychle stoupá počet úmrtí.