Dokument

Celovečerní dokument Petra Jančárka s názvem Tady Havel, slyšíte mě? ukazuje Václava Havla a jeho poprezidentské období. Sestra boromejka Angelika Ivana Pintířová si při zhlédnutí snímku poplakala, ale také se zasmála a zavzpomínala. Havel byl podle ní citlivý člověk, který spojoval lidi a je potřeba, aby o něm dnes zase bylo slyšet. Lidé od něj někdy očekávali, že vše udělá, ale nebyl spasitel, řekla v pátečním Interview ČT24.

Do kin zamířil nový dokument o Václavu Havlovi. Zásadní osobnost závěru československého a začátku českého veřejného života zachycuje zhruba v posledním desetiletí jeho života. Snímek s názvem Tady Havel, slyšíte mě? chce podle dokumentaristy Petra Jančárka titulního hrdinu ukázat v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

Zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti Robert Hur v úterý hájil závěry vyšetřování v Kongresu v případu prezidenta Joea Bidena a jeho nakládání s dokumenty podléhajícími utajení. Ve své zprávě mimo jiné charakterizoval Bidena jako muže se špatnou pamětí, čerstvě zveřejněný přepis Bidenovy výpovědi ale podle médií přidává k tomuto tvrzení důležitý kontext. Mimo jiné nepotvrzuje, že by si Biden vůbec nepamatoval, kdy zemřel jeho syn Beau, jak zpráva naznačovala.

Od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii, které si vyžádalo desítky tisíc životů, uplynul rok. Sliby Ankary směrem k postiženým oblastem se nenaplnily, v provizorních podmínkách stále žijí statisíce lidí a mnoho obyvatel zasažené lokality úplně opustilo. Rozezlení vůči úřadům dali najevo i účastníci vigilie za oběti otřesů.

Přesně před rokem zasáhlo jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie katastrofální zemětřesení. V jeho důsledku zahynulo jen v Turecku přes 53 tisíc lidí a další tři miliony přišly o střechu nad hlavou. Zpravodaj ČT Václav Černohorský a kameraman Pavel Němeček o největší katastrofě v novodobých tureckých dějinách natočili reportážní dokument Nejdelší rok, ve kterém se vracejí na postižená místa a který v úterý nabídla 90′ ČT24.

V neděli uplynul měsíc od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde útočník zabil 14 lidí a dalších 25 zranil. Událost, která zasáhla celé Česko a vyvolala ohlas i v zahraničí, připomněl dokument České televize, který přinesl mimo jiné svědectví tajemnice fakulty Zdeňky Filipové nebo studenta historie Tomáše Hercíka, který pomáhal zasahujícím policistům zorientovat se v budově fakulty. Dokument připravili redaktoři Richard Samko a Johana Šulcová.

Ani rok po pravomocném verdiktu nedostala Univerzita Karlova zpátky ani vzácné historické dokumenty, ani dvacet milionů korun, které za ně zaplatila. V obou případech čeká na další rozhodnutí soudů. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník Josef Salmon je pak získal v roce 2018 a prodal univerzitě, podle soudu se ale dopustil podvodu.

Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.

I pražská kriminálka padesátých a šedesátých let měla svého Maigreta, uvádějí tvůrci dokumentu o Karlu Kalivodovi. Přezdívku inspirovanou fiktivním komisařem si vysloužil svým vyšetřováním v čele pražské i celostátní kriminálky. Posloužil také jako předobraz k dosud reprízovaným televizním detektivkám. Přesto se na něj tak trochu zapomnělo. Dokument Pražský Maigret Karla Kalivodu představí 17. října večer na ČT2.

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

Výstava k výročí v Čapkově památníku představuje nové originální dokumenty. K vidění je rukopis, který Čapek psal sekčnímu šéfovi prvorepublikového premiéra Antonína Švehly či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky. Dokumenty památník nedávno získal ze soukromé kolekce. Expozice je k vidění nejméně do konce ledna příštího roku, řekl na sobotní oslavě šedesáti let existence Památníku Karla Čapka ve Staré Huti jeho ředitel Zdeněk Vacek.

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Zemřela dokumentaristka a kreativní producentka České televize Andrea Majstorovičová. Bylo jí 57 let. Vedla mimo jiné aktuální publicistiku na programech ČT1 a ČT2 a stála u zrodu pořadu Události v kultuře a dalších kulturních pořadů. Česká televize ve středu připomene její dílo a uvede některé z jejích snímků, například Příběhy z Afriky a Jak se žije fair play.

Jak se proměňoval český grafický design a jak formoval národní identitu? Oslavou kreativity tuzemských autorů má být chystaný dokumentární cyklus, který vzniká v koprodukci České televize.

Starožitník Josef Salmon připravil Univerzitu Karlovu o dvacet milionů korun. Jeho vinu a trest potvrdil odvolací pražský městský soud. České televizi informaci sdělila mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který o případu rozhodoval v první instanci. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník je získal v roce 2018 a prodal univerzitě za dvacet milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, Salmon se proti němu ale dál brání. V případu teď bude ale rozhodovat Nejvyšší soud.

„Jsem šťastná, že jsem mohla udělat mnohým lidem radost a že si na to vzpomínají,“ ohlíží se herečka a zpěvačka Jitka Molavcová za svojí hereckou a hudební kariérou, která je spjatá nejen s divadlem Semafor nebo pořady pro děti. V novém dokumentu Klaunka režisérky Olgy Sommerové otevřeně vypráví o své kariéře i o životě za divadelní oponou. Česká televize ho uvede v sobotu 22. dubna.

Bělehrad souhlasil, že dodá Kyjevu zbraně, vyplývá podle agentury Reuters z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Není ale jasné, zda už výzbroj je na Ukrajině. Srbsko patří mezi nejbližší spojence Moskvy v Evropě a jako jediné odmítlo zavést protiruské sankce. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to však nyní znovu popřel. Z uniklých dokumentů podle BBC také vyplývá, že na Ukrajině bylo nasazeno více než devadesát členů speciálních jednotek ze zemí NATO včetně Velké Británie a Francie.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který je jedním z nejbližších spojenců Spojených států a významným příjemcem americké vojenské a ekonomické pomoci, nedávno nařídil vyrobit čtyřicet tisíc raket, které měly být tajně exportovány do Ruska, a to navzdory válce na Ukrajině. S odvoláním na uniklý americký zpravodajský dokument o tom píše list The Washington Post (WP). Britské ministerstvo obrany později uvedlo, že americké zpravodajské dokumenty, které unikly na internet, se vyznačují vysokým stupněm nepřesnosti.

Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Do českých kin vstupuje dokument Velké nic, jímž Vít Klusák a Marika Pecháčková dělají „tečku“ za pandemií covidu-19. Uvedení do biografů předcházely projekce s debatami, podle tvůrců ukázaly, že snímek funguje i jako druh arteterapie. Diváci si do filmu s dramatickými i komickými momenty promítají svůj vlastní osobní film.

Česká kina promítají dokument, který se částečně vrací ke kauze nepřijetí čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z řeckých uprchlických táborů. Snímek More Miko je observačním portrétem řidiče kamionu, Roma a spoluzakladatele iniciativy Češi pomáhají, Jaroslava Mika, jenž se o přijetí zasazuje.