Soud povolil zveřejnit spisy v případu společnice Epsteina Maxwellové

Ministerstvo spravedlnosti USA může zveřejnit dokumenty velké poroty v případu společnice odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Jde o Ghislaine Maxwellovou, která si odpykává 20letý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání. Dle agentury AP o tom v úterý rozhodl soudce Paul A. Engelmayer poté, co resort v listopadu požádal dva newyorské soudce o zveřejnění přepisů a důkazů velké poroty v případech Maxwellové a Epsteina i příslušných vyšetřovacích spisů.

Celkem by podle AP mohlo jít o statisíce dosud nezveřejněných dokumentů. Rozhodnutí, které přichází krátce po schválení zákona o transparentnosti spisů o Epsteinovi minulý měsíc, znamená, že tyto záznamy mohou být zpřístupněny během deseti dnů. Zákon vyžaduje, aby ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo dokumenty související s Epsteinem v prohledávatelném formátu do 19. prosince.

Engelmayer je už druhým soudcem, který resortu umožnil zveřejnit dříve utajené soudní materiály týkající se Epsteina. Minulý týden podobně soudce na Floridě povolil zveřejnění přepisů týkajících se nedokončeného federálního vyšetřování, které velká porota uskutečnila na přelomu století. Žádost o zveřejnění dokumentů z Epsteinova případu „obchodování se sexem“ z roku 2019 je stále v řízení.

Epstein v tomtéž roce spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Už v roce 2008 byl přitom v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců.

Trumpův obrat

Americký prezident Donald Trump, jenž tvrdí, že se s Epsteinem přestal přátelit dlouho před jeho zatčením v roce 2019, se původně stavěl proti zveřejnění dokumentů. Krátce před hlasováním zákonodárců o uvedeném návrhu, jakmile bylo zjevné, že má podporu i republikánů, však svůj postoj změnil a zákon 19. listopadu podepsal.

Po zveřejnění spisů volají jak Trumpovi političtí odpůrci, tak členové jeho vlastní voličské základny, kteří v případu žádají větší transparentnost. Mnoho Trumpových příznivců je totiž přesvědčeno, že prezidentova administrativa zatajila Epsteinovy vazby na mocné osobnosti a zamlžila podrobnosti kolem jeho smrti.

Případy týkající se Epsteina vyvolávají nejen v USA značnou pozornost médií, neboť finančník udržoval úzké vazby mimo jiné s bývalým prezidentem USA Billem Clintonem či britským princem Andrewem – a například také se slovenským diplomatem a současným poradcem premiéra Roberta Fica Miroslavem Lajčákem. Veřejná a stále vyhrocenější roztržka mezi republikány ohledně Epsteinových spisů navíc narušila vztahy mezi Trumpem a některými z jeho nejvěrnějších příznivců.

Maxwellová si za napomáhání Epsteinovi při zneužívání nezletilých dívek odpykává již zmíněný dvacetiletý trest vězení. Verdikt se snažila zvrátit tvrzením, že se na ni vztahuje dohoda o vině a trestu, kterou Epstein v roce 2007 uzavřel s prokuraturou. S tímto argumentem však neuspěla a Trump řekl, že o udělení milosti neuvažuje. Maxwellové se nicméně mezitím podařilo dosáhnout přemístění do věznice s minimální ostrahou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Čína hlásí loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...