Wang I

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem, to je jeden z hlavních závěrů jednání ministrů zahraničí Číny a Ruska – Wanga I a Sergeje Lavrova – v Pekingu. Tématem rozhovoru byla i Ukrajina a sankce, které na Rusko uvalily západní státy v důsledku obnoveného napadení sousední země před dvěma lety. Obě velmoci se opět vymezily proti demokratickým zemím a především Spojeným státům.

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že fakt, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, posiluje ruského vůdce Vladimira Putina. Přítomné státníky vyzval, aby se vojenské porážky Ruska na Ukrajině nebáli. Kromě toho zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.

Čínské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo americkou diplomacii, že Tchaj-wanu vysílá špatné signály, když ministr zahraničí Antony Blinken pogratuloval tchajwanskému viceprezidentovi Williamu Lajovi k sobotnímu volebnímu vítězství v prezidentských volbách. Americká prohlášení podle Číny podporují tchajwanské separatisty. Podobnou kritiku vyjádřila i čínská velvyslanectví v řadě dalších zemí, jejichž reprezentace vzkázaly na Tchaj-wan své gratulace.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Do funkce čínského ministra zahraničí se po necelých sedmi měsících vrací Wang I. Informovala o tom agentura Nová Čína. Wang stál v čele úřadu od roku 2013 do loňského prosince, kdy jej nahradil Čchin Kang. Důvod nové výměny Peking nesdělil, sedmapadesátiletý Čchin se ale už měsíc neobjevil na veřejnosti. Čchin byl hlavním zastáncem dosavadní stále agresivnější zahraniční politiky Číny.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Vlivný čínský diplomat Wang I na úterní návštěvě Moskvy označil čínsko-ruské vztahy za skálopevné. V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který prohlásil, že Peking je prioritou ruské zahraniční politiky, a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu. Podle deníku The Wall Street Journal čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

Američané podezřívají Čínu, že zvažuje dodávky zbraní a munice Rusku. Naznačil to ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož tomu nasvědčují nové informace. Peking to důrazně popírá. V době výročí ruské invaze na Ukrajinu vysílá na jednání do Moskvy svého nejvýše postaveného diplomata Wanga I. Cestu do Ruska letos chystá i čínský prezident.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Incident s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní, se už nikdy nesmí opakovat. Na sobotním setkání na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to sdělil americký ministr zahraničí Antony Blinken přednímu čínskému diplomatovi Wangu I. Šlo o první takové jednání mezi oběma diplomaty od tohoto incidentu, který začátkem února zhoršil už tak napjaté vztahy obou mocností.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Čína jmenovala nového ministra zahraničí. Stal se jím nynější velvyslanec v USA Čchin Kang, jenž nahradí dosavadního šéfa diplomacie Wanga I. Podle čínského státního rozhlasu se o změně na postu ministra zahraničí rozhodlo na zasedání stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. Wang I pravděpodobně převezme nejvyšší zahraničněpolitickou funkci komunistické strany, napsal zpravodajský server Bloomberg.

Je čas zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině, řekl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu hospodářsky nejsilnějších států světa G20 na indonéském ostrově Bali. K ukončení ruské války vyzval i hostitel summitu, indonéský prezident Joko Widodo. Podle agentury DPA státy v usnesení ze summitu ruskou invazi odsoudí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na summitu reprezentuje Moskvu, později v úterý kontroval slovy, že Kyjev si pro mírová jednání stanovuje nerealistické podmínky. V úterý odpoledne DPA informovala, že Lavrov již z akce odjel.

Jakýkoli pokus zamezit spojení Číny s Tchaj-wanem převálcují kola dějin, řekl v sobotu na zasedání Valného shromáždění OSN čínský ministr zahraničí Wang I. Sdělil také, že Peking podporuje veškeré úsilí vedoucí k mírovému řešení „krize“ na Ukrajině, prioritou jsou mírové rozhovory.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.

Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu se sešli americký a čínský ministr zahraničí. Schůzka na indonéském ostrově Bali má uvolnit napětí mezi oběma zeměmi. Antony Blinken a Wang I se setkali po skončení zasedání skupiny největších světových ekonomik G20. Americký ministr požádal svůj protějšek, aby Peking ruskou agresi odsoudil.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.