V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.
V Číně skončilo zasedání parlamentu, kontrola komunistické strany nad vládou posílila
3 minuty
Události: Kontrola nad vládou v Číně
Poslanci čínského parlamentu na výročním plenárním zasedání potvrzují zákony a politiku, o nichž již dříve rozhodla vládnoucí komunistická strana. O plánech se nevedou žádné debaty.
Schválený rozpočet letos požaduje zvýšení výdajů na obranu o 7,2 procenta na 1,67 bilionu jüanů (5,37 bilionu korun). Čínské vojenské výdaje se o stejnou částku zvýšily již v předchozím roce. Delegáti rovněž odsouhlasili cíl růstu HDP kolem pěti procent.
Parlament také odhlasoval změnu zákona o Státní radě, který v nové podobě dává komunistické straně větší kontrolu nad vládou. Novela byla schválena hlasy 2883 delegátů, osm jich bylo proti a devět se hlasování zdrželo.
Analytici: Premiér Li je slabý
Rozhodnutí zrušit tiskovou konferenci premiéra, která poskytovala domácím i zahraničním novinářům vzácnou šanci položit předsedovi vlády otázky, svědčí podle analytiků o relativně slabém postavení stávajícího premiéra Li Čchianga. Jeho předchůdce hrál podstatně větší roli v určování hospodářské politiky země.
„Prezident Si Ťin-pching byl nesmírně úspěšný v upevnění moci nad stranou a stal se klíčovou rozhodovací silou ve všech oblastech politiky,“ uvedl podle AP Neil Thomas, odborník na čínskou politiku ve výzkumném ústavu Asia Society Policy Institute.
„Větší centralizace moci Siovi pravděpodobně pomohla zvýšit efektivitu centrální vlády. Výhody ale zastiňuje potlačení politické diskuze,“ dodal Thomas.
Experti spekulovali, že by plenární zasedání parlamentu mohlo být příležitosti pro vládnoucí čínskou komunistickou stranu jmenovat nového ministra zahraničí, a uzavřít tak kauzu kolem bývalého šéfa diplomacie Čchin Kanga, který byl loni po pár měsících ve funkci bez vysvětlení odvolán a nahrazen svým předchůdcem Wang Iem. Zasedání parlamentu nakonec žádnou změnu nepřineslo a Wang I zůstává i nadále v čele čínské diplomacie.
Priority: elektromobily, nové materiály či komerční lety do vesmíru
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová upozorňuje na nedostavěné budovy v takzvaném rezavém pásu v severovýchodní Číně. Je to symbol hospodářského zpomalení, kvůli němuž odcházejí zahraniční firmy a investoři. Komunistické vedení má údajně plán, jak to zvrátit – říká mu „uvolnění nové výrobní síly“.
„Je nezbytné koordinovat propojení vědeckých a technologických inovací s těmi průmyslovými, urychlit modernizaci tradičních průmyslových odvětví a rozvíjet nově vznikající strategická odvětví,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching.
Prioritou mají být odvětví jako elektromobily, nové materiály, komerční lety do vesmíru a vědy o živé přírodě. Po vzoru Mao Ce-tunga premiér slibuje „nový skok kupředu“, uvedla Šámalová.
„Budeme pracovat na modernizaci průmyslových a dodavatelských řetězců a aktivně podporovat odvětví orientovaná na budoucnost,“ vyhlásil čínský premiér Li Čchiang. Zpravodajka ČT k tomu uvedla, že je nejasné, jak to bude Čína realizovat, a úspěch je nejistý. Dodala, že Peking se snaží obnovit důvěru zahraničních podnikatelů. Nedostatek transparentnosti, zhoršující se bezpečnostní prostředí, slábnoucí ekonomika a geopolitické napětí však vedou k odlivu kapitálu.
„Soupeření s USA, obchodní válka a zápas o vyspělé technologie na Čínu doléhají. Netýká se to jen tlaku USA. Budoucí ekonomické propojení se Si Ťin-pchingem přehodnocuje i mnoho evropských zemí,“ podotkl tchajwanský analytik z Academia Sinica Leng C'-kchang.
