Američané podezřívají Čínu, že zvažuje dodávky zbraní a munice Rusku. Naznačil to ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož tomu nasvědčují nové informace. Peking to důrazně popírá. V době výročí ruské invaze na Ukrajinu vysílá na jednání do Moskvy svého nejvýše postaveného diplomata Wanga I. Cestu do Ruska letos chystá i čínský prezident.
Spojené státy se obávají, že by Čína mohla dodávat Rusku zbraně. Peking to popírá
3 minuty
Události: Spojené státy se obávají, že by Čína mohla dodat Rusku zbraně
Po turné čínské diplomacie po Evropě a účasti na bezpečnostní konferenci v Mnichově míří nejvýše postavený diplomat do Ruska. Uprostřed nepřátelství se Západem se vztahy dvou asijských velmocí prohlubují.
„Čína není účastníkem ukrajinské krize. Nečinně nepřihlížíme, ale ani nepřiléváme oleje do ohně. Čína vyzývá k míru a podporuje jednání,“ řekl ředitel komise pro zahraniční věci Ústředního výboru Komunistické strany Wang I.
Peking zatím pomáhá Moskvě. Ve velkém nakupuje energie a dodává technologie využitelné ve válce. Přes prostředníky ve Spojených arabských emirátech prodává čínská firma DJI drony, kterými ruská armáda a wagnerovci zaměřují ukrajinské jednotky. Podle Washingtonu je možné, že Čína z dronů získává informace o taktice a technice, což jí pomáhá zdokonalovat vlastní bojové schopnosti. Americký ministr zahraničí o tom s Wangem mluvil v Mnichově.
6 minut
Michael Žantovský hovořil o roli Číny v rusko-ukrajinské válce
„Máme informace, které vzbuzují obavy, že zvažují poskytnutí smrtící podpory Rusku ve válce proti Ukrajině. Pro mě bylo důležité, abych Wang Imu jasně sdělil, že by to byl vážný problém,“ uvedl Blinken.
Mluvčí čínského ministra zahraničí Wang Wen-pin řekl, že jsou to Spojené státy, nikoli Čína, kdo na bojiště dodává zbraně. „USA nejsou v pozici, kdy by mohly Číně klást požadavky. Nikdy nepřijmeme, aby ukazovaly prstem na čínsko-ruské vztahy nebo nás k něčemu nutily,“ řekl.
Kreml v pondělí podle Reuters uvedl, že s Wangem bude mít mnoho témat pro diskuzi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v rozhovoru s deníkem Die Welt Čínu vyzval, aby se nestavěla na ruskou stranu. „Pokud se Čína spojí s Ruskem, dojde ke světové válce,“ varoval. Ukrajina by podle něj měla Čínu ráda na své straně, i když se domnívá, že to v současnosti není možné.
Bývalý velvyslanec Michael Žantovský v Horizontu ČT24 dodal, že pro Čínu může být výhodný pokračující konflikt, který oslabí Rusko jako největšího souseda a neposílí USA. Čína je podle něj známá tím, že hraje dlouhodobou politiku, nedělá překvapivé, razantní kroky.
Zastávka v Maďarsku
Před návštěvou Moskvy se Wang I v pondělí setkal v Budapešti s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem. „Čína a Maďarsko budou spolupracovat spolu i s dalšími zeměmi milujícími mír na tom, abychom co nejdříve ukončili současné násilí,“ citovala Wangova slova ze setkání agentura Reuters. Maďarsko je v Evropě kritizováno za svůj příliš vstřícný postoj vůči Rusku a zdrženlivost vůči protiruským sankcím.
Peking od vyhlášení strategického partnerství bez limitů těsně před invazí hledá střední cestu. Vyzývá k míru, ale agresi nekritizuje. Za hlavního viníka označuje NATO. Posiluje i vojenské vazby. Minulý týden Čína zahájila námořní cvičení s Ruskem a Jižní Afrikou v Indickém oceánu.
Závislost Ruska na Číně je pro Peking cenná při prosazování vlastních zájmů. Může například počítat s ruským vetem v Radě bezpečnosti OSN nebo s podporou v případě Tchaj-wanu.
