Imunitní systém

Houbové infekce způsobují ročně přes třináct milionů vážných infekcí, před nimiž zatím neexistuje ochrana. Změna klimatu může jejich hrozbu ještě zvýšit, a tak vědci začali pracovat na první vakcíně. Její výsledky zatím vypadají velmi dobře.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Imunitní reakce se liší u lidí podle jejich pohlaví více, než se čekalo. Nová studie zkoumala, jak se mění v souvislosti s onemocněním covidem-19, a ukázala, že imunitní systém mužů, kteří covid prodělali, propříště reaguje na jiný virus výrazněji než systém žen.

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

Posudek, kterým prostějovská radnice obhajovala loňský dezinfekční nástřik v mateřských a základních školách, v mnoha ohledech odporoval zákonu o znalcích. Odborník, který ho zpracoval, dostal od ministerstva spravedlnosti pokutu. Město aplikaci látky s obsahem oxidu titaničitého dál hájí, podle jeho zástupců chtělo v době koronavirové pandemie zajistit bezpečí školáků. Podle rodičů dětí ale látka do škol nepatří.

V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.

Na připomínku Světového dne roztroušené sklerózy se v pondělí rozsvítí pražská Petřínská rozhledna oranžovou barvou. V Česku se s touto nemocí potýká přes dvacet tisíc lidí, každý rok lékaři diagnostikují 700 až 800 nových případů. Specializovaná centra shromažďují data o pacientech v registru ReMuS. Z dat analyzovaných na konci května například vyplynulo potvrzení předchozích zjištění, podle kterých roztroušená skleróza není rizikový faktor při onemocnění covidem-19.

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a pracovní skupina EMA pro vakcínu proti covidu-19 dospěly k závěru, že je zatím příliš brzy uvažovat o použití čtvrté dávky mRNA vakcín pro běžnou populaci.

Evropská léková agentura doporučila ke schválení další vakcínu proti nemoci covid-19. Očkovací látka Nuvaxovid, kterou vyvinula společnost Novavax, je tak už pátou očkovací látkou proti covidu. Rozhodovalo se ve zrychleném řízení, které trvalo několik týdnů. Nasazení vakcíny v EU schválila následně i Evropská komise.

Rodiče mohou svoje děti ve věku pět až jedenáct let registrovat k očkování proti covidu-19 ve vakcinačních centrech už od nedělního večera. Oficiálně se měl systém na očkovacím webu ministerstva zdravotnictví otevřít až v pondělí, stejně jako u jiných věkových kategoriích bylo ale možné se do něj přihlásit o několik hodin dříve před stanoveným termínem.

Farmaceutická společnost Johnson & Johnson (J&J) oznámila, že její jednodávková vakcína Janssen proti covidu-19 vykázala silnou a dlouhodobou účinnost vůči variantě delta a dalším rozšířeným variantám koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Vědci z Olomouce a Brna zmapovali v České republice výskyt čtyř méně známých klíšťových infekcí, které mohou u lidí s oslabenou imunitou ohrozit jejich zdraví nebo dokonce život. Výsledkem několikaletého výzkumu jsou mapy znázorňující intenzitu výskytu klíšťaty přenášených patogenů anaplasmy, rickettsie, neoehrlichie a babesie. Pomůže to při prevenci i diagnostice nákaz.

Aby mělo očkování smysl, je potřeba, aby vakcínu dostala většina společnosti, řekl v rozhovoru pro Českou televizi molekulární imunolog a bývalý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší. U starších lidí podle něj nebude vakcína tak účinná, jak naznačovaly testy, a proto je potřeba, aby očkování podstoupili i mladší, méně rizikoví lidé. Rozhovor vedl Tomáš Drahoňovský.

Imunita je velmi komplikovaný mechanismus složený z mnoha různých systémů, do značné míry propojených. Přinejmenším jeden z těchto dílků imunitní skládačky má proti novému koronaviru dostatečně dobrou paměť – podle nového výzkumu vydrží nejméně půl roku.

Konec zimy je období, kdy má velká část populace přinejmenším nějakou formu rýmy, nachlazení, chřipky nebo jiné zdravotní problémy. Epidemie koronavirové nemoci COVID-19, která má nejhorší dopad právě na pacienty s nějak oslabenou imunitou, ještě více zdůrazňuje její význam.

Na lymskou boreliózu se občas léčí i lidé, kteří ve skutečnosti trpí jinou nemocí – a nevhodné braní antibiotik jim může uškodit. Poznat chorobu není jednoduché: falešné indicie občas přinesou i krevní testy. Jak postupovat správně, se v sobotu učili lékaři v Brně.