Mutace

Lidský organismus je vybavený řadou systémů, které brání poškození genů. Jenže někdy se stane, že se v obraně vyskytne díra – a využije toho například rakovina. Čeští vědci nyní popsali, jak jeden z podobných nedostatků v obraně organismu vzniká i jak by se dal případně opravit.

Vědci představili výsledky rozsáhlého výzkumu, který studoval, jakými rakovinovými nádory trpí psi. Výsledky jsou podle autorů studie nečekané: psí a lidské nádory jsou si totiž geneticky mnohem podobnější, než se očekávalo.

Vědci popsali, jak je možné, že skotská seniorka je jedinou známou ženou na světě, která necítí bolest. Popsali, jak funguje její genetická mutace, a doufají, že výsledky jejich výzkumu povedou k novým lékům.

Čtvrtina nádorů vaječníků je geneticky podmíněná, přičemž ročně tento typ rakoviny lékaři v Česku objeví asi u tisíce žen. Genetický test k odhalení mutací, které přinášejí vyšší riziko, mohou absolvovat i jejich blízké příbuzné. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Gliom je mozkový nádor, který se sice vyskytuje jen vzácně, když už ho ale lékaři diagnostikují, bývá velmi často smrtící. Už starší studie naznačovaly, že může existovat souvislost mezi poraněním hlavy a zvýšeným výskytem mozkových nádorů, důkazy ale nebyly jednoznačné. Teď ale vědci odhalili mechanismus, který by mohl tuto pozorovanou souvislost vysvětlit.

Široce používaný lék proti covidu by mohl být příčinou vzniku nových variant viru SARS-CoV-2. U řady virologů to vyvolává obavy, že by mohl pandemii prodloužit a dokonce oživit. Lék molnupiravir, vyráběný společností Merck & Co., je navržen tak, aby zabíjel virus vyvoláním mutací ve virovém genomu. Průzkum virových genomů uvedený v nové studii, která zatím ale neprošla recenzním řízením, naznačuje, že někteří lidé léčení tímto lékem vytvářejí nové viry, které nejenže zůstávají životaschopné, ale také se šíří.

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Ptačí chřipka se mění. Na konci loňského roku už v Evropě napadla i chov savců a bez problémů se mezi nimi šířila. Mezi virology a epidemiology to vyvolává obavy, aby virus, podobně jako covid, nepřeskočil ze zvířat na člověka.

Podle nového výzkumu je zapotřebí začít hledat nové účinné látky proti komárům. Ty, které se používaly doposud, totiž přestávají účinkovat. Upozorňuje na to nová studie komárů z Vietnamu a Kambodže, kteří jsou vůči běžným insekticidům vysoce odolní.

Americkým lékařům se podařilo začít léčit vzácnou genetickou nemoc dítětě ještě v době, kdy bylo v děloze. Holčička později přišla bez problémů na svět a nyní, když je jí 16 měsíců, nemá žádné problémy a vyvíjí se stejně jako zdravé děti. Léčbu ale bude potřebovat i nadále. Případ lékaři popsali v odborném žurnálu New England Journal of Medicine.

Rakovinu prostaty mohou muži podle odborníků zdědit po předcích. Dědičný základ má přibližně desetina případů, přičemž zasažení muži tímto typem karcinomu trpí dříve, než je v populaci obvyklé, a nádory jsou agresivnější.

Vědci londýnského Institutu Francise Cricka tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jakým způsobem přispívá znečištěné ovzduší ke vzniku rakoviny plic u lidí, kteří nikdy nekouřili. Jejich objev zcela mění dosavadní chápání vzniku nádorů plic. Tým tvrdí, že znečištěné ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení těch starých a poškozených.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, si může v laboratoři vyvinout částečnou rezistenci vůči antivirotiku remdesiviru, a to dokonce více než jedním mechanismem.

Kouření zvyšuje riziko rakoviny plic, někdy ale ani celoživotní silný kuřák touto chorobou vůbec neonemocní. Vědci teď popsali mechanismy, jakými se tělo proti vzniku rakoviny brání. Výsledky studie by mohly změnit přístup k predikci a léčbě.

Biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka vítá zrušení povinnosti nosit ve veřejné dopravě ochranu dýchacích cest. Řekl to v Událostech, komentářích. Situace je podle něj příznivá, přesto všem doporučuje třetí dávku očkování proti covidu. S tím souhlasí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, který byl hostem Devadesátky ČT24. Nic účinnějšího než očkování podle něj stále neexistuje.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že sleduje několik desítek případů dvou nových subvariant vysoce přenosné koronavirové varianty omikron. Obě se začaly šířit v Jihoafrické republice a WHO chce co nejrychleji zjistit, zda jsou infekčnější nebo nebezpečnější.

Léčba pomocí monoklonální látky sotrovimab vede ve vzácných případech ke vzniku mutací, které virus SARS-CoV-2 mění v odolnější. Vědci upozorňují, aby byli lidé takto ošetřovaní déle izolováni i monitorováni.

Lidstvo už dva roky čelí pandemii nového koronaviru, vedle ní ovšem probíhá ještě pandemie druhá. Vysoce nakažlivá varianta ptačí chřipky H5N1 kosí drůbež ve velkochovech, ale také volně žijící ptáky. Vysoké riziko jejího šíření převažuje hlavně u stěhovavých druhů.

Desítky zemí po celém světě hlásí, že se v nich začíná více šířit varianta omikronu, která dostala jméno BA.2. Zkušenosti z některých států naznačují, že má proti původnímu omikronu evoluční výhodu.

Všichni dospělí lidé mají od úterý 4. ledna nárok na posilující dávku vakcíny proti covidu-19. Urychlení se dotklo více než 251 tisíc lidí. „Máme data, která ukazují, že třetí dávka poskytuje poměrně vysokou ochranu proti těžkému průběhu i proti nákaze omikronem,“ řekl v Interview ČT24 biochemik Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie 3. LF UK. Zároveň varoval před plánovaným zkracováním karantén a izolací na pět dní u bezpříznakových nakažených.

Nemoc covid-19 trápí svět už dva roky. Virus SARS-CoV-2 za tu dobu mnoho vědců překvapil tím, jak moc se mění, jak se vyvíjí a také spoustou vlastností, které během prvních výzkumů nebyly zřejmé. Jaký je jeho potenciál v roce 2022 a co od něj čekat? Na tuto otázku se pokusil odpovědět odborný časopis Nature.

Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po šestnácti letech pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by mohla být zodpovědná za nebezpečnou nemoc zvanou AA amyloidóza. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.

Ještě neuplynuly ani dva týdny od chvíle, kdy jihoafričtí vědci oznámili, že objevili novou znepokojivou variantu koronaviru. Světová zdravotnická organizace ji označila jako omikron a vědci po celém světě teď pracují na tom, aby ji co nejlépe popsali.