Rakovinu prostaty lze zdědit po předcích, odborníci už znají zodpovědné geny

Rakovinu prostaty mohou muži podle odborníků zdědit po předcích. Dědičný základ má přibližně desetina případů, přičemž zasažení muži tímto typem karcinomu trpí dříve, než je v populaci obvyklé, a nádory jsou agresivnější.

Uvedl to děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a člen výboru České urologické společnosti Marek Babjuk na 68. výroční konferenci České urologické společnosti v Olomouci. Vědcům se postupně daří odhalovat geny a mutace zodpovědné za tuto vážnou nemoc. Výsledky jejich bádání lze využít pro včasnou diagnostiku rakoviny prostaty i při volbě co nejúčinnější léčby.

„Doposud jsme věděli, že u mužů, kteří mají dva a více přímých příbuzných, kteří rakovinou prostaty onemocněli, je vysoká pravděpodobnost výskytu jak u nich, tak u dalších potomků. Teď se nám postupně daří odhalovat jednotlivé geny a jejich mutace, které tuto nemoc způsobují,“ nechal se slyšet Babjuk.

Díky výzkumu genetického vlivu bude možné lépe zacílit plošný screening rakoviny prostaty, po kterém čeští urologové už dlouho volají. V případě pozitivního nálezu pak mohou lékaři zvolit nejúčinnější variantu léčby podle jednotlivých genů.

Screeningy se vyplatí

Testování na přítomnost specifických genů z krve je podle odborníků stále v začátcích, nicméně do budoucna bude hrát v boji s rakovinou prostaty zásadní roli. Jedním z genů spojovaných s rakovinou prostaty je takzvaný BRCA2 gen, jehož mutace u žen způsobuje rakovinu prsu.

„Bohužel u rakoviny prostaty není situace tak jednoznačná. Genů, které se mohou s rakovinou pojit, je více. Co však víme, je, že u pacientů, kteří mají onemocnění v rodině, se rakovina může objevit výrazně dříve, už mezi 40. a 50. rokem. A zpravidla bývá nádor i agresivnější, což znemožňuje běžný léčebný postup,“ popsal Babjuk.

Ročně v Česku onemocní rakovinou prostaty osm tisíc mužů, u pětiny je nádor odhalen pozdě. Na chorobu umírá patnáct stovek mužů ročně. „Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce a zprvu se nijak neprojevují, jsou takzvaně asymptomatické. Přibližně 70 procent těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi dvaceti procent pacientů,“ přiblížil předseda České urologické společnosti ČLS JEP Roman Zachoval.

Urologové chtějí s ministerstvem zdravotnictví dál jednat o plošném screeningu rakoviny prostaty, který už zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. „Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening v roce 2012 pozastavili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ upozornil Zachoval.

Pravidelné vyšetření mužů v rizikové skupině by umožnilo časný záchyt nádorů. Zdravotní systém by tak ušetřil miliony korun za léčbu, která následuje v případě rozšíření nádoru z prostaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...