Lidské a psí rakoviny jsou si nečekaně podobné. Může to pomoci léčbě obou druhů

Vědci představili výsledky rozsáhlého výzkumu, který studoval, jakými rakovinovými nádory trpí psi. Výsledky jsou podle autorů studie nečekané: psí a lidské nádory jsou si totiž geneticky mnohem podobnější, než se očekávalo.

Pro tento výzkum spojili síly vědci z několika špičkových amerických institucí – Broadova institutu na MIT,  Harvardu, University of Georgia a společnosti One Health. Tato studie je zatím nejrozsáhlejší analýzou genomického sekvenování psích nádorů. Výsledky práce jsou důležité i pro lidi, protože mohou přínést vývoj precizní léčby pro pacienty s rakovinou.

Studie zkoumala reálná klinická genomická data od 671 domácích psů s rakovinou, která shromáždilo dvě stě veterinárních lékařů ve Spojených státech. Výzkumníci analyzovali vzorky s cílem najít genetické mutace, které jsou příčinou vzniku psích rakovin. Tyto vzorky pak porovnali s rozsáhlou databází téměř 25 tisíc vzorků lidských nádorů, aby identifikovali překrývající se mutace mezi oběma druhy.

  • Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 tisíc genů.
  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a hledání genů a také intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce.

Výzkumníci objevili několik až doposud nezaznamenaných shluků mutací u psích nádorů a zejména našli osm mutačních ohnisek společných pro lidi a psy.

„Tato studie poskytuje nejkomplexnější údaje o genomickém sekvenování psích nádorů, včetně několika dosud nesekvenovaných typů, a slouží jako velmi potřebný zdroj pro srovnávací onkologii,“ řekla profesorka na University of Georgia a spoluautorka studie Ša-jing Čao.

Výzkumníci identifikovali osmnáct míst mutací, které jsou pravděpodobně hlavními příčinami rakoviny psů. Deset z těchto „hotspotů“ nebylo u lidí dříve zaznamenáno, u osmi ostatních ale vědci zjistili, že se překrývají s genetickými oblastmi u lidských nádorů. Na mnoho z těchto „hotspotů“ lze cílit pomocí léků s malými molekulami, které jsou už schválené pro pacienty s lidskou rakovinou.

To znamená, že psí pacienti s rakovinou budou mít lepší přístup k vysoce účinné precizní léčbě, která může nahradit nebo doplnit tradiční univerzální přístupy, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgie. Zároveň mohou genetické údaje z psích nádorů urychlit vývoj přesných léků proti rakovině pro lidi. 

Naděje pro nemocné psy

Tato studie řeší významnou mezeru v genomických údajích o rakovině psů. Předtím bylo geneticky sekvenováno méně než dva tisíce psích nádorů. Jen díky této studii se počet už známých psích nádorů, které se povedlo sekvenovat, zvýšil o více než třiatřicet procent.

„Výsledky této studie ukazují neuvěřitelný potenciál kombinace genomiky rakoviny psů a analýzy velkých dat pro záchranu životů na obou stranách vodítka,“ řekla generální ředitelka společnosti One Health Company Christina Lopesová. „Výzkum rakoviny u lidí směřuje k paradigmatu léčby založenému na genomice již několik desetiletí, ale výzkum genomiky rakoviny psů s ním nedrží krok. Tato studie pomáhá doplnit chybějící kousek skládačky pro srovnávací onkologii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
před 13 mminutami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.