Lidské a psí rakoviny jsou si nečekaně podobné. Může to pomoci léčbě obou druhů

Vědci představili výsledky rozsáhlého výzkumu, který studoval, jakými rakovinovými nádory trpí psi. Výsledky jsou podle autorů studie nečekané: psí a lidské nádory jsou si totiž geneticky mnohem podobnější, než se očekávalo.

Pro tento výzkum spojili síly vědci z několika špičkových amerických institucí – Broadova institutu na MIT,  Harvardu, University of Georgia a společnosti One Health. Tato studie je zatím nejrozsáhlejší analýzou genomického sekvenování psích nádorů. Výsledky práce jsou důležité i pro lidi, protože mohou přínést vývoj precizní léčby pro pacienty s rakovinou.

Studie zkoumala reálná klinická genomická data od 671 domácích psů s rakovinou, která shromáždilo dvě stě veterinárních lékařů ve Spojených státech. Výzkumníci analyzovali vzorky s cílem najít genetické mutace, které jsou příčinou vzniku psích rakovin. Tyto vzorky pak porovnali s rozsáhlou databází téměř 25 tisíc vzorků lidských nádorů, aby identifikovali překrývající se mutace mezi oběma druhy.

  • Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 tisíc genů.
  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a hledání genů a také intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce.

Výzkumníci objevili několik až doposud nezaznamenaných shluků mutací u psích nádorů a zejména našli osm mutačních ohnisek společných pro lidi a psy.

„Tato studie poskytuje nejkomplexnější údaje o genomickém sekvenování psích nádorů, včetně několika dosud nesekvenovaných typů, a slouží jako velmi potřebný zdroj pro srovnávací onkologii,“ řekla profesorka na University of Georgia a spoluautorka studie Ša-jing Čao.

Výzkumníci identifikovali osmnáct míst mutací, které jsou pravděpodobně hlavními příčinami rakoviny psů. Deset z těchto „hotspotů“ nebylo u lidí dříve zaznamenáno, u osmi ostatních ale vědci zjistili, že se překrývají s genetickými oblastmi u lidských nádorů. Na mnoho z těchto „hotspotů“ lze cílit pomocí léků s malými molekulami, které jsou už schválené pro pacienty s lidskou rakovinou.

To znamená, že psí pacienti s rakovinou budou mít lepší přístup k vysoce účinné precizní léčbě, která může nahradit nebo doplnit tradiční univerzální přístupy, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgie. Zároveň mohou genetické údaje z psích nádorů urychlit vývoj přesných léků proti rakovině pro lidi. 

Naděje pro nemocné psy

Tato studie řeší významnou mezeru v genomických údajích o rakovině psů. Předtím bylo geneticky sekvenováno méně než dva tisíce psích nádorů. Jen díky této studii se počet už známých psích nádorů, které se povedlo sekvenovat, zvýšil o více než třiatřicet procent.

„Výsledky této studie ukazují neuvěřitelný potenciál kombinace genomiky rakoviny psů a analýzy velkých dat pro záchranu životů na obou stranách vodítka,“ řekla generální ředitelka společnosti One Health Company Christina Lopesová. „Výzkum rakoviny u lidí směřuje k paradigmatu léčby založenému na genomice již několik desetiletí, ale výzkum genomiky rakoviny psů s ním nedrží krok. Tato studie pomáhá doplnit chybějící kousek skládačky pro srovnávací onkologii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...