Lidské a psí rakoviny jsou si nečekaně podobné. Může to pomoci léčbě obou druhů

Vědci představili výsledky rozsáhlého výzkumu, který studoval, jakými rakovinovými nádory trpí psi. Výsledky jsou podle autorů studie nečekané: psí a lidské nádory jsou si totiž geneticky mnohem podobnější, než se očekávalo.

Pro tento výzkum spojili síly vědci z několika špičkových amerických institucí – Broadova institutu na MIT,  Harvardu, University of Georgia a společnosti One Health. Tato studie je zatím nejrozsáhlejší analýzou genomického sekvenování psích nádorů. Výsledky práce jsou důležité i pro lidi, protože mohou přínést vývoj precizní léčby pro pacienty s rakovinou.

Studie zkoumala reálná klinická genomická data od 671 domácích psů s rakovinou, která shromáždilo dvě stě veterinárních lékařů ve Spojených státech. Výzkumníci analyzovali vzorky s cílem najít genetické mutace, které jsou příčinou vzniku psích rakovin. Tyto vzorky pak porovnali s rozsáhlou databází téměř 25 tisíc vzorků lidských nádorů, aby identifikovali překrývající se mutace mezi oběma druhy.

  • Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 tisíc genů.
  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a hledání genů a také intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce.

Výzkumníci objevili několik až doposud nezaznamenaných shluků mutací u psích nádorů a zejména našli osm mutačních ohnisek společných pro lidi a psy.

„Tato studie poskytuje nejkomplexnější údaje o genomickém sekvenování psích nádorů, včetně několika dosud nesekvenovaných typů, a slouží jako velmi potřebný zdroj pro srovnávací onkologii,“ řekla profesorka na University of Georgia a spoluautorka studie Ša-jing Čao.

Výzkumníci identifikovali osmnáct míst mutací, které jsou pravděpodobně hlavními příčinami rakoviny psů. Deset z těchto „hotspotů“ nebylo u lidí dříve zaznamenáno, u osmi ostatních ale vědci zjistili, že se překrývají s genetickými oblastmi u lidských nádorů. Na mnoho z těchto „hotspotů“ lze cílit pomocí léků s malými molekulami, které jsou už schválené pro pacienty s lidskou rakovinou.

To znamená, že psí pacienti s rakovinou budou mít lepší přístup k vysoce účinné precizní léčbě, která může nahradit nebo doplnit tradiční univerzální přístupy, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgie. Zároveň mohou genetické údaje z psích nádorů urychlit vývoj přesných léků proti rakovině pro lidi. 

Naděje pro nemocné psy

Tato studie řeší významnou mezeru v genomických údajích o rakovině psů. Předtím bylo geneticky sekvenováno méně než dva tisíce psích nádorů. Jen díky této studii se počet už známých psích nádorů, které se povedlo sekvenovat, zvýšil o více než třiatřicet procent.

„Výsledky této studie ukazují neuvěřitelný potenciál kombinace genomiky rakoviny psů a analýzy velkých dat pro záchranu životů na obou stranách vodítka,“ řekla generální ředitelka společnosti One Health Company Christina Lopesová. „Výzkum rakoviny u lidí směřuje k paradigmatu léčby založenému na genomice již několik desetiletí, ale výzkum genomiky rakoviny psů s ním nedrží krok. Tato studie pomáhá doplnit chybějící kousek skládačky pro srovnávací onkologii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...