Lidské a psí rakoviny jsou si nečekaně podobné. Může to pomoci léčbě obou druhů

Vědci představili výsledky rozsáhlého výzkumu, který studoval, jakými rakovinovými nádory trpí psi. Výsledky jsou podle autorů studie nečekané: psí a lidské nádory jsou si totiž geneticky mnohem podobnější, než se očekávalo.

Pro tento výzkum spojili síly vědci z několika špičkových amerických institucí – Broadova institutu na MIT,  Harvardu, University of Georgia a společnosti One Health. Tato studie je zatím nejrozsáhlejší analýzou genomického sekvenování psích nádorů. Výsledky práce jsou důležité i pro lidi, protože mohou přínést vývoj precizní léčby pro pacienty s rakovinou.

Studie zkoumala reálná klinická genomická data od 671 domácích psů s rakovinou, která shromáždilo dvě stě veterinárních lékařů ve Spojených státech. Výzkumníci analyzovali vzorky s cílem najít genetické mutace, které jsou příčinou vzniku psích rakovin. Tyto vzorky pak porovnali s rozsáhlou databází téměř 25 tisíc vzorků lidských nádorů, aby identifikovali překrývající se mutace mezi oběma druhy.

  • Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 tisíc genů.
  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a hledání genů a také intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce.

Výzkumníci objevili několik až doposud nezaznamenaných shluků mutací u psích nádorů a zejména našli osm mutačních ohnisek společných pro lidi a psy.

„Tato studie poskytuje nejkomplexnější údaje o genomickém sekvenování psích nádorů, včetně několika dosud nesekvenovaných typů, a slouží jako velmi potřebný zdroj pro srovnávací onkologii,“ řekla profesorka na University of Georgia a spoluautorka studie Ša-jing Čao.

Výzkumníci identifikovali osmnáct míst mutací, které jsou pravděpodobně hlavními příčinami rakoviny psů. Deset z těchto „hotspotů“ nebylo u lidí dříve zaznamenáno, u osmi ostatních ale vědci zjistili, že se překrývají s genetickými oblastmi u lidských nádorů. Na mnoho z těchto „hotspotů“ lze cílit pomocí léků s malými molekulami, které jsou už schválené pro pacienty s lidskou rakovinou.

To znamená, že psí pacienti s rakovinou budou mít lepší přístup k vysoce účinné precizní léčbě, která může nahradit nebo doplnit tradiční univerzální přístupy, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgie. Zároveň mohou genetické údaje z psích nádorů urychlit vývoj přesných léků proti rakovině pro lidi. 

Naděje pro nemocné psy

Tato studie řeší významnou mezeru v genomických údajích o rakovině psů. Předtím bylo geneticky sekvenováno méně než dva tisíce psích nádorů. Jen díky této studii se počet už známých psích nádorů, které se povedlo sekvenovat, zvýšil o více než třiatřicet procent.

„Výsledky této studie ukazují neuvěřitelný potenciál kombinace genomiky rakoviny psů a analýzy velkých dat pro záchranu životů na obou stranách vodítka,“ řekla generální ředitelka společnosti One Health Company Christina Lopesová. „Výzkum rakoviny u lidí směřuje k paradigmatu léčby založenému na genomice již několik desetiletí, ale výzkum genomiky rakoviny psů s ním nedrží krok. Tato studie pomáhá doplnit chybějící kousek skládačky pro srovnávací onkologii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 45 mminutami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 3 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 3 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 6 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...