Léčba pomocí monoklonální látky sotrovimab vede ve vzácných případech ke vzniku mutací, které virus SARS-CoV-2 mění v odolnější. Vědci upozorňují, aby byli lidé takto ošetřovaní déle izolováni i monitorováni.
Covid se po léčbě sotrovimabem může měnit tak, že odolává lékům
Australští virologové popsali, že našli mutace viru SARS-CoV-2, které jsou odolné vůči lékům. Jejich vznik je spojený s užíváním monoklonálního léku jménem sotrovimab. Autoři výzkumu doporučují, že je nutné sledovat pacienty, jimž je tento přípravek podáván – jinak hrozí, že se tyto mutace začnou komunitně šířit.
Někteří virologové něco podobného předpovídali a varovali před tím, ale nová studie je prvním potvrzením této znepokojující možnosti. Australští vědci to popsali v odborném časopise New England Journal of Medicine. Ve své studii sledovali prvních sto pacientů, kteří v Sydney dostali sotrovimab během vlny varianty delta roku 2021.
Lék s otazníkem
Sotrovimab je monoklonální protilátka, která se v mnoha zemích světa (včetně České republiky) využívá pro léčbu nejzranitelnějších pacientů – tedy těch, jimž hrozí vážný průběh nemoci či smrt. Podává se pomocí infuzí během prvních pěti dnů po nákaze covidem. Brání tomu, aby se příznaky nemoci zhoršovaly, a je v tom velmi účinný, dokonce i proti variantě omikron, proti níž většina jiných monoklonálních protilátek nefunguje.
Hlavní autorka studie Rebecca Rockettová popsala, že ze stovky léčených touto látkou se u čtyř během dvou týdnů po léčbě vyvinula rezistence na sotrovimab. To znamená, že léčba způsobila takové změny viru, které mu dávají schopnost léku později odolávat – ne úplně, ale výrazně.
„Nejsme si jistí, jestli sotrovimab pomáhá neutralizovat virus v rané fázi infekce předtím, než si vyvine rezistenci. Je ale pravda, že se lidem často podávají léky proti covidu, ale neprovádí se pak už sledování pacientů po vyléčení,“ vysvětluje Rockettová. Podle ní něco takového není možné vzhledem k obrovskému množství nakažených i tomu, že experti jsou důležití pro aktuálnější potřeby. „Snažíme se prosadit, abychom u pacientů, u nichž i přes léčbu dojde ke zhoršení jejich stavu, provedli genetické vyšetření vzorků viru, abychom zjistili, jestli nezmutoval směrem k vyšší odolnosti,“ dodává vědkyně.
Cílem podle ní je, aby se takto rezistentní virus nerozšířil v komunitě, protože by to mohlo znamenat, že u spousty lidí se stane jedna z mála možných léčeb neúčinnou.
Podle Rockettové by bylo rozumné, aby lidé, u nichž k těmto mutacím viru opravdu došlo, šli na delší dobu do izolace – ideálně na tak dlouho, než se covidu úplně zbaví. Problém je, že virus v jejich tělech může vydržet dlouhou dobu; u osob léčených sotrovimabem Australané zaznamenali rekord 24 dní.
