Lidstvo už dva roky čelí pandemii nového koronaviru, vedle ní ovšem probíhá ještě pandemie druhá. Vysoce nakažlivá varianta ptačí chřipky H5N1 kosí drůbež ve velkochovech, ale také volně žijící ptáky. Vysoké riziko jejího šíření převažuje hlavně u stěhovavých druhů.
Berneška bělolící je nápadná velká husa, která je typická svým štěkavým voláním. Každý rok migruje ze Špicberků dlouhým letem přes moře do svého zimoviště v zálivu Solway Firth na západním skotském pobřeží. Podle přírodovědců je ale letos cosi v nepořádku; v posledních týdnech v olbasti Britských ostrovů pošlo několik set těchto ptáků.
„Společně s dalšími ornitology jsme bernešky spočítali před dvěma týdny,“ uvedl Paul Walton z Královské společnosti pro ochranu ptactva. „Oproti loňsku jich ubylo 38 procent. Víme s jistotou, že příčinou je vysoce patogenní ptačí chřipka. Tato nemoc má na divoké ptactvo ve Spojeném království dosud nevídaný dopad.“
Století ptačí chřipky
Ptačí chřipka zabíjí divoké ptáky už po celá desetiletí, nyní je to ale mnohem více než kdykoliv dříve. A neplatí jenom v severní Evropě, například v Izraeli uhynulo až osm tisíc jeřábů popelavých. Právě v místech s vysokou hustotou ptáků dokáže virus udeřit s největší razancí.
„V Chulském údolí v severním Izraeli přezimuje až pětadvacet tisíc jeřábů. Stalo se to tedy na jednom místě. Během několika dní tu ptačí chřipka zasáhla až čtyřicet procent ptačí populace. Bylo to strašné,“ popsal jejich úhyn ekolog Yoav Perlman.
Chřipka ničí ekonomiky
Za smrt tolika zvířat může varianta ptačí chřipky, která je známá pod zkratkou H5N1. Je schopná se velice rychle šířit – právě proto tak snadno napadá celá velká hejna divokých ptáků. O to snadnější to má ve velkochovech drůbeže.
Například začátkem ledna museli veterináři zlikvidovat šedesát tisíc krocanů na farmě na dánském ostrově Zéland. Jen o pár dní dříve bylo podobně zničeno v Česku dosud rekordních osmdesát tisíc slepic a zhruba milion vajec ve velkochovu Libotenice u Litoměřic.
Veterináři, například i v Libotenicích, obvykle tvrdí, že nemoc se do chovů dostane od volně žijících ptáků. Podle jiných odborníků to ale může být naopak. „Individuální mutace viru se mohou uchytit ve velkochovech, kde žijí na malém prostoru obrovská homogenní drůbeží hejna. Ta lze považovat za generátory těchto vysoce patogenních virů,“ tvrdí expertka OSN Ruth Cromieová.
Letos se v Česku objevilo už šest ohnisek ptačí chřipky, naposledy v chovu kachen v obci Lipoltice poblíž Přelouče v Pardubickém kraji. Několik tisíc kachen bylo utraceno.
