Covid zčásti odolává remdesiviru. Zatím jen v laboratorních podmínkách

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, si může v laboratoři vyvinout částečnou rezistenci vůči antivirotiku remdesiviru, a to dokonce více než jedním mechanismem.

„Remdesivir je důležitým antivirotikem v našem arzenálu pro léčbu covidu, pomáhá proti vážnému průběhu onemocnění, hospitalizaci a úmrtí,“ předeslal Mark Denison, který studii vedl.

„Doposud bylo v klinické praxi zaznamenáno jen velmi málo případů rezistence na remdesivir,“ pokračoval lékař.

„Musíme mít ale jistotu, že toto antivirotikum můžeme nadále používat proti covidu, budoucím lidským koronavirům a potenciálně i proti jiným známým lidským koronavirům,“ řekl Denison. Mezi již známé koronaviry patří například SARS nebo MERS. „Je tedy velmi důležité pochopit, jak se mohou koronaviry snažit unikat před tímto lékem, a využít tyto údaje ke sledování případného vzniku rezistence u pacientů s covidem,“ vysvětlil.

Virus má několik triků

Denisonova laboratoř se na vývoji remdesiviru v minulosti podílela. Autorem léku je český vědec Tomáš Cihlář. Remdesivir podávaný nitrožilně zastavuje virus SARS-CoV-2 tím, že zabraňuje kopírování jeho RNA genomu.

Nová studie prokázala, že pokud byl virus tomuto léku v buněčné kultuře vystaven opakovaně, vyvinuly se u něj mutace v enzymu polymeráza. Ty mu umožnily částečně uniknout antivirovému účinku přípravku. Stejné mutace by také mohly způsobit rezistenci u myšího koronaviru, který ale neinfikuje člověka, uvedli vědci.

Biochemické výzkumy z laboratoře doktora Matthiase Götteho z University of Alberta v následném bádání ukázaly, že mutace odolávají remdesiviru rovnou dvěma různými mechanismy, což naznačuje, že virus umí na podobné hrozby dobře a kreativně reagovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 13 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...