WHO sleduje dvě nové varianty omikronu. Šíří se v Jihoafrické republice

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že sleduje několik desítek případů dvou nových subvariant vysoce přenosné koronavirové varianty omikron. Obě se začaly šířit v Jihoafrické republice a WHO chce co nejrychleji zjistit, zda jsou infekčnější nebo nebezpečnější.

Na seznam sledovaných variant přidala WHO dvě nové: BA.4 a BA.5. Obě jsou příbuzné původnímu omikronu. Již nyní organizace sleduje jiné dvě subvarianty –⁠ viry BA.1 a BA.2, které jsou nyní celosvětově dominantní, a také BA.1.1 a BA.3.

WHO uvedla, že je začala sledovat kvůli jejich „dalším mutacím, které je třeba dále studovat, abychom pochopili jejich vliv na potenciál úniku imunitnímu systému“.

Co se děje uvnitř viru

Viry mutují neustále, ale jenom některé mutace ovlivňují jejich schopnost šířit se nebo unikat předchozí imunitě získané očkováním nebo proděláním nemoci. Další mutace zase mohou měnit závažnost onemocnění –⁠ ať už směrem nahoru, nebo dolů.

Například varianta BA.2 nyní představuje téměř 94 procent všech sekvenovaných případů a je přenosnější než její starší „sourozenci“. Dosavadní poznatky ale naznačují, že není pravděpodobnější, že způsobí závažné onemocnění.

Dvě nové neznámé

O dvou nových variantách se ví zatím jen málo. Podle WHO bylo do celosvětové databáze GISAID nahlášeno doposud pouze několik desítek případů BA.4 a BA.5.

Britská agentura pro zdravotní bezpečnost minulý týden uvedla, že BA.4 byl od 10. ledna do 30. března zjištěn v Jihoafrické republice, Dánsku, Botswaně, Skotsku a Anglii. Všechny případy BA.5 byly od minulého týdne pozorovány v Jihoafrické republice, ale v pondělí botswanské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že identifikovalo čtyři případy BA.4 a BA.5, všechny u osob ve věku 30 až 50 let, které byly plně očkované a měly mírné příznaky.

Zatím také nebyly zaznamenány žádné hospitalizace spojené s touto variantou. Jihoafrický epidemiolog Tulio de Oliveira ale upozornil, že obě nově objevené subvarianty obsahují mutaci L452R , jež je spojená s odolností proti některým druhům priotilátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 13 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...