WHO sleduje dvě nové varianty omikronu. Šíří se v Jihoafrické republice

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že sleduje několik desítek případů dvou nových subvariant vysoce přenosné koronavirové varianty omikron. Obě se začaly šířit v Jihoafrické republice a WHO chce co nejrychleji zjistit, zda jsou infekčnější nebo nebezpečnější.

Na seznam sledovaných variant přidala WHO dvě nové: BA.4 a BA.5. Obě jsou příbuzné původnímu omikronu. Již nyní organizace sleduje jiné dvě subvarianty –⁠ viry BA.1 a BA.2, které jsou nyní celosvětově dominantní, a také BA.1.1 a BA.3.

WHO uvedla, že je začala sledovat kvůli jejich „dalším mutacím, které je třeba dále studovat, abychom pochopili jejich vliv na potenciál úniku imunitnímu systému“.

Co se děje uvnitř viru

Viry mutují neustále, ale jenom některé mutace ovlivňují jejich schopnost šířit se nebo unikat předchozí imunitě získané očkováním nebo proděláním nemoci. Další mutace zase mohou měnit závažnost onemocnění –⁠ ať už směrem nahoru, nebo dolů.

Například varianta BA.2 nyní představuje téměř 94 procent všech sekvenovaných případů a je přenosnější než její starší „sourozenci“. Dosavadní poznatky ale naznačují, že není pravděpodobnější, že způsobí závažné onemocnění.

Dvě nové neznámé

O dvou nových variantách se ví zatím jen málo. Podle WHO bylo do celosvětové databáze GISAID nahlášeno doposud pouze několik desítek případů BA.4 a BA.5.

Britská agentura pro zdravotní bezpečnost minulý týden uvedla, že BA.4 byl od 10. ledna do 30. března zjištěn v Jihoafrické republice, Dánsku, Botswaně, Skotsku a Anglii. Všechny případy BA.5 byly od minulého týdne pozorovány v Jihoafrické republice, ale v pondělí botswanské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že identifikovalo čtyři případy BA.4 a BA.5, všechny u osob ve věku 30 až 50 let, které byly plně očkované a měly mírné příznaky.

Zatím také nebyly zaznamenány žádné hospitalizace spojené s touto variantou. Jihoafrický epidemiolog Tulio de Oliveira ale upozornil, že obě nově objevené subvarianty obsahují mutaci L452R , jež je spojená s odolností proti některým druhům priotilátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 13 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.