WHO sleduje dvě nové varianty omikronu. Šíří se v Jihoafrické republice

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že sleduje několik desítek případů dvou nových subvariant vysoce přenosné koronavirové varianty omikron. Obě se začaly šířit v Jihoafrické republice a WHO chce co nejrychleji zjistit, zda jsou infekčnější nebo nebezpečnější.

Na seznam sledovaných variant přidala WHO dvě nové: BA.4 a BA.5. Obě jsou příbuzné původnímu omikronu. Již nyní organizace sleduje jiné dvě subvarianty –⁠ viry BA.1 a BA.2, které jsou nyní celosvětově dominantní, a také BA.1.1 a BA.3.

WHO uvedla, že je začala sledovat kvůli jejich „dalším mutacím, které je třeba dále studovat, abychom pochopili jejich vliv na potenciál úniku imunitnímu systému“.

Co se děje uvnitř viru

Viry mutují neustále, ale jenom některé mutace ovlivňují jejich schopnost šířit se nebo unikat předchozí imunitě získané očkováním nebo proděláním nemoci. Další mutace zase mohou měnit závažnost onemocnění –⁠ ať už směrem nahoru, nebo dolů.

Například varianta BA.2 nyní představuje téměř 94 procent všech sekvenovaných případů a je přenosnější než její starší „sourozenci“. Dosavadní poznatky ale naznačují, že není pravděpodobnější, že způsobí závažné onemocnění.

Dvě nové neznámé

O dvou nových variantách se ví zatím jen málo. Podle WHO bylo do celosvětové databáze GISAID nahlášeno doposud pouze několik desítek případů BA.4 a BA.5.

Britská agentura pro zdravotní bezpečnost minulý týden uvedla, že BA.4 byl od 10. ledna do 30. března zjištěn v Jihoafrické republice, Dánsku, Botswaně, Skotsku a Anglii. Všechny případy BA.5 byly od minulého týdne pozorovány v Jihoafrické republice, ale v pondělí botswanské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že identifikovalo čtyři případy BA.4 a BA.5, všechny u osob ve věku 30 až 50 let, které byly plně očkované a měly mírné příznaky.

Zatím také nebyly zaznamenány žádné hospitalizace spojené s touto variantou. Jihoafrický epidemiolog Tulio de Oliveira ale upozornil, že obě nově objevené subvarianty obsahují mutaci L452R , jež je spojená s odolností proti některým druhům priotilátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 4 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 5 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 8 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 10 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...