WHO sleduje dvě nové varianty omikronu. Šíří se v Jihoafrické republice

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že sleduje několik desítek případů dvou nových subvariant vysoce přenosné koronavirové varianty omikron. Obě se začaly šířit v Jihoafrické republice a WHO chce co nejrychleji zjistit, zda jsou infekčnější nebo nebezpečnější.

Na seznam sledovaných variant přidala WHO dvě nové: BA.4 a BA.5. Obě jsou příbuzné původnímu omikronu. Již nyní organizace sleduje jiné dvě subvarianty –⁠ viry BA.1 a BA.2, které jsou nyní celosvětově dominantní, a také BA.1.1 a BA.3.

WHO uvedla, že je začala sledovat kvůli jejich „dalším mutacím, které je třeba dále studovat, abychom pochopili jejich vliv na potenciál úniku imunitnímu systému“.

Co se děje uvnitř viru

Viry mutují neustále, ale jenom některé mutace ovlivňují jejich schopnost šířit se nebo unikat předchozí imunitě získané očkováním nebo proděláním nemoci. Další mutace zase mohou měnit závažnost onemocnění –⁠ ať už směrem nahoru, nebo dolů.

Například varianta BA.2 nyní představuje téměř 94 procent všech sekvenovaných případů a je přenosnější než její starší „sourozenci“. Dosavadní poznatky ale naznačují, že není pravděpodobnější, že způsobí závažné onemocnění.

Dvě nové neznámé

O dvou nových variantách se ví zatím jen málo. Podle WHO bylo do celosvětové databáze GISAID nahlášeno doposud pouze několik desítek případů BA.4 a BA.5.

Britská agentura pro zdravotní bezpečnost minulý týden uvedla, že BA.4 byl od 10. ledna do 30. března zjištěn v Jihoafrické republice, Dánsku, Botswaně, Skotsku a Anglii. Všechny případy BA.5 byly od minulého týdne pozorovány v Jihoafrické republice, ale v pondělí botswanské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že identifikovalo čtyři případy BA.4 a BA.5, všechny u osob ve věku 30 až 50 let, které byly plně očkované a měly mírné příznaky.

Zatím také nebyly zaznamenány žádné hospitalizace spojené s touto variantou. Jihoafrický epidemiolog Tulio de Oliveira ale upozornil, že obě nově objevené subvarianty obsahují mutaci L452R , jež je spojená s odolností proti některým druhům priotilátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...