Irena Kalhousová

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Íránský útok na Izrael se očekával, jeho rozsah, kdy Teherán na svého dlouholetého rivala vyslal stovky dronů a raket, byl ale překvapivý. I když byl útok bezprecedentní také tím, že Írán poprvé zaútočil na Izrael přímo ze svého území, stále to není krok, který by měl se strany Izraele vyvolat nějakou tvrdší reakci, shodli se analytici ve vysílání ČT24. Podle nich nemá Izrael ani Írán zájem o rozpoutání velkého válečného konfliktu.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.

Izrael se kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy dostává pod čím dál větší mezinárodní tlak. Kvůli rezoluci Rady bezpečnosti OSN Jeruzalém zrušil cestu své delegace do Washingtonu, načež ale požádal o nový termín. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová míní, že současně Hamás cítí podporu veřejného mínění. Ředitel blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí Petr Hladík v Událostech, komentářích zmínil, že mezinárodní společenství případnou velkou izraelskou operaci v Rafáhu nepřijme.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dál odmítá jakoukoliv odpovědnost za důsledky útoku teroristů Hamásu ze 7. října. O víkendu dokonce na sociální síti obvinil tajné služby, že ho nevarovaly. Status po kritice z řad opozice i vlastního válečného kabinetu smazal a všem bezpečnostním složkám vyjádřil podporu. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové ale nemůže Netanjahu současnou situaci dlouhodobě ustát a je jen otázkou času, než jeho politická kariéra definitivně skončí.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v pátek večer řekl, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v palestinském Pásmu Gazy. To podle agentury AFP čelilo největšímu izraelskému ostřelování od 7. října. AFP se odvolávala na své satelitní snímky a také na vyjádření teroristického hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy na toto území.

Izraelem stanovená lhůta, aby Palestinci odešli ze severní do jižní části Pásma Gazy, vypršela v pět hodin odpoledne místního času (čtyři hodiny SELČ). Přesvědčení, že tak rozsáhlá evakuace v krátké době není možná, vyjádřil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell i vrcholný představitel OSN. Před vysídlováním Palestinců varovaly také arabské státy. Lídr teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja v sobotu  prohlásil, že Palestinci Pásmo Gazy nikdy neopustí. EU ztrojnásobí humanitární pomoc Palestině.

Izrael vede jednání se dvěma státy o prodeji stovek tanků Merkava 2 a Merkava 3, které by zakrátko mohly být vyvezeny do Evropy. Tanky byly nedávno vyřazeny z izraelských sil a byly uloženy ve skladech, ale po vypuknutí obnovené války Ruska proti Ukrajině a oživení poptávky po obrněncích byly otestovány a shledány vhodnými k prodeji, napsal internetový deník Ynetnews s odkazem na činitele izraelského ministerstva obrany.

První vysoký představitel Izraele, který navštívil napadenou Ukrajinu během rok trvající ruské plnohodnotné invaze, byl v polovině letošního února ministr zahraničí Eli Kohen. Do té doby se izraelská politická reprezentace zdráhala odeslat na napadenou Ukrajinu vojenskou techniku nebo finanční pomoc, ale tehdy přišly první náznaky, že by se to mohlo změnit. Ovšem ruské mocenské postavení v Sýrii nastavuje limity, jež se v Jeruzalémě zdráhají překročit obě strany politického spektra.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Takzvaná Židovská agentura je organizací, která přispěla k současné podobě Izraele. Už třicet let zařizuje ruským Židům možnost emigrovat právě do židovského státu. Jako bránu k novému životu ji jen od začátku války na Ukrajině využily desítky tisíc lidí. Teď se Kreml snaží omezit fungování agentury, proti čemuž se izraelská diplomacie brání.

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

Zatímco Západ se po ruské invazi na Ukrajinu jednomyslně postavil za napadenou zemi a Spojené státy, Evropská unie i některé další státy zavedly protiruské sankce, jiné země se ke konfliktu stavějí rezervovaně. Zvláštní je postavení Turecka, které je členem NATO, ale podle bývalého velvyslance v zemi Tomáše Laně je zároveň velmi rezervované k Západu. Izrael nyní podle politoložky Ireny Kalhousové mluví více hlasy, ale nezdá se, že by se chtěl připojit k sankcím. A u Číny je spíše otázka, zda nakonec otevřeně nepodpoří Rusko. O postavení Číny, Izraele a Turecka ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu hovořili odborníci na tyto státy v Událostech, komentářích.

Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států, nechal se slyšet americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela neuznají právo Izraele na svou existenci. Šéf Bílého domu vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě. V britských a německých městech se v sobotu demonstrovalo na podporu Palestiny. Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k plnému dodržování klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.