Irena Kalhousová strana 2 z 2

Izrael vede jednání se dvěma státy o prodeji stovek tanků Merkava 2 a Merkava 3, které by zakrátko mohly být vyvezeny do Evropy. Tanky byly nedávno vyřazeny z izraelských sil a byly uloženy ve skladech, ale po vypuknutí obnovené války Ruska proti Ukrajině a oživení poptávky po obrněncích byly otestovány a shledány vhodnými k prodeji, napsal internetový deník Ynetnews s odkazem na činitele izraelského ministerstva obrany.

První vysoký představitel Izraele, který navštívil napadenou Ukrajinu během rok trvající ruské plnohodnotné invaze, byl v polovině letošního února ministr zahraničí Eli Kohen. Do té doby se izraelská politická reprezentace zdráhala odeslat na napadenou Ukrajinu vojenskou techniku nebo finanční pomoc, ale tehdy přišly první náznaky, že by se to mohlo změnit. Ovšem ruské mocenské postavení v Sýrii nastavuje limity, jež se v Jeruzalémě zdráhají překročit obě strany politického spektra.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Takzvaná Židovská agentura je organizací, která přispěla k současné podobě Izraele. Už třicet let zařizuje ruským Židům možnost emigrovat právě do židovského státu. Jako bránu k novému životu ji jen od začátku války na Ukrajině využily desítky tisíc lidí. Teď se Kreml snaží omezit fungování agentury, proti čemuž se izraelská diplomacie brání.

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

Zatímco Západ se po ruské invazi na Ukrajinu jednomyslně postavil za napadenou zemi a Spojené státy, Evropská unie i některé další státy zavedly protiruské sankce, jiné země se ke konfliktu stavějí rezervovaně. Zvláštní je postavení Turecka, které je členem NATO, ale podle bývalého velvyslance v zemi Tomáše Laně je zároveň velmi rezervované k Západu. Izrael nyní podle politoložky Ireny Kalhousové mluví více hlasy, ale nezdá se, že by se chtěl připojit k sankcím. A u Číny je spíše otázka, zda nakonec otevřeně nepodpoří Rusko. O postavení Číny, Izraele a Turecka ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu hovořili odborníci na tyto státy v Událostech, komentářích.

Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států, nechal se slyšet americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela neuznají právo Izraele na svou existenci. Šéf Bílého domu vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě. V britských a německých městech se v sobotu demonstrovalo na podporu Palestiny. Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k plnému dodržování klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.

Teroristiský útok, při kterém v pondělí večer ve Vídni zemřeli čtyři lidé, je součástí vlny teroru, která Evropou prochází už delší dobu, a zároveň je reakcí na současnou zjitřenou atmosféru na kontinentu. Podobným útokům takzvaných osamělých vlků se však dá jen těžko zabránit, řekla v Událostech, komentářích ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Z Izraele přilétla první komerční linka do Spojených arabských emirátů. Na palubě byli vyjednavači včetně amerických, kteří mají finalizovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Poprvé také stroj izraelské společnosti El Al dostal povolení letu přes Saúdskou Arábii.

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.

Postupné získávání práv může některé saúdské ženy obtěžovat a nemusí s tím souhlasit, shodli se islamolog Petr Pelikán a analytička Irena Kalhousová. To, že ženy v Saúdské Arábii mohou řídit a nově také cestovat do zahraničí bez svolení opatrovníka, ale neznamená uvolnění poměrů, dodali v pořadu Události, komentáře.