Tání

Pod Jizerskými, Orlickými horami a Jeseníky mohou hladiny řek vystoupat na první stupeň povodňové aktivity, v Podkrkonoší hrozí i dosažení druhého stupně. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu, která souvisí s aktuálním počasím – na horách prší a zároveň po oteplení taje sníh. Řeky by se mohly rozvodnit večer, případně v pondělí přes den. Dál platí i výstraha před silným větrem, která se týká celé republiky, ale nejdůraznější je pro Českomoravskou vrchovinu, případně Podyjí.

Řeky a potoky v celém Česku od Chebu až pod Beskydy jsou k pondělní půlnoci rozvodněné. Český hydrometeorologický ústav eviduje kolem 170 měřicích stanic s dosaženými povodňovými stupni, na jednadvaceti místech jsou hladiny na úrovni, která odpovídá nejvyššímu, třetímu stupni povodňové aktivity. Na velkou vodu se připravuje i Praha, která zavřela vrata na Čertovce a zakázala vstup na náplavky. Hladiny se zvedly nejen proto, že před Vánocemi silně pršelo a na horách sněžilo, ale také proto, že se na Štědrý den výrazně oteplilo a sníh zase začal tát. Vydána je výstraha na povodně, která platí pro většinu republiky do odvolání.

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Švýcarské ledovce tají stále rychleji. Za poslední dva roky se podle Švýcarské akademie přírodních věd zmenšily o celou desetinu. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Proces tání probíhá od šedesátých let minulého století. Nejvíc ledu ubylo loni, a to šest procent.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před třiceti lety. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie zveřejněná v aktuálním vydání časopisu Earth System Science Data (ESSD). Vědci s pomocí satelitních snímků zjistili, že tání v Grónsku prudce zrychlilo v posledních několika letech.

Rozsah ledu kolem Antarktidy je rekordně malý. Za jeho zmizení může zejména teplá voda v oceánech. Doposud přitom byl mořský led kolem jižního pólu stabilnější než kolem severního.

Zamrzlé vodní hladiny rychle roztávají. Hasiči tento týden zasahovali v Radotíně, kde se na řece Berounce propadl bruslař. Povodí po celé republice proto vydávají výstrahy, aby lidé na zamrzlé plochy dál nevstupovali. Obleva, která přišla začátkem týdne, rychle zeslabuje před pár dny ještě vyhovující tloušťku ledu.

Letošní opakované vlny veder se výrazně projevily na stavu horských ledovců v Alpách. Velehory nejspíš přijdou o padesát procent víc ledovců než v dlouhodobém průměru. To překračuje statistiky za poslední dekády. Mnohé ledovce přišly až o tři metry své tloušťky, v oblasti ledovcových splazů a jazyků až o deset metrů. Sezona tání přitom nekončí, úbytek může pokračovat až do druhé poloviny října.

Na východě Libereckého a severu Olomouckého kraje hrozí do sobotního poledne vzestup hladin některých řek a potoků. Na Jilemnicku mohou místy dosáhnout i druhého stupně, kdy už se voda vylévá z břehů. Důvodem je tání sněhu spolu s očekávaným deštěm, vyplývá z aktualizovaného varování, které v pátek ráno zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

Současné požáry na Sibiři mohou být nejhorší v historii. Dosud shořely skoro dva miliony hektarů lesa. Do Jakutska, který je nejvíc postiženou oblastí, poslala vláda armádu. Teploty v regionu letos dosáhly rekordních téměř 40 stupňů Celsia. Roztává i místní permafrost. Podle úřadů je to další doklad změn klimatu.

Vodohospodáři neočekávají problémy spojené s táním sněhu na horách. Je podle nich postupné a přehrady jsou na vodu připravené. Nejvíc sněhu leží v současné době v Beskydech, kde ho ještě minulý týden připadl téměř metr. Na Lysé hoře je sněhu stále přes metr a půl, což je druhá nejvyšší sněhová pokrývka za posledních 60 let.

Podle studie organizace Legambiente se alpské ledovce za posledních 150 let zmenšily o 60 procent. Nejhorší je situace na východě Alp. Ledovec Marmolada v Dolomitech na rakousko-Italském pomezí by se mohl zcela rozpustit za 15 až 20 let, píše se ve studii citované agenturou ANSA.

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních věd. Autoři nové studie monitorovali 20 alpských ledovců a naměřené hodnoty podle agentury AFP nemají v posledních 100 letech obdoby.

Až 250 tisíc kubických metrů ledu by se mohlo utrhnout z ledovce Planpincieux, který leží na italské straně nejvyšší evropské hory Mont Blanc. Úřady nedalekého města Courmayeur proto uzavřely silnice v alpském údolí Val Ferret a nařídily evakuaci horských chat v okolí. Případný pád části ledovce by ale podle BBC neměl obydlí ohrozit.

V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.